Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vyzval členy svého kabinetu k poctivější docházce na poslanecké interpelace. Nejslabší účast při nich měli v loňském roce ministr financí Andrej Babiš (ANO), ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) a vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
„Účast na interpelacích je součást práce a povinnost členů vlády,“ vyjádřil se Sobotka. Jak vyplývá z informací zveřejněných na internetových stránkách kabinetu, Babiš byl interpelován ve všech 18 vyhrazených dnech, přítomen byl však podle statistky vlády pouze třikrát. Dosáhl tak sedmnáctiprocentní účasti.
První místopředseda vlády vysvětluje své časté absence tím, že má „důležitější práci než tam být vystavován ponižování a agresivním útokům“.
Marksová dorazila ve třetině případů, jen o něco lépe na tom byl někdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD), kterého vystřídal v závěru loňského listopadu Miloslav Ludvík (ČSSD). Ministryně práce vysvětluje svoji neúčast tím, že sice pracuje, ale jinde. „Několikrát jsem ve čtvrtky měla ministerská setkání v Bruselu,“ upozornila Michaela Marksová, pro kterou je fungování sněmovny s pravidelnými interpelacemi „obrovský problém“.
K nejčastějším absentérům patří i předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Do sněmovny dorazil ve čtyřech z deseti případů, kdy měli poslanci zájem ho interpelovat. Méně než poloviční účast mají ještě ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Šprt a premiant, vysloužil si Brabec posměšky kolegů
Nejpoctivěji k interpelacím přistupoval ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který se může pochlubit stoprocentní účastí, stejně tak i bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) a Ludvík, který v prosinci dorazil v obou dvou případech. Podle Daniela Hermana jsou interpelace důležitou součástí parlamentní demokracie. „Opozice má právo se ptát,“ podotkl.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zvládl dorazit na 86 procent interpelací, a další členové vlády ho proto na tiskové konferenci po jednání vlády, kde se statistika projednávala, v žertu označili za šprta či premianta. Sám premiér podle statistik Úřadu vlády stihl dvě třetiny interpelací.
- Ústní interpelace se ve sněmovně konají ve čtvrtek od 14:30 do 18:00.
- Maximálně první hodina a půl je určena na interpelování předsedy vlády, následují ústní interpelace na ostatní ministry.
- Opozice si často stěžuje na nízkou účast členů vlády.
- Ministrům zase vadí, že nevědí, kdy na ně přijde řada a ve sněmovně musí trávit mnoho hodin.
Interpelace po česku a po anglicku: fraška versus show
Přestože před nimi někteří ministři prchají, jsou interpelace tradiční součástí parlamentní demokracie a politické diskuse vládních stran s opozicí. V důsledku velkých absencí se ale čtvrteční zasedání Poslanecké sněmovny často mění ve frašku, kde se poslanci jen znechuceně podivují nad tím, že ministři, které chtěli oslovit, opět chybějí.
Zatímco však Andrej Babiš míní, že si opoziční poslanci svými dotazy „na mně dělají popularitu“, mohlo by to být právě naopak. Dotazy na členy vlády, respektive na premiéra či premiérku jsou pravděpodobně nejoblíbenější disciplínou v britském parlamentu.
Diskuse jsou bujaré, vzájemné výpady opozičních lídrů a premiérů ostré a reakce hlasité. Cení se rozhodnost i odolnost vůči hlasitému přerušování. Až když už není slyšet slova, uklidňuje rozvášněné poslance předseda dolní komory, který je nadstranický a sám musí být nadán silným hlasem i dostatečnou výmluvností.
Česká sněmovna nemůže britské interpelační show konkurovat už kvůli uspořádání svého jednacího sálu. Přesto se v její historii najdou interpelace, které přitahovaly pozornost všech od občanů přes poslance po ministry – ať už šlo o dávné vysvětlování majetkových poměrů Stanislava Grosse, pozdější výmluvné dotazy tehdejšího poslance Davida Ratha na členy Topolánkova či Nečasova kabinetu nebo slavné vysvětlování premiéra Mirka Topolánka, co znamenal vztyčený prostředník („Kalousku, jsi jednička“).
