Andrej Babiš (ANO) předloží do Poslanecké sněmovny svůj poslanecký zákon na ochranu whistleblowerů, tedy lidí, kteří oznámí trestný čin svého zaměstnavatele. Bude jím konkurovat vládnímu návrhu, který připravuje vládní komise vedená předsedou legislativní rady Jiřím Dienstbierem (ČSSD). Ten reagoval slovy o schválnostech a Babišův návrh označil za nefunkční.
I když svůj návrh zákona na ochranu oznamovatelů trestných činů předloží Andrej Babiš jako poslanec, představil ho spolu s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) a svým náměstkem z ministerstva financí Ondřejem Závodským. Ten je také hlavním autorem návrhu.
„Seznámil jsem se s lidmi, kteří měli odvahu nahlásit korupci a měli z toho problémy. Někteří byli dokonce stíháni. Naše společnost bohužel nemá instrument, jak tyto lidi ochránit,“ zdůvodnil Andrej Babiš potřebu takový zákon mít.
Vládní návrh nemá podnítit kverulantství
Obdobnou normu by přitom měla předložit vláda, jejímž prvním místopředsedou Babiš je. Minulý týden zveřejnila návrh paragrafů, které by měly podle plánu ministra Dienstbiera platit od roku 2018 a kabinet je má dostat do konce září. Jiří Dienstbier však zdůraznil, že chce, aby byla ochrana oznamovatelů přiměřená. Pokud by úprava byla nevhodná, může vyvolat „nežádoucí nárůst neodůvodněných podnětů a kverulantství“ v práci, stojí v jeho návrhu.
Ochranu whistleblowerů, jak ji navrhuje šéf legislativců, však nemá podobu jednoho nového zákona, nýbrž série novel již existujících předpisů. Existují přitom dvě možné varianty úprav.
Sám Jiří Dienstbier dává přednost té, která mění zákony týkající se vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Měnilo by se šest zákonů. „Ve všech těchto předpisech by měla být výslovně zakotvena ochrana whistleblowerů, měl by být zakázán jakýkoli jejich šikanózní postih. (…) Ochrana je založena na tom, že jednak by jednání tohoto druhu mělo být zaměstnavateli zakázáno, ale především má být posíleno procesní postavení těchto osob v případě, že by přece jen k postihu došlo,“ shrnul ministr. Druhá varianta by potom znamenala změnu antidiskriminačního zákona.
Dienstbierovu verzi však kritizoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Předseda legislativní rady vlády podle něj vlastně říká, „že není třeba – jestli jsem to správně pochopil – nic moc dělat“. Podle Andreje Babiše v návrhu chybí například ochrana whistleblowera před výpadkem příjmů a nemajetkovou újmou. Vadí mu také, že by bylo třeba dovolávat se ochrany prostřednictvím soudu.
Trestní oznámení i anonymní udání
Babišova poslanecká alternativa počítá se zavedením několika způsobů ochrany oznamovatelů. Pokud podá trestní oznámení, měl by mu státní zástupce udělit status chráněného oznamovatele. Jako takovému mu nebude možné ukončit jeho pracovní poměr bez souhlasu Úřadu práce a ani ho přeložit na jinou práci. Státní zastupitelství by status zavádělo jako předběžné opatření. „Zároveň se rozjede klasické správní řízení, na jehož konci by bylo toto rozhodnutí prodlouženo na delší dobu – do vyřešení trestní kauzy,“ přiblížil Ondřej Závodský.
Vicepremiérův návrh počítá i s možností anonymního udání. K tomu by sloužil informační systém provozovaný Nejvyšším státním zastupitelstvím. „Tento nový komunikační kanál bude oznamovateli garantovat možnost komunikace s policií či státním zástupcem při naprostém utajení jeho totožnosti,“ řekl Robert Pelikán.
Ochrana se má vztahovat na trestné činy korupčního nebo hospodářského rázu. „Nechtěli jsme se v tomto případě zapojit, jako to mají některé další evropské země, do všech trestních činů,“ dodává náměstek ministra financí Závodský. Návrh má přinést i náhradu za ušlý výdělek při nezákonném skončení pracovního poměru nebo i za majetkovou újmu v maximální výši 100 tisíc korun.
Andrej Babiš odmítl, že by jeho návrh podporoval udavačství. „Není to žádný udavačský zákon. My ani nikoho k ničemu nenutíme. Ale říkáme, že pokud někdo má tu odvahu a oznámí to, stát a společnost by ho měly ochránit, a ne ho perzekvovat,“ uvedl.
Dienstbier: Naschvál, který nebude fungovat
Jiří Dienstbier však zpochybnil principy, na kterých konkurenční návrh stojí. Jako takový ho považuje za naschvál. Zpochybnil přitom, že by šlo o reakci na jeho materiál. „My jsme varianty řešení představili v minulém týdnu. Zcela nepochybně nepřipravili pánové Babiš a Pelikán řešení, které prezentovali, za několik dnů,“ podotkl Jiří Dienstbier.
Zatímco Robert Pelikán kritizoval představu, že se oznamovatelé ochrany dočkají až dodatečně u soudu, podle Dienstbiera je naopak problematická předběžná ochrana whistleblowerů. Upozornil, že ne vždy musí výpověď souviset s oznámením. To by naopak mohlo být zneužito. „Představte si, že malý zaměstnavatel by se rozhodl ukončit podnikatelskou činnost. Musel by propustit i zaměstnance, v tu chvíli by nemohl, měl by to zakázáno,“ nastínil předseda legislativní rady vlády. Podle něj by zaměstnavatel musel u soudu dokazovat, že za výpovědí nebyl šikanózní motiv.
Návrh, který Babiš s Pelikánem prezentovali, srovnal se slovenským zákonem proti whistleblowingu, který považuje za nefunkční nejenom Jiří Dienstbier, ale i slovenská pobočka Transparency International. Zákon na ochranu oznamovatelů trestných činů sice existuje již déle než rok, dosud však nebyl nikdy použit.
Ochrana whistleblowerů, která v českém právním řádu v komplexním podání zatím není, je součástí programového prohlášení vlády. Po ochraně whistleblowerů volá i česká pobočka Transparency International, která prosazuje i možnost anonymního podání. Podle dřívějšího vyjádření TI někteří Češi pohlížejí na oznamovatele jako na udavače, těmi whistlebloweři ale rozhodně nejsou. Naopak společnosti prospívají a je potřeba je chránit, uvedla TI. Podle průzkumu by 49 procent lidí od nahlášení korupce odradila právě obava z odvetných opatření.
Kritika vůči oběma návrhům
Podle senátora Libora Michálka mají poměrně zásadní nedostatky oba návrhy. Zahraniční doporučení zní, aby chráněnému oznámení podléhala co největší skupina činů. Jenže oba návrhy podle Michálka tuto skupinu výrazně zužují: „Podle návrhu ministerstva financí by oznámení podléhaly jen vybrané trestné činy. (…) Návrh ministra Dienstbiera zase obsahuje formulaci, že předmětem oznámení má být jednání, kde veřejný zájem převáží nad jiným právem chráněným zájmem. Ale v okamžiku, kdy whistleblower bude odkázán na nejistý právní výklad pojmu až před soudem, tak může velmi zvažovat, jestli do takového sporu jít,“ kritizoval ve vysílání ČT24 senátor Michálek (nestr. za Piráty).
Právník Transparency International Petr Leyer pak dodává, že je kritika vůči oběma návrhům oprávněná, pro poslance proto bude velmi složité rozpoznat, který z návrhů by měl být přijat, popř. upravován. „Už jen z čistě technických a časových důvodů se žádný z těch návrhů nestihne přijmout do konce volebního období,“ tvrdí Leyer.
