Praha - Banka pupečníkové krve, která u nás funguje už 16 let, má vážné finanční problémy. Z velké části je závislá na sponzorech a těch je v době hospodářského útlumu málo. Banka už proto musela výrazně snížit počet porodnic, se kterými spolupracuje, její vedení přesto věří, že se situaci podaří vyřešit a projekt alespoň udržet.
Pupečníková krev obsahuje kmenové buňky, kterými se nejčastěji léčí leukémie nebo poruchy krvetvorby u dětí. V případě, že není možné najít dárce kostní dřeně, tak může být pupečníková krev poslední šancí na uzdravení. Kvůli nedostatku financí už ale místo 30 porodnic odebírá pupečníkovou krev jen ve třech a snížil se i počet odběrů, zatímco v nejúspěšnějších letech banka odebrala i přes 500 štěpů, tak loni už to bylo jen 235.
Banka pupečníkové krve získává nejvíc peněz z mateřeského ústavu hematologie a krevní transfuze, v začátcích ji pomáhaly i granty. Teď ale musí spoléhat na přízeň sponzorů, aby se banka vrátila na čísla z minulých let, tak by potřebovala sehnat asi 10 milionů ročně. Od ministrestva zdravotnictví totiž s finanční injekcí počítat nemůže.
Nadační fond Kapka naděje pomohl sehnat síť čerpacích stanic, od které banka dostala přes 2,6 milionů korun. Podle vedoucího lékaře Petra Kobylky tak banka může alespoň omezené množství štěpů odebírat a ukládat. V současnosti uchovává přes čtyři tisíce štěpů, to si ale vyžaduje značnou spotřebu tekutého dusíku, který pětinásobně podražil.
Počátky Banky pupečníkové krve sahají do roku 1993, kdy ve spolupráci Ústavu hematologie a krevní transfúze, druhé dětské kliniky Fakultní nemocnice Motol a druhé gynekologické a porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice začaly přípravy na první odběr. V srpnu 1994 pak byla při porodu zdravého sourozence odebrána pupečníková krev, která byla vyšetřena a připravena k použití. Tím byla zahájena činnost příbuzenské části banky. Od podzimu 1996 byl zahájen systematický výběr dárkyň a odběr pupečníkové krve i do nepříbuzenské části banky.
