Vědci popsali teprve druhý případ, kdy se člověk sám vyléčil z nákazy virem HIV

Virus HIV trápí lidstvo už asi půl století. Dokonalé medicínské řešení tohoto problému se zatím vyvinout nepodařilo. Vědci teď ale našli už druhého člověka, jehož imunita se dokázala s virem HIV vypořádat sama, bez pomoci léčiv. Otevírá to cestu pro nové léčebné metody.

Když virus HIV napadne organismus, umístí svého kopie do DNA buněk. Vytvoří tím takzvaný virový rezervoár. Právě tak se HIV dokáže ukrývat před léčbou i imunitou a z této zásobárny se pak do těla uvolňují stále další částice viru.

Dnes už proti HIV existuje léčba, takzvaná antiretrovirová léčiva (ART), která vychází z práce českého vědce Antonína Holého. Ta sice může zabránit tvorbě nových virů, ale nedokáže odstranit rezervoáry. K potlačení viru je tak nutná každodenní léčba.

Existují ale i lidé, kteří mají imunitní systém, jenž je schopný zlikvidovat HIV i bez nutnosti podávání léčiv. Ani tato imunita sice nezničí rezervoáry, ale brání jim pomocí T-lymfocytů v tom, aby prokudovaly další virové částice. Této skupině se přezdívá „elitní kontroleři“.

Vědci našli pacientku, jejíž imunitní systém HIV zcela eliminoval, možná i včetně rezervoárů. Přes analýzu miliard buněk této ženy se nenašla jediná částice HIV. Vědci tento unikátní případ popsali roku 2020.

Jenže už nejde o jedinečnou situaci. Stejná skupina vědců z amerických univerzit totiž teď popsala další takový případ, opět šlo o ženu. Ani u ní se nenašla jediná částice viru HIV, což naznačuje, že její imunitní systém mohl zlikvidovat celý rezervoár. Vědci přitom prostudovali asi 1,19 miliardy krevních buněk a dalších pět set milionů buněk z tkání. Studie o tomto případu vyšla v odborném časopise Annals of Internal Medicine.

Naučit imunitu pracovat podle úspěšného vzorce

„Tato zjištění, zejména když jsme si ho potvrdili u druhého případu, naznačují, že může existovat schůdná cesta ke sterilizačnímu vyléčení pro lidi, kteří toho nejsou schopni sami,“ uvedli autoři.

Jde totiž o náznak, že oba pacienti mají něco společného – tedy že jejich T-lymfocyty reagují podle nějakého vzoru nebo schématu. Je samozřejmě možné, že podobného úspěchu dosáhlo mnohem více lidí, jen to zatím vědci nezachytili. Pokud se vědcům podaří pochopit imunitní mechanismy, které jsou základem této reakce, budou možná schopni vyvinout léčbu, jež naučí imunitní systém ostatních napodobovat tyto reakce v případech infekce virem HIV.

Autoři výzkumu se chtějí v budoucnu zabývat možností vyvolat tento druh imunity prostřednictvím očkování – tedy, aby se imunita „obyčejného člověka“ naučila stejné triky jako imunita „elitního kontrolera“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 17 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 17 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...