Čínští vědci vytvořili pružný led. Ohýbá se jako gumička

Nový výzkum v Číně ukazuje, že tenké, speciálně vytvořené vlákno z vodního ledu může mít nečekané vlastností – je tak pružné, že se dá led v této podobě úplně ohýbat.

Led je za normálních okolností velmi křehký. Pokud se dostane voda pod bod mrazu, mění své skupenství z tekutého na pevné. A to zcela mění její vlastnosti – led se při zatížení prakticky neprohne, ale hned praská a trhá se.

Tyto vlastnosti ale neplatí pro všechny druhy ledu, vědci v Číně teď ukázali, že za správných okolností se led může stát překvapivě pružným a tedy i ohebným. Výsledky vydali v odborném časopise Science.

Při experimentu se vědcům podařilo ohnout tenoučké ledové vlákno o průměru pouhých 4,4 mikrometrů ohnout do téměř kruhového tvaru. Po uvolnění tlaku se zase vrátilo do původního tvaru.

Jak stvořit pružný led

Pro vznik těchto vláken vodního ledu vědci vytvořili specifické podmínky, když vedli vodní páru do elektrické komory ochlazované kapalným dusíkem. Dovnitř umístili wolframovou tyč, kterou procházelo 2000 voltů, díky čemuž přitahovala páru. A na tyči se pak tvořily krystalky ledu, z nichž „rostla“ i zmíněná miniaturní vlákénka.

Toto zařízení umožnilo nastavit v něm různé extrémní teploty, vědci experimentovali s těmi mezi -70 až -238 °C. Nejzajímavější vlastnosti měl led až při té nejnižší dosažené teplotě, kdy se stal extrémně elastickým. Autoři studie přitom předpokládají, že kdyby se podmínky experimentu ještě vylepšily a teplota by se ještě více přiblížila absolutní nule (tedy 273,15 °C), mohl by se led stát ještě ohebnějším – a právě v tom chtějí v budoucnu pokračovat.

Navíc se led v tomto stavu také nečekaně zprůhledněl, což by se podle vědců dalo teoreticky využít v budoucnu i prakticky – nabízí se například přenos světla, podobně jako dnes optickými kabely. Vědci také uvedli, že tato technologie by mohla být jednou využita k vytvoření malých senzorů schopných detekovat znečištění ovzduší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 17 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 19 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
17. 4. 2026Aktualizováno17. 4. 2026

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
17. 4. 2026

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
17. 4. 2026

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
17. 4. 2026

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...