Praha – „Do politiky jsem vstoupil s tím, že nechci dělat byznys, že jsem si peníze vydělal a že chci dělat něco užitečného,“ prohlásil po svém zvolení do Poslanecké sněmovny Vít Bárta. Už rok po volbách ale musel čelit prvním skandálům: poslanci Věcí veřejných Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí ho obvinili, že se je pokusil uplatit. V médiích se následně objevily informace, že vstoupil do politiky, aby si upevnil ekonomickou moc. Letos v březnu soud Bártu sice pravomocně zprostil viny, včera ho ale opět zatkla policie. Podle médií by případ mohl souviset s kauzou bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho, o jehož jmenování do funkce Bárta údajně usiloval.
„Podle mě daleko pravděpodobnější je, že se případ týká vynášení policejních informací,“ myslí si redaktor Respektu Jaroslav Spurný. Případ Lessyho je podle něj příliš starý, zatímco o vyšetřování úniku informací od policie se mezi informovanými lidmi ví. „O tom, že politici brali policii spíše jako instituci k zakrývání svých přešlapů, se psalo dlouho,“ řekl Spurný.
O bývalém majiteli bezpečností agentury ABL se od počátku mluvilo jako o šedé eminenci Věcí veřejných. Šéfem strany byl sice Radek John, VV ale údajně řídil Bárta, který se do čela strany postavil až letos v únoru. Už po květnových volbách v roce 2010 byl Bárta jedním z hlavních vyjednavačů budoucí vládní koalice s ODS a TOP 09. Až do dubna 2011 zastával i post ministra dopravy, kde se zviditelnil požadavkem slev od stavebních firem. Krátce po nástupu do funkce kvůli tomu dočasně zastavil některé stavby na železnici a silnicích. Téměř rok také vedl poslanecký klub VV.
Půjčky v obálkách
Do nové parlamentní strany byly od počátku vkládány velké naděje. Už rok po volbách ale Věcmi veřejnými začaly otřásat první skandály. Poslanci VV Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí podali na Bártu v dubnu 2011 trestní oznámení kvůli tomu, že se je údajně pokusil uplatit obálkami s penězi. Bárta od počátku tvrdil, že nešlo o úplatek, ale o půjčku. Škárka a Kočí byli kvůli tomu vyloučeni z klubu i ze strany. Kočí poté prohlásila, že poměry uvnitř VV mají blízko k sektě. Bárta si podle ní udržoval loajalitu poslanců v klubu budováním kultu osobnosti. I jeho manželka Kateřina Klasnová v říjnu 2010 kritizovala dominantní roli Bárty ve VV a údajnou totalitu, která kvůli němu ve straně panuje.
Jen několik dnů po aféře s obálkami se v médiích objevily informace, že Bárta vstoupil do politiky, aby si upevnil ekonomickou moc. MF DNES zveřejnila materiál z roku 2008, který měl Bárta prezentovat na tajném setkání špiček bezpečností agentury ABL. „Musíme směřovat k posilování ekonomické a sekundárně politické moci,“ prohlásil tehdy podle deníku. Bárta po zvolení do sněmovny sice svůj podíl v ABL prodal bratrovi, napojení na bezpečnostní agenturu mu ale bylo neustále vytýkáno. Některé bývalé zaměstnance firmy si totiž s sebou vzal na ministerstvo. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka tehdy dokonce mluvil o střetu zájmů.
Bárta po zveřejnění článku v novinách rezignoval na post ministra dopravy a z krize ve Věcech veřejných obvinil politické kmotry, kterým podle něj vadily kroky VV směřující proti korupčním praktikám. V květnu 2011 se ale dostala na veřejnost nahrávka z neformální stranické porady, na níž Bárta tvrdil, že prezident Václav Klaus udělá všechno, co mu řekne. Za svůj výrok se Bárta Klausovi posléze omluvil. Počátkem září téhož roku prezident nicméně o Bártovi prohlásil, že je to velmi šikovný a bystrý politik.
V březnu 2012 se kauza uplácení poslanců Věcí veřejných dostala k soudu. Jen o měsíc později byl Bárta nepravomocně odsouzen za korupci k podmíněnému osmnáctiměsíčnímu trestu s odkladem na 2,5 roku. Podle soudu uplácel Kočí a Škárku nabídkou výhodných půjček. Odvolací soud ale loni v prosinci rozhodl, že Bárta trestný čin nespáchal, a věc nařídil znovu projednat. Letos v lednu pak Obvodní soud pro Prahu 5 zprostil Bártu viny a v březnu verdikt pravomocně potvrdil i pražský městský soud. Kauza ale ještě není definitivně uzavřena. Nejvyšší státní zastupitelství podalo dovolání k Nejvyššímu soudu.
Věci veřejné už v letošních volbách do sněmovny znovu nekandidovaly. Bárta proto usiloval o přízeň voličů jako jednička na kandidátce strany Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury v Plzeňském kraji. Získal 1460 preferenčních hlasů, ale do sněmovny se nedostal. „NEvýsledek o 175 hlasů je samozřejmě pro nás pro všechny velká výzva proto, abychom pokračovali v boji s dinosaury,“ poznamenal k výsledku voleb.
