Jak by kandidáti do Evropského parlamentu řešili migraci nebo reformu Unie? Česká televize odvysílala druhou ze tří velkých večerních debat před eurovolbami. Hosty byli lídři kandidátek Dita Charanzová (za ANO), Marcel Kolaja (Piráti), Jiří Pospíšil (TOP 09, lídr uskupení STAN+TOP 09) a Jan Zahradil (ODS). Debatu moderoval Martin Řezníček.
Charanzová, Kolaja, Pospíšil, Zahradil. Lídři mluvili o migraci, přijetí eura či reformě EU
92 minut
Debata lídrů před volbami do Evropského parlamentu
Jedním z nejaktuálnějších evropských témat současnosti je odchod Velké Británie z Evropské unie. Podle průzkumu veřejného mínění se 49 procent lidí negativních dopadů brexitu na Českou republiku nebojí, strach naopak vyjádřilo 46 procent respondentů.
Obavy z brexitu
Mezi skeptiky patří také Marcel Kolaja (Piráti). „Dopady odchodu Spojeného království z Evropské unie budou enormní. Pro Českou republiku to bude mít i velký dopad ekonomický,“ domnívá se. V té souvislosti poznamenal, že Poslanecká sněmovna dělá všechno pro to, aby v případě tvrdého brexitu omezila dopady na Česko.
Rovněž Jan Zahradil (ODS) vidí v brexitu spíše negativa. „My přicházíme – a nejenom Česká republika, ale celá střední a východní Evropa – o důležitého spojence. Velká Británie viděla věci v Evropě velmi podobně,“ poznamenal s tím, že Británie byla transatlanticky orientovanou, proamerickou zemí, která nikdy nezpochybňovala význam NATO. „Pokud by tady vypukla obchodní válka, zaváděla se cla nebo něco podobného, tak samozřejmě to bude mít negativní dopad na naši ekonomiku,“ dodal.
Dita Charanzová (za ANO) se podle svých slov obává, že brexit nemá vítěze. „Rozhodně pro Česko je to negativní zpráva. Já se v bruselském prostředí pohybuji kolem dvaceti let a Britové pro mě vždycky byli ten přirozený partner, a to nejenom proto jaké měli priority na vnitřním trhu, na otvírání dalších trhů, ale že používali selský rozum toho, co se má řešit z Bruselu a co ne,“ řekla a varovala například také před negativními ekonomickými dopady brexitu na Českou republiku.
Také Jiří Pospíšil (TOP 09) hodnotí brexit negativně. „My jsme před brexitem varovali, říkali jsme, že to přinese Británii jenom problémy, Británie je dneska v totální politické krizi,“ shrnul Pospíšil s tím, že v současnosti není možné říct, jak velká ta negativa budou. Záleží totiž na tom, jak nakonec Británie odejde. Tvrdý brexit by pak podle Pospíšila měl obrovské negativní dopady pro vývozce i Čechy žijící na Ostrovech.
Ruská hrozba
Česká BIS a některé další zpravodajské služby sdílí obavy, že se Rusko snaží do nadcházejících voleb zasáhnout. Podle Zahradila tato varování nelze podceňovat. „Myslím, že se o nich hovoří velmi hlasitě. Myslím, že všichni vědí, že tady existují určité servery nebo že existují určité skupiny přispěvatelů, které se zabývají jenom tím,“ řekl Zahradil. Důležité je podle něj rozkrýt vlastnickou strukturu těchto serverů a kdo za nimi stojí. Omezování obsahu sociálních sítí by se přitom Zahradil spíše vyvaroval.
Pospíšil se domnívá, že Česko nebezpečí Ruska podceňuje. „Tady jsou zprávy BIS, českých tajných služeb, že Rusko uplatňuje svůj vliv ve střední Evropě – ekonomický a politický – a trochu se to podceňuje,“ sdělil. Tuto problematiku by podle něj přitom měly řešit hlavně národní státy. EU může přispět k tomu, aby si jednotlivé tajné služby vyměňovaly informace.
„Myslím si, že dlouhodobým lékem na tyto hrozby alespoň na určité úrovni je vzdělaná společnost,“ domnívá se Kolaja. „Měli bychom mít vzdělanou společnost, měli bychom mít kvalitní školství, měli bychom učit kritické myšlení, tak aby lidi dokázali odlišit dezinformaci od skutečné informace,“ uvedl Kolaja s tím, že v bezpečnostní rovině je potřeba, aby si státy EU vyměňovaly informace.
Velmi vážně bere podle svých slov ruskou hrozbu i Charanzová. „Myslím si, že vidíme, co ruský vliv dokázal udělat i v jiných zemích,“ řekla. Ačkoliv by jednotliví členové EU měli na tuto hrozbu reagovat jednotlivě, vidí zde podle svých slov i evropskou úroveň. „Celá řada dezinformací se dostává z jedné země do druhé a tady bude opravdu potřeba, abychom více spolupracovali,“ doplnila.
Co s uprchlíky?
Dalším palčivým tématem, které se týká zahraniční politiky a bezpečnosti, je migrace. Podle Charanzové mezi priority České republiky patří ochrana vnějších hranic Unie a tvrdý postup vůči pašerákům. Zároveň je podle ní třeba zrychlit určité procedury. „Není možné, že v tuhle chvíli v Itálii azylové řízení trvá až roky, zatímco třeba v Holandsku, které je skvělým příkladem, zhruba za sedm týdnů víte, jestli ten člověk, který připutoval do Evropy, má nárok na azyl nebo ne. A s tím musí jít ruku v ruce navracení neúspěšných žadatelů,“ uvedla s tím, že migraci je současně třeba řešit v zemích původu.
Podle Kolaji však česká diplomacie v posledních letech mnoho konstruktivních návrhů nepřinesla. „Postavit se proti systému povinných kvót bylo správně, ale nic dalšího bych nedokázal jmenovat,“ uvedl. Důraz klade na ochranu vnějších hranic: „Je potřeba, abychom v těch zemích, které jsou exponované, které jsou na okraji Evropské unie, měli kvalitní obranu evropských hranic, protože nechceme, aby země, které jsou uvnitř, měly motivaci vytvářet vnitřní hranice.“
Také Pospíšil uvedl, že není příznivcem kvót. „V praxi se jasně ukázalo, že nefungují, že není možné dát někomu umístěnku, že bude žít v určité zemi, když tam žít nechce. Každá země si má zachovat své vlastní rozhodování, koho na své území pustí, nebo ne,“ prohlásil. „Podporuji, že se má dotvořit společná pobřežní a pohraniční stráž, která by mohla mít až deset tisíc příslušníků během dalších pěti let a která by mohla zemím, které nejsou schopny v určitou chvíli chránit vnější hranici EU, poskytnout pomoc.“
Zahradil upozornil na to, že existují různé podoby migrace: „Především by bylo dobré, kdyby česká vláda a další vlády Visegrádské čtyřky dokázaly říct vládám v Německu nebo ve Francii: Podívejte, my ale také přijímáme migranty. Nejsou to sice migranti ze subsaharské Afriky a Středního východu, ale jsou to migranti z východní Evropy, třeba z Ukrajiny, kde de facto zuří občanská válka a část Ukrajiny je obsazena cizím státem. Takové Polsko vydalo loni 600 tisíc povolení k pobytu Ukrajincům na polské území.“
Otázka přijetí eura
Dalším tématem, kterému se lídři v debatě věnovali, je otázka přijetí eura. „Musíme se podívat na to, v jaké kondici eurozóna je. Když jsme před pěti lety začínali v Evropském parlamentu, tak jsme netušili, že jedna z prvních věcí, které budeme řešit, bude řecká krize a krize eurozóny. Je dobře, že eurozóna se z toho vzpamatovává, že přicházejí návrhy reformních kroků, uvidíme, jak to dopadne, ale rozhodně tohle není moment, aby Česká republika vedla debatu o tom, že chceme v blízké budoucnosti vstoupit do eurozóny,“ uvedla Charanzová.
Pospíšil naopak vyzdvihl možné přínosy eura. „Je třeba říct, že o euru rozhoduje vláda. A vláda nemá odvahu tu debatu dál posunout ke konkrétním věcem. Slovenský příklad ukazuje, že lze úspěšně euro přijmout, a Slovensku pomáhá to, že má euro. Větší příliv zahraničních investic je jedním z konkrétních příkladů. V zásadě podporujeme přijetí eura. To znamená, že ve chvíli, kdy se vláda odhodlá a ekonomové to doporučí, od nás budou mít jasnou politickou podporu,“ prohlásil.
Naopak ODS chce změnit smlouvu, podle které se Česko vstupem do Evropské unie zavázalo, že časem euro přijme. „Chceme to změnit právní cestou, to znamená změnou té dohody o vstupu České republiky, a eventuálně i jiných států, do Evropské unie, protože chceme z přijetí eura udělat pouhou možnost,“ uvedl Zahradil. „Chceme dát možnost státům znovu rozhodnout, jestli euro chtějí, nebo ne,“ doplnil.
„Pozice Pirátů je taková, že euro je dobrý projekt, my mu fandíme, ale když se podíváte, jakými problémy prošla eurozóna, ve chvíli, kdy ve finančních problémech bylo Řecko, a současně to dáte dohromady s informací, že Itálie má zadlužení zhruba 132 procent HDP, tak s možná blížící se krizí by se mohlo stát, že Itálie bude v podobných problémech, jako bylo Řecko. A Itálie je mnohem větší,“ varuje Kolaja.
Reformovaná Evropská unie?
Lídři také mluvili o možné reformě EU. Jedním z návrhů, o kterých se debatuje, je sloučení funkcí předsedy Evropské rady a Evropské komise. STAN+TOP 09 ale radikální reformy neschvaluje. „Pro nás je základem, že nepřistoupíme na žádnou demontáž Evropy. Úvahy některých, že se má výrazně osekat pravomoc komise, že za všechno může zlá komise – já to tak nevidím,“ uvedl Pospíšil. „Nechceme zásadně měnit strukturu orgánů Evropské unie, nechceme zásadně měnit pravomoci, ale chceme, aby pravomoci, které dnes jsou na stole, byly vykonávány lépe a kvalitněji.“
Lídr ODS Zahradil, který je ve volbách zároveň lídrem frakce Evropští konzervativci a reformisté, se domnívá, že Evropskou komisi je třeba depolitizovat. „V tom se možná liším od těch ostatních kandidátů, ať už je to pan Weber za evropské lidovce nebo pan Timmermans za socialisty, kteří by chtěli posilovat Evropskou komisi. Já se domnívám, že pravomocí má dost a hlavně by si neměla hrát na evropskou vládu.“
„Myslím, že to opravdu není o kosmetické úpravě typu slučování funkcí, pro nás je to spíš o systému práce. V tuhle chvíli máme komisi, která se podle mne vymkla tomu původnímu poslání, a my bychom chtěli, aby to byli premiéři, šéfové států a vlád, kteří říkají, co je hlavní priorita, která se má řešit, a pak máme komisi, která přichází s konkrétními návrhy,“ uvedla k možným reformám Unie Charanzová.
Lídr Pirátů Kolaja odmítá slučování funkcí předsedů Evropské rady a Evropské komise, domnívá se však, že by měly být posíleny pravomoci Evropského parlamentu: „Měl by mít zákonodárnou iniciativu. Já to vnímám jako velký demokratický deficit, kdy zákonodárný orgán, Evropský parlament, nemůže sám navrhovat legislativu.“
Lídři kandidátek dále ve studiu debatovali třeba o pozici Visegrádské skupiny v Unii, o dotační politice nebo o dvojí kvalitě potravin. Celou diskusi najdete ve videu v úvodu článku.
Diskuse byla druhou z předvolebních debat s lídry kandidátek, které ČT před evropskými volbami vysílala. Každá z nich byla určena pro čtyři zástupce politických stran, hnutí či koalic. Klíčem ke zvaní hostů jsou pravidla předvolebního a volebního vysílání České televize. První předvolební rozprava se konala ve čtvrtek 16. května.
Závěrečnou debatu o vztahu národní a evropské politiky s předsedy stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně odvysílá ČT ve čtvrtek 23. května. Natáčet se bude za účasti publika v Národním muzeu. V neděli 27. května pak výsledky voleb přiblíží speciální volební studio.
Další lídři kandidujících subjektů nebo jimi nominovaní zástupci dostali prostor v pořadu Politické spektrum. ČT24 také vysílala individuální rozhovory s lídry všech kandidujících subjektů nebo s jimi zvolenými zástupci z kandidátní listiny.
