Čínští vědci vytvořili pružný led. Ohýbá se jako gumička

Nový výzkum v Číně ukazuje, že tenké, speciálně vytvořené vlákno z vodního ledu může mít nečekané vlastností – je tak pružné, že se dá led v této podobě úplně ohýbat.

Led je za normálních okolností velmi křehký. Pokud se dostane voda pod bod mrazu, mění své skupenství z tekutého na pevné. A to zcela mění její vlastnosti – led se při zatížení prakticky neprohne, ale hned praská a trhá se.

Tyto vlastnosti ale neplatí pro všechny druhy ledu, vědci v Číně teď ukázali, že za správných okolností se led může stát překvapivě pružným a tedy i ohebným. Výsledky vydali v odborném časopise Science.

Při experimentu se vědcům podařilo ohnout tenoučké ledové vlákno o průměru pouhých 4,4 mikrometrů ohnout do téměř kruhového tvaru. Po uvolnění tlaku se zase vrátilo do původního tvaru.

Jak stvořit pružný led

Pro vznik těchto vláken vodního ledu vědci vytvořili specifické podmínky, když vedli vodní páru do elektrické komory ochlazované kapalným dusíkem. Dovnitř umístili wolframovou tyč, kterou procházelo 2000 voltů, díky čemuž přitahovala páru. A na tyči se pak tvořily krystalky ledu, z nichž „rostla“ i zmíněná miniaturní vlákénka.

Toto zařízení umožnilo nastavit v něm různé extrémní teploty, vědci experimentovali s těmi mezi -70 až -238 °C. Nejzajímavější vlastnosti měl led až při té nejnižší dosažené teplotě, kdy se stal extrémně elastickým. Autoři studie přitom předpokládají, že kdyby se podmínky experimentu ještě vylepšily a teplota by se ještě více přiblížila absolutní nule (tedy 273,15 °C), mohl by se led stát ještě ohebnějším – a právě v tom chtějí v budoucnu pokračovat.

Navíc se led v tomto stavu také nečekaně zprůhledněl, což by se podle vědců dalo teoreticky využít v budoucnu i prakticky – nabízí se například přenos světla, podobně jako dnes optickými kabely. Vědci také uvedli, že tato technologie by mohla být jednou využita k vytvoření malých senzorů schopných detekovat znečištění ovzduší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 4 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 5 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...