Ostrava – Netroufli si na ni v Edinburghu ani v Helsinkách: pětihodinovou monumentální skladbu Music in Twelve Parts (Hudba o dvanácti částech), stěžejní dílo svého minimalistického období, přivezl jeden z nejslavnějších současných skladatelů Philip Glass až do Ostravy. A vysloužil si za to ovace ve stoje.
Glassův ansámbl předvedl skladbu v hale Gong v rámci festivalu Ostravské dny 2013, v Česku vystoupil vůbec poprvé. Účast samotného skladatele je podle pořadatelů nenahraditelná. Glass hraje na klávesy a určuje nejen tempo skladby, ale udává i nástupy ansámblu a ukazuje, kdy hudba přechází z jedné opakující se skupiny taktů do druhé.
1 400 vstupenek na včerejší večer se vyprodalo téměř do posledního místa, zájemci o moderní vážnou hudbu přijeli z mnoha míst republiky i z blízkého zahraničí. Publikum muzikanty už na začátku přivítalo bouřlivým potleskem, kterým ho odměňovalo i v každé ze čtyř částí večera.
Drtivá většina publika si výjimečně dlouhý koncert poslechla celý, o přestávkách odešlo jen minimum diváků. Na závěr celý soubor odměnili dlouhotrvajícím potleskem vstoje. Glassova hudba působí meditativním či kontemplativním dojmem, v tomto smyslu provedení skladby souznělo s industriálním prostorem bývalého plynojemu v areálu železáren.
Notový materiál Music in Twelve Parts není veřejně dostupný a skladba nebyla nikdy provedena nikým jiným než Philipem Glassem a jeho souborem. Tato průkopnická skladba odstartovala Glassovu dráhu, od premiéry v roce 1975 ji The Philip Glass Ensemble hraje v Town Hall v New Yorku. U skladby tak interpretačně fyzicky náročné lze podle pořadatelů očekávat, že příležitostí ji slyšet v živém provedení bude v budoucnu méně a méně.
„Hudba o dvanácti částech pro mne znamenala průlom a obsahuje mnohé stavební a harmonické myšlenky, které jsem pak rozvíjel ve svých pozdějších dílech. Je to modulární skladba, jedna z prvních tohoto typu. Má 12 částí, které se mohou hrát jak samostatně, tak v jediném dlouhém sledu, nebo části jakkoli kombinovat,“ říká Glass o své skladbě.
Ostravských dnů se Glass zúčastní také jako lektor. Ze slávy si jeden z nejznámnějších žijících skladatelů nic nedělá. „Celá generace skladatelů musela zemřít. Zemřeli by tak jako tak, my jsme je nezabili. To je práce matky přírody. Prostě opustili scénu, je to velmi přirozený proces,“ říká. Šestasedmdesátiletý tvůrce stále skládá, momentálně pracuje na nové opeře na motivy Kafkova románu Proces. „Rád bych stihl ještě Zámek a Ameriku,“ dodává. V ostravském hotelu má v plánu dopsat poslední stránku kvartetu č. 6 pro Kronos Quartet.
