Znojemsko – Lechovický zámek, který pět let sloužil jako léčebna komunitního typu pro drogově závislé, má nového majitele. Předchozí vlastník celou dobu financoval provoz komunity z vlastních prostředků, dostal se ale do finanční tísně a musel lechovický zámek prodat. Drogově závislí na Znojemsku tak přišli o jedno ze dvou zařízení, kde se mohli ze své závislosti dostat.
Rodina Lobpreisových, která zámek vlastnila, se dostala do finančních problémů. Nechtěla se ale léčebny vzdát, a proto požádala o pomoc leasingovou společnost. Problémy však pokračovaly. „Už nemáme na to, abychom platili leasingové splátky,“ vysvětlil důvod prodeje bývalý majitel Petr Lobpreis. Lechovický zámek jim bude chybět. „Chtěli jsme pomoct drogově závislým lidem a vytvořit zde dobrou léčebnu,“ posteskl si Lobpreis.
O dalším osudu areálu lechovického zámku je rozhodnuto. Podle Lobpreise už nový majitel zaplatil plnou zálohu, která byla ke koupi potřeba. „Novým majitelem je zahradní architekt, který tady chce vytvořit vzorový zámecký park,“ řekl Lopreis.
Pomáhají už jenom Hrabětice
Kvůli zrušení lechovické léčebny se šest klientů přesunulo do podobného zařízení v Hraběticích. Je jediným místem na Znojemsku, kde mohou drogově závislí projít léčebnou terapií. Režim nové terapeutické komunity ale nezvládli a utekli. „Pokud já vím, pravidla pobytu jsou u nás tvrdší,“ řekl vedoucí hrabětického zařízení Jiří Hladík.
Nyní se však jedna klientka vrátila a bude se snažit úspěšně projít ročním programem, který je založen na skupinové pracovní terapii. „Den klientů začíná budíčkem v šest hodin, potom je rozcvička, snídaně, pracovní blok, ranní blok, odpolední skupinové setkání,“ popsal typický den klientů Jiří Hladík.
Ještě se nezvládnu vrátit, říká drogově závislý Honza
O možnostech pomoci se uživatelé drog často dozvědí od svých „kolegů“. „Když jsem hledal pomoc, dostal jsem se do psychiatrické léčebny v Jihlavě, kde mi jeden klient poradil, abych šel sem,“ přiblížil svou cestu do terapeutické komunity v Hraběticích devatenáctiletý Honza. Pervitin bral pět let. Kvůli krádežím se dostal i do vězení.
Teď je v komunitě spokojený. Ne však na dlouho, musí se vrátit do vězení, aby dokončil svůj trest. „Je mi to trošku líto, musím na sobě ale pracovat jako do teď. Domluvil jsem se s vedoucím, že po výkonu trestu se sem vrátím. Ještě bych to nezvládl,“ dodal Honza.
