Praha - Blíží se konec roku 2008, roku, který měl znamenat zlom v historii Evropské unie. Lisabonská smlouva, která se zrodila na sklonku roku 2007, měla úspěšně projít všemi státy Evropské unie a od ledna 2009 se unie měla podle této nové smlouvy řídit. Nicméně evropské úředníky zaskočilo červnové neúspěšné referendum v Irsku, za nímž stojí mimo jiné i irský milionář Declan Ganley. Kromě jeho názorů zajímá Evropany i to, odkud pochází jeho jmění. Počátky jeho bohatství pochází z dob Sovětského svazu, kde rozjel vývoz hliníku na Západ. Toto podnikání však prý bylo pod kontrolou organizovaného zločinu a KGB. České politiky podivná fakta kolem jeho peněz však zas tak nevzrušují.
Euronepřítel číslo 1 či spasitel evropských svobod a demokracie. Jeho jméno je trnem v oku elit evropského ráje, které Ganleyho považují za ďáblova pohůnka a nenechají na něm nit suchou. Jeho hnutí Libertas totiž už třeba v létě přemluvilo většinu Irů, aby smlouvu v referendu potopili. Teď má další cíle, vyráží do eurovoleb a na svou kandidátku hledá i Čechy. Declan Ganley je čtyřicetiletý irský multimilionář a politický aktivista. „Chceme vyslat vzkaz proti antidemokratickému procesu Lisabonské smlouvy. Aby budoucí Evropa byla skutečně demokratická, ne rozdělená,“ vysvětluje své postoje Ganley.
Zbohatl na vývozu hliníku ze SSSR a na telekomunikacích
Stejně jako jeho myšlenky ale Irsko i Evropu zajímá, jak přišel k penězům, z kterých svoji činnost financoval. Protilisabonská kampaň ho stála asi milion eur. Počátky jeho tajemného zbohatnutí sahají do konce 80. let a do dob bývalého Sovětského svazu. Jako devatenáctiletý, bez peněz, vzdělání a znalostí ruštiny tam rozjel vývoz hliníku na Západ přes Lotyšsko. „O vývozu hliníku tam tehdy rozhodoval výhradně organizovaný zločin a KGB, přístav Riga byl pod kontrolou organizovaného zločinu a KGB. To vše jsou dohledatelné věci,“ tvrdí publicista a historik Jan Urban. Ještě více pak zbohatl na telekomunikacích. Jeho firma poskytuje například služby vnitřním bezpečnostním složkám ve Spojených státech.
Že by činnost Ganleyho sponzorovala KGB nebo CIA?
Není sporu o tom, že oslabená Evropská unie by se hodila některým kruhům ve Spojených státech a v Rusku. Někteří si tento fakt dávají dokonce s Ganleym do spojitosti a tvrdí, že jeho kampaň platí buď americká CIA, nebo ruská KGB. „Dost se o tom spekuluje. A pan Ganley je hodně agresivní vůči lidem, kteří se ptají, kde přišel k penězům. Dokonce vyhrožuje soudem,“ komentuje osobu Ganleyho Sebastian Kurpas, analytik Centra pro evropskou politiku. Ganley všechna tato obvinění odmítá: „Je to naprostý nesmysl. Přišli s tím lidé, kteří nedokážou porazit naše argumenty vyzývající k tomu, aby se vláda Evropy opírala o demokracii a zodpovědnost.“
Z českých politiků a představitelů má ke Ganleyho myšlenkám nejblíže sám prezident Václav Klaus. Ganleyho v Irsku navštívil a také ho přijal v České republice. „Obávám se, že svoboda a demokracie nebude ratifikací Lisabonské smlouvy posílena. Naopak. A v tomto ohledu, myslím, sdílíme postoje, názory pana Ganleyho a Libertas,“ dodává k tématu Klaus. Prezident se sám označil za eurorealistu, což je elegantnější výraz pro euroskeptika, a pak i za eurodisidenta. Jeho setkání s Ganleym během státní návštěvy Irska vzbudilo mimořádný poprask.
Lidé kolem Klause - možní spojenci Libertas
V Česku by se partnerem Libertas měli stát euroskeptici právě z okolí Václava Klause. Potvrzuje to i prohlášení ředitele Centra pro ekonomiku a politiku Petra Macha: „Předpokládám, že ta nová strana, kterou chystám já a moji kolegové, se k tomuto hnutí připojí, protože nás pojí nesouhlas s Lisabonskou smlouvou.“
Spory o původ Ganleyho bohatství, které on sám dosud spolehlivě nevysvětlil, přitom jeho české potenciální partnery příliš nevzrušují. Tajemník českého prezidenta Ladislav Jakl se domnívá, že každá politická strana v každé evropské zemi čas od času složitě vysvětluje své finanční zdroje. „Že se to s nějakou vyšší intenzitou teď týká zrovna hnutí pana Ganleyho, to je spíš takový evropský politický folklor,“ doplňuje Jakl.
