Ohrožují bezpečnost českých občanů teroristé, migranti nebo hrozby z kyberprostoru? O tom debatovali lídři politických stran zastoupených ve sněmovně v poslední ze tří velkých večerních debat před eurovolbami, které vysílala ČT. Hosty byli předsedové Andrej Babiš (ANO), Vít Rakušan (STAN), Jiří Pospíšil (TOP 09), Vojtěch Filip (KSČM), Petr Fiala (ODS), Marek Výborný (KDU-ČSL), Ivan Bartoš (Piráti), Tomio Okamura (SPD) i Jan Hamáček (ČSSD). Diskusi moderovala Světlana Witowská.
Premiér Andrej Babiš (ANO) připomněl, že Česká republika platí za sedmou nejbezpečnější zemi ve světě. „Jsme v situaci, kdy se k nám lidé ze západní Evropy stěhují a chtějí tady žít a bydlet. To je obrovská hodnota. Ochrana našich lidí je na prvním místě. A my jako Visegrádská čtyřka dnes Evropě říkáme, jak řešit bezpečnost, boj proti pašerákům,“ řekl s odkazem na české spojenectví s Maďarskem, Polskem a Slovenskem.
Podle šéfa ODS Petra Fialy ale umístění Česka mezi nejvíce bezpečnými zeměmi světa neznamená, že státu nic nehrozí. „Rizika popsaly zpravodajské bezpečnostní služby. Je to hrozba terorismu, jsou to rizika vyplývající z případné nové vlny migrace, velmocenské zájmy Číny a Ruska. To je realita. Musíme posilovat základní pilíř naší obrany, plnit náš závazek vůči NATO a dávat dvě procenta HDP na obranu. Divím se, že to Babišova vláda nechce udělat,“ řekl.
S výší českých výdajů na obranu v souvislosti se Severoatlantickou aliancí ale nesouhlasí Vojtěch Filip (KSČM): „NATO nás nezachrání. Rozšiřuje svou působnost a ohrožuje jiné státy. Největší hrozbou je pro nás dnes mezinárodní terorismus a případná další migrační vlna.“
Nezapomínejme na kyberhrozby, apelovali politici
Předseda Pirátů Ivan Bartoš upozornil na hrozby plynoucí z kyberprostoru. „Že by někdo na Českou republiku zaútočil, to naštěstí ne. Pojďme v EU společně řešit kybernetickou bezpečnost. Prostředky nejdou správným směrem. My jsme sice v aliančním testu ukázali, že jsme velmi dobrý tým, ale ohrožují nás podvody, napadení páteřní sítě, špionáž dat občanů… My chceme digitalizovat, ale musíme řešit, aby nám ta data někdo neukradl,“ varoval Bartoš.
S tím souhlasí i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Žádná bezprostřední rizika nám nehrozí. Musíme vědět o kyberterorismu, šíření falešných zpráv a nejistoty, to dělají i státní aktéři. Z mého pohledu jsou největším dlouhodobým rizikem nevratné změny klimatu, které by mohly spustit takové pohyby lidí po planetě, které bychom zvládnout nemuseli.“
Čeští, nebo islámští teroristé?
Naopak předseda SPD Tomio Okamura nesouhlasí s názorem vlády, že Česko je bezpečnou zemí. „Vláda nechala o Vánocích instalovat na Václavském náměstí betonové zátarasy proti hrozícím teroristům, před vstupem do Evropské unie se to nedělo. Situace se prokazatelně zhoršuje. Největším rizikem je migrace, protože to je globalistický projekt podporovaný Unií a bude pokračovat, dokud budeme v EU. Je to pokračující islamizace. Už tady byli zatčeni první lidé za islámský terorismus,“ připomněl. Hamáček a šéf lidovců ovšem upozornili i na českého teroristu Jaromíra Baldu, který podporoval Okamurovo hnutí.
Marek Výborný (KDU-ČSL) zmínil jako bezpečnostní hrozbu také hybridní válku: „Mluví se o tom ve zprávách tajných služeb. Je evidentní, je to hrozba z kyberprostoru, otázka hybridní války, dezinformací.“
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan také odkázal na hrozby vyplývající z české společnosti. „Podle tajných služeb jsou tu i vnitřní rizika, a to je růst nenávisti ve společnosti, růst populismu, růst nálad, které jsou hecovány extrémními stranami. Lidé, kteří do té doby vnímali realitu v České republice vcelku sympaticky a sousedsky, se uchylují k činům, které jsou vyhodnocené jako terorismus,“ řekl.
TOP 09 považuje podle svého předsedy Jiřího Pospíšila za největší hrozbu Rusko. „Žijeme v těžké geopolitické situaci. Rusko porušuje mezinárodní právo. Řešením je podle nás NATO. Nepodporujeme jednotnou evropskou armádu, protože ta by alianci konkurovala. Dávejme dvě procenta HDP na obranu,“ shrnul.
Diskuse byla poslední z velkých debat, které ČT před evropskými volbami připravila. První dvě debaty byly určeny vždy pro čtyři zástupce politických stran, hnutí či koalic. První rozprava se konala ve čtvrtek 16. května, druhá debata proběhla v úterý 21. května.
Další lídři kandidujících subjektů nebo jimi nominovaní zástupci dostali prostor v pořadu Politické spektrum. ČT24 také vysílala individuální rozhovory s lídry všech kandidujících subjektů nebo s jimi zvolenými zástupci z kandidátní listiny.
