Vědecký park v Plzni se rozšíří

Plzeň - Plocha vědeckotechnického parku v Plzni se rozšíří. První etapu parku za čtvrt miliardy korun otevřela Plzeň letos v květnu a ta už je nyní zaplněná firmami. Druhá část areálu, jejíž podoba by měla být známá do konce roku, má stát zhruba 270 milionů Kč. Město požádá v únoru o evropské dotace. Z operačních programů může získat až 85 procent. Uvedl to náměstek primátora Vladimír Duchek.

„Upřesňujeme původní projekt druhé etapy. Je tři roky starý a poptávka investorů už je jiná. Rámcové výsledky analýzy budeme mít do konce roku, hotová bude v březnu,“ řekl vedoucí útvaru koordinace evropských projektů Erich Beneš. Z ní vyjde, jak velká má být plocha další části parku a zda ji ještě nerozdělit na několik etap, například kvůli zpomalení ekonomiky po finanční krizi. Původně měla mít druhá etapa modulové stavby plochu 7000 metrů čtverečních, téměř o 2000 více než první.

„Více než kancelářské prostory tam budeme mít laboratoře a poloprovozy, po nichž je větší poptávka,“ řekl Duchek. Park by se nedal přistavět podle původního projektu, protože tehdy se například počítalo s velkým rozvojem automobilového průmyslu, který se nyní propadá do recese. S analýzou proto pomáhá firma Blue Project, zpracovatel žádostí o dotace pro podnikatele, která zná aktuální poptávku inovačních firem.

Park je součástí plánu Plzeň - město univerzitní

Rozšíření parku, který vlastní z 95 procent Plzeň a zbytek drží kraj, schválilo město před prázdninami jako součást integrovaného plánu Plzeň - město univerzitní. Do konce roku bude mít radnice dokumentaci k územnímu rozhodnutí, které má stavba získat po Novém roce. Zda Plzeň dotace z EU získá, bude jasné do prázdnin 2009. Pokud uspěje, vypíše soutěž na dodavatele a na podzim může začít stavět.

První etapa se zaplnila za tři měsíce výzkumnými a vývojovými firmami. Sídlí tam hlavně Centrum nových technologií Západočeské univerzity, které pracuje na automobilovém, materiálovém a jaderném výzkumu. Dále vývojové pracoviště MBtech Bohemia, dcery koncernu Daimler AG.

Největší základna pro vědu a výzkum v kraji se rozšíří na pozemcích Podnikatelského a inovačního centra Plzeň (BIC) a na okraji průmyslové zóny Borská pole. Práci tam má najít 400 lidí z oblastí výroby a služeb s vysokou přidanou hodnotou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí šestnáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 9 hhodinami

Evropský pohled