Sydney - Co se skrývá na dně oceánů? Mořským biologům se daří tajemství hlubin rozplétat jen pomalu. Teď mají nečekanou podporu - pomocnou ruku jim podali těžaři. Mezinárodní projekt Serpent spojil dosud spíš znepřátelené tábory a vědci dostali k dispozici špičkovou technologii energetického sektoru.
Podmořští roboti jsou vybudováni tak, aby snesli extrémní tlak. Mají silné reflektory a speciální kamery. Jsou velice efektivní nejen při podmořském pozorování, ale i při opravě ropných vrtů. „Používáme tyto ponorky na průzkum ložisek, kontrolu potrubí a podmořské infrastruktury, která může být od několika stovek až po několik kilometrů hluboko. Ale nepotřebujeme je po celou dobu,“ uvedl Mark McCallum z Australské asociace pro výzkum a těžbu ropy.
Pro vědce je to jedinečná příležitost k výzkumu dosud neprobádaných mořských hlubin. „Je to tam moc zajímavé. Třeba korýši, kteří jsou na povrchu docela malí, jsou v hlubině obrovští – třeba až 100krát nebo 200krát větší,“ dodal Booth. K objevení například obří chobotnice musí být ale mořští vědci připraveni cestovat kdykoli a kamkoli. „Uprostřed noci vás najednou zavolá někdo z vrtů, že se máme přidat k jejich výzkumné misi. A tak se hned musíte dostat helikoptérou na jejich ropnou plošinu uprostřed moře,“ uvedl Peter Macreadie z Fakulty životního prostředí Tasmánské univerzity.
Peter Macreadie, Fakulta životního prostředí, Tasmánská univerzita:
„Objevujeme tvory, které ještě před námi nikdo nepopsal, nebo se nevědělo, kde vlastně žijí. Nacházíme organismy i v takových hloubkách, kde jsme to vůbec nečekali.“
Spolupráce obou sektorů je výjimečná. Ropný a plynový průmysl většinou spíš čelí kritice za slabou ochranu mořského života a za negativní zásahy do životního prostředí. Spojené státy se ještě vzpamatovávají z nejhorší ropné katastrofy svých dějin. Loni v dubnu v Mexickém zálivu vybuchla plošina britské společnosti BP a do moře uniklo přes 148 miliónů litrů ropy. Podobná tragédie zasáhla záliv před více než třiceti lety. „Následky té dávné katastrofy neseme až dodnes. Nejen proto, že to těžce zasáhlo rybolov v této části zálivu, ale proto, že se objevilo i hodně nemocí. Zvýšila se taky chudoba. Hodně rodin přišlo o obživu,“ upozornila ekoložka Lourdes Rodriguezová.
Kdy se vzpamatuje Mexický záliv?
Ekologické katastrofy vrhají na těžařské společnosti stín. O té loňské jednal i americký kongres. A prezident Barack Obama donutil BP k založení fondu na kompenzaci škod. Někteří ekologové jsou ale optimističtí - Mexický záliv by se mohl vzpamatovat během několika let. Co se děje nad hladinou a pod ní zůstává dál v centru pozornosti. „Musíme se starat o stav celého ekosystému. A to proto, že oceán řídí zdraví této planety. Řídí její počasí. Řídí i dění na zemi,“ doplnil Ross Steve z Centra pro výzkum moře, Univerzita Severní Karolíny.
Projekt Serpent je proto unikátní příklad podpory vědy a ekologie ze strany průmyslu. Navíc díky nasbíraným informacím těžaři urychlí potřebná úřední povolení k využití mořského dna. Vědci doufají, že spolupráce bude ještě těsnější. Obzvláště v případě nařízení, která nutí k odstranění ropných plošin po vypršení jejich životnosti. „Více než 85 procentům ropných plošin na světě brzy vyprší životnost. Některé už přestaly těžit. A teď se musíme rozhodnout, co s nimi vlastně uděláme, protože už se z nich stal domov mnoha fascinujících tvorů,“ uzavřel Peter Macreadie.
