Jedna z firem spadajících do holdingu Agrofert podá k Evropské komisi stížnost kvůli českému zákonu o střetu zájmů. V pořadu Partie na televizi Prima to oznámil vlastník Agrofertu a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který má za to, že stát normou omezuje jeho vlastnická práva - a tím porušuje i právo evropské.
Podle zákona, jehož účinnost začíná 9. února, nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš nyní vlastní skupinu Agrofert stoprocentně, před zahájením účinnosti zákona ji ale chce převést do svěřeneckého fondu.
Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Tato část zákona se však bude vztahovat až na kabinet, který vznikne po podzimních volbách do sněmovny. Pod Agrofert spadá mediální dům Mafra (Mladá fronta DNES, Lidové noviny), vicepremiér vlastní i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.
Babišova výhrada: Omezení práva podnikat
Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Koncern zaměstnává více než 34 000 lidí. Nekonsolidované tržby holdingu loni činily 214 miliard korun, meziročně se snížily o 11 procent zejména kvůli poklesu prodeje hnojiv.
Podle Babiše ovšem zákon omezuje jeho právo vlastnit majetek a podnikat, a proto se chce obrátit na evropské úřady. „Budu bojovat za svá práva, protože mám právo vlastnit, jako každý český občan, mám právo podnikat a podílet se na věcech veřejných. Tradiční politické strany mi to zakazují,“ prohlásil v Partii.
„Jedna z firem Agrofertu příští týden podá stížnost Evropské komisi na podezření na porušení práva Evropské unie ze strany členského státu,“ dodal s tím, že nebude požadovat od Česka odškodnění.
Poslanec TOP 09 Martin Plíšek, který byl v televizní diskusi Babišovým oponentem, odmítl tvrzení, že zákon vicepremiérovi zakazuje vlastnit majetek, a zdůraznil, že pouze znemožňuje členům vlády čerpat dotace. Babiš se podle poslance snaží svými stížnostmi pouze zajistit, že jeho podniky budou mít dál nárok na veřejné peníze.
„Pokud je (Andrej Babiš) přesvědčený, že bylo porušeno jeho právo, samozřejmě to udělat může,“ sdělil v Otázkách Václava Moravce ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL. „My jsme však k tomu zákonu nepřistupovali tak, že zákon o střetu zájmu je namířený proti jednomu člověku, protože takový zákon by byl nepřijatelný.“
Místopředseda sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) vnímá chystanou stížnost k Evropské komisi jako taktický krok, který má zlepšit Babišovu pozici pro situaci, kdy se bude zákonem zabývat Ústavní soud. V Otázkách Václava Moravce také uvedl, že si podle něj Babiš udrží vliv na Agrofert, i když se holdingu zbaví.
Kromě stížnosti je ve hře i Ústavní soud
Babišova stížnost k Evropské komisi není první odmítavou reakcí na normu, které se – kvůli jejímu nepřímému iniciátorovi – přezdívá „lex Babiš“. Aby zákon vůbec vstoupil v platnost, musela sněmovna přehlasovat v půlce ledna prezidentské veto. Původně novelu schválila už v září.
Bezprostředně po přehlasování prezidenta ovšem oznámil jeho mluvčí, že hlava státu podá ústavní stížnost. „Pan prezident je připraven obrátit se na Ústavní soud, aby definitivně rozhodl o případném nesouladu novely zákona o střetu zájmů s Ústavou České republiky,“ uvedl mluvčí.
Podobný úmysl ovšem mají i poslanci ANO. Sám Andrej Babiš řekl, že s Milošem Zemanem podání stížnosti nekoordinoval. „Pan prezident má svoji hlavu, rozhoduje se podle sebe. Není tam žádná koordinace. Pokud to pan prezident podá, tak to podá, pokud to nepodá, tak to podá poslanecký klub ANO,“ řekl.
