Vlkoš (Kyjovsko) - Krojová sezóna na jižní Moravě už klepe na dveře. Své o tom ví Martin Novosád z Vlkoše na Kyjovsku, který už několik dní ani nespí, aby na okolní veselky včas vystrojil všechny tanečnice. Do příštího týdne musí například připravit deset krojů.
Jednatřicetiletý Martin umí ušít jako jediný muž v republice jakýkoliv kroj, nejčastěji ale vyšívá na těch kyjovských, tedy těch velmi bohatých a na výšivku nesmírně náročných. „Já dělám rád celý dámský kroj, mně je to jedno, co dělám, jestli žehlím nebo šiju sukně nebo spodnice pod rukávce,“ povyprávěl s úsměvem zručný Martin. A že to umí vyučený zedník s jehlou a nití lépe než s cihlami a maltou přesvědčil i nás. „Teď jsem třeba dělal dámský čepec, stopoval jsem to a dělal jsem ho čtyřicet osm hodin,“ dodává ke své zručnosti Martin.
Raději tancoval a vymetal muziky
Naplno se tradičnímu řemeslu oddal Martin před čtyřmi lety. O kordulky a sukničky se ale začal zajímat už daleko dřív. „Od svých osmi devíti roků jsem chodil do slováckých krůžků a tak mě to zajímalo ty kroje, já jsem to pak začínal i sbírat,“ popsal Martin. Jak správně vést nit, naškrobit rukávce a vyžehlit spodničku se učil od těch nejzkušenějších.
„Jsem se snažil zdokonalovat a většinou to odchytat od těch starých lidí, jak se to dělávalo dřív,“ vysvětluje vyšívač krojů. Z Martinovy dílny už vzešlo více než padesát krojů. Na jednom z nich pracuje okolo pěti měsíců a putují nejen za hranice našeho kraje, ale i republiky. „Lidé mi volají z celé České republiky, ale i ze zahraniční. Dělal jsem kroje i do Ameriky, Německa a Rakouska,“ řekl Martin.
Šije, vyšívá, ale i sbírá
Tradiční řemeslník Martin se kromě vlastní tvorby pyšní i početnou sbírkou slavnostních oděvů. Jak sám říká – různě po domě – má poschovávaných spoustu unikátů. „Nejstarší věci, co tady mám, tak je tento vyvazovaný fěrtušek, je z roku 1798, jsou tam i ručně paličkované a potom mám tady úvodnicu z roku 1792, v té se nosívalo dítě ke křtu,“ chlubí se Martin. Martin zkrátka nenechá kroj na pokoji. A co by si chtěl ještě splnit? „Když děláte, co vás baví, tak to už je ten sen si myslím,“ odpověděl Martin.
