V pátek a v sobotu budou Češi volit své zástupce do Evropského parlamentu. Česká televize proto oslovila parlamentní strany s devíti otázkami ohledně zásadních oblastí evropské politiky.
Ano, nebo ne? Srovnejte své názory na euro či dotace s tím, co říkají strany
První dotaz se týká rozhodování Evropské rady, tedy summitů hlav států nebo vlád členských států. K nim se přidávají předsedové rady a Evropské komise, ovšem bez hlasovacího práva. Úkolem rady je vymezovat obecný politický směr a priority EU. Rozhoduje v těch nejzásadnějších oblastech zahraniční politiky, daní, sociální politiky či změn smluv EU jednomyslně, což znamená, že každý stát má právo veta. V mnoha oblastech však k prosazení návrhu stačí kvalifikovaná většina.
Má mít každý stát i v budoucnu právo veta při rozhodování Evropské rady?
Druhé téma dvojí kvality potravin se týká praxe, kdy výrobci dodávají do různých členských zemí výrobky ve stejných obalech, avšak s různým složením. Evropský parlament v dubnu schválil směrnici o ochraně spotřebitele, která dvojí kvalitu potravin nezařadila mezi nekalé praktiky. Ukládá však Evropské komisi, aby po dvou letech posoudila aktuální stav a případně tento krok navrhla.
Měla by Evropská unie bez výjimek zakázat dvojí kvalitu potravin?
Třetí dotaz se týká samotného členství Česka v EU. Podle průzkumu Eurobarometru z jara 2019 považuje 33 procent Čechů členství za dobrou věc a 15 procent za špatnou věc. Podíl příznivců je tak u nás nejnižší v celé EU. Průměr 27 členských států bez odcházející Británie ukazuje, že 66 procent Evropanů považuje členství své země za dobrou a 10 procent za špatnou věc.
Jste pro vypsání referenda o stervání České republiky v Evropské unii?
Čtvrtým tématem je přijetí eura v Česku. K tomu jsme se vstupem do EU zavázali, neexistuje však žádný pevně daný termín.
Měla by Česká republika během funkčního období nově zvoleného Evropského parlamentu příjmout euro?
Pátý dotaz směřuje na oblast dotací. Konkrétně míří na finanční podporu velkých a ziskových firem. Unie se celkem zavázala v roce 2019 ze svého rozpočtu vyplatit 165,8 miliardy eur (4,3 bilionu korun).
Měla by Evropská unie i dál poskytovat dotace velkým ziskovým podnikům?
Šestá oblast jsou daně z příjmu fyzických osob. V současnosti si každá členská země stanovuje jejich výši sama.
Měla by Evropská unie zavést jednotnou daň z příjmu fyzických osob?
Sedmá otázka míří na možné rozšíření EU o Ukrajinu. Současná spolupráce se řídí rámcem Evropské sousedské politiky a Východního partnerství. Ukrajina má s EU podepsanou také Asociační dohodu, která s sebou nese Hlubokou a komplexní zónu volného obchodu (DCFTA).
Jste pro přijetí Ukrajiny do Evropské unie
Osmým tématem jsou hranice uvnitř schengenského prostoru. Státy mají právo zavádět na nich kontroly, ovšem pouze jako výjimečné opatření. Přistupují k tomu obvykle v době konání mimořádně významných událostí typu sportovních šampionátů nebo vrcholných summitů. Kontroly se leckde objevily také v souvislosti s pohybem velkého množství migrantů.
Měly by členské státy EU právo individuálně a neomezeně zavádět kontroly na hranicích?
Devátá otázka míří na sankce proti režimu Vladimira Putina v Rusku. EU se na jejich zavedení shodla v březnu 2014 poté, co ruská vojska obsadila ukrajinský Krym. Sankce dále zesílily, když ruští vojáci i další bojovníci napadli východní Ukrajinu a s pomocí místních separatistických sil získali kontrolu nad částí jejího území. Sankce cílí především na představitele režimu a jejich peníze v evropských bankách.
Jste pro zrušení hospodářských sankcí proti Rusku?