Nadace Neuron ocenila špičkové české vědkyně a vědce. Hlavní cenu si odnesl světoznámý chemik

Nahrávám video

Nadace Neuron ocenila špičky české vědy. Nejvyšší cenu získal František Švec, který svou celoživotní prací obohatil světový výzkum v oboru chemie, dvakrát bodoval důležitý objev týkající se výzkumu rakoviny.

Nejvyšší ocenění, Cenu Neuron 2023 za celoživotní přínos vědě, získal chemik s mezinárodním renomé, profesor František Švec. Jeho objevy proměnily chemickou analýzu.

Švec se proslavil díky vynálezu takzvaných porézních polymerů ve formě monolitů. Tyto materiály našly využití v separačních technikách – tedy při oddělování jednotlivých složek směsí. Výzkum Švece přivedl k vývoji zcela nového formátu pokročilých polymerních materiálů, které kombinují velké propustné póry pro snadný přenos hmoty a malé póry pro interakce důležité například v separacích.

Za transfer zásadního vědeckého objevu do byznysu byla oceněna spin-off firma Lipidica v čele s profesorem Michalem Holčapkem a jeho nápadem, jak z jedné kapky krve detekovat rakovinu slinivky.

Cena pro nadějné vědce a vědkyně

Mezi laureáty Cen Neuron pro nadějné vědce za rok 2023 jsou přední expertka na nádorovou biologii Kateřina Rohlenová, chemik Tomáš Slanina a Zuzana Kúkelová, expertka v oblasti počítačového vidění. Vědecká rada Nadace Neuron dále ocenila nadějného biologa Martina Schwarzera, psycholožku Sylvii Graf a matematičku Lenku Slavíkovou.

Díky darům mecenášů Nadace Neuron jsou ceny spojeny s finanční prémií ve výši 500 tisíc korun u Ceny Neuron pro nadějné vědce a dokonce milionem a půl u Ceny Neuron 2023. Celkem tak čeští badatelé dostali pět milionů korun.

Dar sto milionů

„V Neuronu se posouváme dál, a proto jsme se rozhodli založit Nadaci Neuron, která navazuje na současné aktivity v oblasti podpory vědy. Nadace má také za cíl postupně vytvořit silné finanční zázemí, aby si zajistila dlouhodobou nezávislost,“ upřesňuje Monika Vondráková, spoluzakladatelka a ředitelka Nadace Neuron. „První velký krok v tomto směru udělal pan Dalibor Dědek, který v této souvislosti věnoval do nadačního jmění sto milionů korun,“ dodala.

Zakladatelem nadace je podnikatel Karel Janeček, ta s ním ale spolupráci ukončila během koronavirové pandemie na podzim roku 2021. Janeček se tehdy podle Vědecké a správní rady Neuronu dopouštěl veřejných a mediálních vystoupení k onemocnění covid-19, která „popírala vědecké důkazy a zejména zlehčovala průběh nemoci u dětí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 12 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 13 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 16 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 17 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.