Zastupitelé Jihomoravského kraje schválili zákonodárnou iniciativu, která chce změnit zákon o rozpočtovém určení daní. Kraj by ročně mohl získat až o půl druhé miliardy korun více. Důvodem pro iniciativu je to, že současná kritéria pro rozdělování peněz nejsou objektivní, nezohledňují například rostoucí počet obyvatel daného regionu, řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Dvacítka primátorů také v otevřeném dopise odmítá návrhy z konsolidačního balíčku kvůli dopadu na rozpočty. Zásah by byl podle nich likvidační.
Jihomoravský kraj nyní dostává zhruba devět miliard korun ročně. „Současná kritéria rozdělování jsou ale fixní, neobjektivní a je jich strašně moc. Pokud by se změnila, dostávali bychom zhruba o půl miliardy víc,“ poznamenal hejtman.
Navrhovaný nový klíč pro rozdělování peněz zohledňuje počet obyvatel, délku silnic druhé a třetí třídy, rozlohu a strukturu kraje, počet výjezdových základen zdravotnické záchranné služby, počet žáků středních škol zřizovaných krajem a počty urgentních příjmů prvního typu v nemocnicích zřizovaných krajem.
O změně zákona se debatovalo na jednání Asociace krajů ČR. Iniciativu již schválil Pardubický, Středočeský a Zlínský kraj. Grolich očekává, že ji podpoří až polovina krajů. Návrh počítá s tím, že by žádný kraj na novém přerozdělení, kromě hlavního města Prahy, netratil. Hejtmani proto chtějí, aby stát ze svého rozpočtu přidal šest miliard korun.
Součástí návrhu je zahrnutí čtyř miliard korun do rozpočtového určení daní namísto každoročního dohadování o dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Celkově úprava představuje změnu procentuální výše RUD krajů na 10,8135 procenta z dosavadních 9,78 procenta.
Kraj by ročně mohl získat až o miliardu a půl více
Kdyby Poslanecká sněmovna zákonodárnou iniciativu přijala, představovalo by to v porovnání se skutečností roku 2022 pro Jihomoravský kraj zvýšení příjmů z RUD krajů o 1,46 miliardy korun. Podle predikcí na další rok pak navýšení o 1,68 miliardy korun, na rok 2024 o 1,74 miliardy korun. Pokud by byla schválena pouze nová kritéria bez přidání peněz, znamenalo by to pro kraj ročně navíc půl miliardy.
S iniciativou souhlasí všechny strany v zastupitelstvu. „Jsme pro každý rozumný návrh, který zlepší financování kraje. Je nám líto, že předchozí jednání nevedla k dohodě krajů se státem, nicméně věříme, že alespoň tato zákonodárná iniciativa povede ke kýženému výsledku, kterým je pro nás spravedlivější financování Jihomoravského kraje a potřeb jeho občanů,“ míní šéf opozičního klubu ANO 2011 Milan Vojta.
Podle Grolicha je teď nutné, aby se zákon dostal na jednání sněmovny. „Budeme jednat s poslanci z regionu, napříč politickými stranami, aby jej podpořili,“ dodal. V Jihomoravském kraji žije přes 1,2 milionu lidí a je třetím nejlidnatějším krajem v republice.
Dvacítka primátorů odmítá návrhy z úsporného balíčku
Primátoři dvaceti krajských a statutárních měst odmítají v otevřeném dopise čelným představitelům státu návrhy z konsolidačního balíčku kvůli dopadu na rozpočty. Zásah by byl podle nich likvidační. K výzvě se připojily Děčín, Frýdek-Místek, Havířov, Hradec Králové, Chomutov, Karlovy Vary, Karviná, Kladno, Liberec, Most, Olomouc, Opava, Pardubice, Plzeň, Prostějov, Přerov, Teplice, Třinec, Ústí nad Labem a Zlín, informoval ve čtrvtek v tiskové zprávě mluvčí kladenské radnice Vít Heral.
Primátoři se mimo jiné obávají, že jejich města nebudou schopná dále správně plnit funkci regionálních a krajských center poskytujících prodlouženou ruku státu ve formě přenesené působnosti, ale také provozování dalších institucí krajské a regionální úrovně.
„Žádáme, aby konsolidační balíček nezasahoval do financování měst a obcí. Prosíme, aby daň z nemovitosti nebyla zvyšována státem a zůstala dále ze 100 procent příjmem měst a obcí. Zároveň, aby se neměnila ani výše přídělu do rozpočtového určení daní, ale aby zůstala na současné hodnotě 25,84 procenta,“ uvedli primátoři v otevřeném dopise. Mezi požadavky také jmenují žádost o zachování systému přerozdělování daně z hazardu.
Signatáři též upozorňují, že některá krajská a statutární města, ve kterých žije více než 3,4 milionu lidí, nemají dostatek peněz ani na běžnou údržbu svého majetku, natož na nutné rozvojové projekty. „Do této špatné situace jsme se dostali kvůli již zastaralému systému rozpočtového určení daní,“ míní primátoři. Podle nich jsou v systému zvýhodněna čtyři města: Praha, která však zároveň plní funkci kraje, Plzeň, Brno a Ostrava.
