Strání - Tak dlouhé masopustní veselí jako ve vesničce Strání na úpatí Bílých Karpat zažijí obyvatelé jen zcela výjimečně. Jubilejní ročník masopustních tradic letos začal už minulou neděli 12. února a vrcholí dnes pochováváním basy. Za tu dobu v obci, která má přes 3 tisíce obyvatel, vystoupilo několik folklorních souborů. Největšímu zájmu se tradičně těšil unikátní šavlový tanec.
České a slovenské folklorní soubory v krojích či maskách procházely obcí několik dní. Každý předvedl svůj program také na náměstí. Návštěvníci fašanku mohli od krojovaných dívek ochutnávat slivovici, koláčky či jiné dobroty. Lidé viděli také šavlový tanec, který nese regionální název podle šavle. Tanec je choreograficky velmi složitý, tanečníci se při něm proplétají, zaujímají různé figury a například se spojují držením šavlí. Tanec se dochoval jen ve třech moravských a jedné slovenské vesnici. Etnografové by ho rádi viděli mezi světovými fenomény UNESCO. „Pro mečový tanec je více podkladů než pro Jízdu králů,“ vysvětluje ředitel Muzea J. A. Komenského Pavel Popelka.
Existence tance je poprvé doložena ke konci 18. století, kdy jej viděl cestovatel u vrchnosti v Uherském Ostrohu. Na tradici navázali v roce 1987 pořadatelé místního festivalu a zasloužili se tak o znovuobrození tance. Mečové tance se s různými obměnami tančí také na jiných místech v regionu, ale i v jižních Čechách či na Slovensku. Existuje také v různých zemích Evropy.
Masopust je tradičním lidovým svátkem. Byl vždy ve znamení zábav a bujarého veselí a vyvrcholil v posledních dnech masopustu, kterému se regionálně říká fašank nebo také končiny. Masopust začínal svátkem Tří králů a pokračoval až k Popeleční středě, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. O masopustu se v každém domě smažily koblihy či boží milosti, které neodmyslitelně patřily do jídelníčku tohoto období. Čas rozvernosti zakončovala večerní zábava spojená s pochováváním basy.
Fašank
Slovo je zkomoleninou německého slova Fasching a je na Moravě užívaným výrazem pro masopust. Masopust sice začíná 6. ledna, ale vrcholí právě v těchto dnech – v pondělí nebo v úterý 40 dní před Velikonocemi. Obcemi prochází fašankové průvody masek a oslavy se nesou ve znamení rozvernosti, nevázanosti a jsou provoněné koblihami, slaninou a pálenkou.
