Ležáky (Chrudimsko) – Stovky lidí si dnes připomněly na místě bývalé osady Ležáky 72. výročí jejího vyhlazení nacisty. Na místě, kde stojí na půdorysech devíti domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili památku 52 vyvražděných obyvatel. Památku Ležáků přijel uctít i prezident Miloš Zeman, podle kterého českému národu ze strany nacistů hrozila genocida a Češi si měli prožít svůj holocaust.
V projevu také prezident zdůraznil velmi obtížnou situaci domácích odbojářů, kteří měli téměř úplnou jistotou, že ztratí život. „Chtěl bych vyjádřit hlubokou vděčnost právě těmto bojovníkům domácího odboje. A na území Ležáků bych chtěl připomenout, že za svobodu se musí bojovat, že svoboda vyžaduje odvahu zemřít v boji.“
Do Ležáků dnes přišly také obě sestry Šťulíkovy, které jako jediné masakr v Ležákách přežily. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl jeden a dva a půl roku. Jejich otec se nejdřív před nacisty skrýval. „Gestapáci pak vydali prohlášení, že jestli se do 24 hodin nepřihlásí, tak vypálí ještě obec Včelákov. A on se přihlásil…. Já bych to nedokázala,“ připomíná Marie Šťulíková (dnes Jeřábková).
Krátce před pietním aktem do Ležáků dorazila běžecká štafeta z Lidic. Poslední úsek štafety běžela světová rekordmanka Jarmila Kratochvílová. Na závěr pietního aktu do areálu Ležáků seskočili parašutisté.
Po válce už nové Ležáky nevznikly
Vyvražděním Ležáků reagovala německá okupační moc na odhalení vysílačky Libuše, se kterou se výsadkář Jiří Potůček skrýval v místním mlýně. Po zastřelení prchajícího Potůčka obklíčila SS Ležáky, všechny obyvatele odvezla na pardubický zámeček, kde její příslušníci zastřelili 33 dospělých. Jedenáct dětí potom odvezli do plynových komor, jen dvě děti, sestry Štulíkovy, poslali na „převýchovu“ do Německa. Později pozabíjeli i další obyvatele Ležáků, kteří původně v osadě nebyli. Ležácké domy útočníci vyrabovali a zapálili.
„Odboj se tu začal formovat už v roce 1938 a postupně se skupina rozšiřovala až na pětadvacet členů,“ uvedla průvodkyně v ležáckém památníku Hedvika Urbanová.
Rozkazy o vyhlazení osady vydával i státní tajemník Karl Hermann Frank. Po válce byl popraven, mnozí jiní ale zůstali bez trestu. „Kupříkladu Walter Creger, nazývaný boxer, byl dohledán v roce 1970, 71 a vyslýchán. Nebyl nikdy potrestán. On žil na území západního Německa. Stejně tak Gustav Mikisek - člověk, který vytrhával zlaté zuby na popravišti,“ popsal případy nepotrestaných ležáckých viníků historik Vojtěch Kyncl.
Na rozdíl od Lidic nevznikly po válce nové Ležáky. Na místě vypálené osady však je pietní místo.
