Vědci objevili v lidských plicích receptor, který blokuje nákazu covidem

Vědci z univerzity v Sydney objevili v lidských plicích protein, který blokuje nákazu virem SARS-CoV-2 a vytváří v těle přirozenou ochrannou bariéru proti nemoci covid-19. Podle autorů otevírá práce zcela novou oblast imunologického výzkumu obrany proti covidu. Současně nabízí farmaceutickému průmyslu slibnou cestu k vývoji nových léků, které by zabránily virovým infekcím způsobeným koronaviry nebo se vypořádaly s fibrózou plic.

Studie vyšla v časopise PLOS Biology. Kromě ní vyšly další dvě práce, které se podívaly na tento receptor, který je spojený s proteinem LRRC15, všechny vzešly od autorů na předních univerzitách.

„Společně s dalšími dvěma skupinami, jednou z Oxfordu a druhou z Brownu a Yale v USA, jsme objevili nový receptor v proteinu LRRC15, který dokáže zastavit SARS-CoV-2. V tomto případě se jedná o nový receptor, který se nachází v proteinu LRRC15. Zjistili jsme, že funguje tak, že se váže na virus a stává se pro něj bariérou, což snižuje jeho nakažlivost,“ uvedli autoři.

Protože se protein pomocí svého receptoru na virus naváže, zablokuje mu jeho vlastní cesty, jak se šířit. Vlastně ho tak uvězní v těle, kde už se pak stane bez možnosti množit se jen obětí jedné z mnoha reakcí imunitního systému. 

„Pro mě jako imunologa je fakt, že existuje tento přirozený imunitní receptor, o kterém jsme nevěděli, opravdu šíleně zajímavý. Tento receptor je součástí našich plic a blokuje a kontroluje virus,“ komentoval studii její hlavní autor Greg Neely.

Proteinový pomocník

LRRC15 se vyskytuje na mnoha místech lidského těla, například v plicích, kůži, jazyku, placentě a lymfatických uzlinách. Vědci ale zjistili, že lidské plíce na infekci covidem reagují právě  pomocí LRRC15. „Když obarvíme plíce zdravé tkáně, moc LRRC15 nevidíme. Ale pak v plicích napadených covidem vidíme tohoto proteinu mnohem více,“ vysvětlují autoři, jak vliv proteinu objevili.

„Myslím si, že tento nově identifikovaný protein by mohl být součástí přirozené reakce našeho těla na boj s infekcí. Vytváří jakousi bariéru, která fyzicky odděluje virus od našich plicních buněk, jež jsou na covid-19 nejcitlivější.“

Důsledky výzkumu

„Když jsme zkoumali, jak tento nový receptor funguje, zjistili jsme, že řídí protivirové reakce a také fibrózu. Mohl by představovat důležité spojení mezi zjizvením plic způsobeným nákazou covidem neboli fibrózou, která se objevuje při dlouhém trvání této nemoci,“ doplňují vědci.

„Vzhledem k tomu, že tento receptor dokáže blokovat nákazu a zároveň aktivovat antivirovou odpověď našeho těla a potlačit fibrózní odpověď organismu, jedná se o opravdu důležitý nový gen,“ doplňují.

„Tyto výsledky nám mohou pomoci vyvinout nové antivirové a antifibrotické léky, které pomohou léčit patogenní koronaviry a případně i jiné viry nebo jiné situace, kdy dochází k plicní fibróze.“ Je to velmi důležité nejen pro covidové nákazy. Na fibrózu totiž stále ještě neexistují žádné účinné léky. Například idiopatická plicní fibróza je v současné době neléčitelná.

Nakonec by se dal tento objev využít také pro diagnostiku: přítomnost nebo nepřítomnost LRRC15, který se podílí na obnově plic, je důležitým ukazatelem toho, jak závažná může být pro konkrétního člověka nákaza covidem.

„Skupina z Imperial College London zjistila, že nepřítomnost LRRC15 v krvi je spojena s těžším průběhem covidu, což podporuje naše teoretické úvahy,“ zakončují autoři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 3 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 5 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...