Čínští vědci vytvořili pružný led. Ohýbá se jako gumička

Nový výzkum v Číně ukazuje, že tenké, speciálně vytvořené vlákno z vodního ledu může mít nečekané vlastností – je tak pružné, že se dá led v této podobě úplně ohýbat.

Led je za normálních okolností velmi křehký. Pokud se dostane voda pod bod mrazu, mění své skupenství z tekutého na pevné. A to zcela mění její vlastnosti – led se při zatížení prakticky neprohne, ale hned praská a trhá se.

Tyto vlastnosti ale neplatí pro všechny druhy ledu, vědci v Číně teď ukázali, že za správných okolností se led může stát překvapivě pružným a tedy i ohebným. Výsledky vydali v odborném časopise Science.

Při experimentu se vědcům podařilo ohnout tenoučké ledové vlákno o průměru pouhých 4,4 mikrometrů ohnout do téměř kruhového tvaru. Po uvolnění tlaku se zase vrátilo do původního tvaru.

Jak stvořit pružný led

Pro vznik těchto vláken vodního ledu vědci vytvořili specifické podmínky, když vedli vodní páru do elektrické komory ochlazované kapalným dusíkem. Dovnitř umístili wolframovou tyč, kterou procházelo 2000 voltů, díky čemuž přitahovala páru. A na tyči se pak tvořily krystalky ledu, z nichž „rostla“ i zmíněná miniaturní vlákénka.

Toto zařízení umožnilo nastavit v něm různé extrémní teploty, vědci experimentovali s těmi mezi -70 až -238 °C. Nejzajímavější vlastnosti měl led až při té nejnižší dosažené teplotě, kdy se stal extrémně elastickým. Autoři studie přitom předpokládají, že kdyby se podmínky experimentu ještě vylepšily a teplota by se ještě více přiblížila absolutní nule (tedy 273,15 °C), mohl by se led stát ještě ohebnějším – a právě v tom chtějí v budoucnu pokračovat.

Navíc se led v tomto stavu také nečekaně zprůhledněl, což by se podle vědců dalo teoreticky využít v budoucnu i prakticky – nabízí se například přenos světla, podobně jako dnes optickými kabely. Vědci také uvedli, že tato technologie by mohla být jednou využita k vytvoření malých senzorů schopných detekovat znečištění ovzduší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 11 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 11 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 12 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropská energetika by zatím jako zcela bezemisní nefungovala. Chybí záložní zdroje

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.
před 15 hhodinami

Videohry pomáhají chlapcům překonat osamělost, u dívek to nefunguje, ukázala studie

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.
před 17 hhodinami

Obří čínské solární farmy škodí ptákům, prokázala rozsáhlá studie

Čína se snaží nahradit své fosilní zdroje energie ekologičtějšími variantami, ale podle nového výzkumu její fotovoltaické elektrárny narušují hnízdění ptáků, což vede k menší rozmanitosti druhů. Popsali to experti v odborném časopise Science.
před 20 hhodinami

Další český snímek bodoval u NASA

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil v sobotu jako Astronomický snímek dne fotografii českého astronoma Jakuba Koukala z Hvězdárny ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek nazvaný Většinou Perseidy je už druhým českým snímkem, který NASA tento týden zveřejnila.
23. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.