Daniel Stach a Gabriela Cihlářová z redakce vědy České televize dostali medaili Učené společnosti

Nahrávám video

Redaktor a moderátor Daniel Stach a dramaturgyně a editorka České televize Gabriela Cihlářová získali prestižní medaili Za zásluhy o rozvoj vědy Učené společnosti. Medaili, kterou zpravidla dostávají významní vědci, udělila Učená společnost novinářům vůbec poprvé. Dalšími dvěma novými nositeli se stali vědec Jan Krekule a genetik Milan Macek.

„Medaili Za zásluhy o rozvoj vědy jsme Danielu Stachovi a Gabriele Cihlářové udělili proto, že pořad Hyde Park Civilizace, který společně připravují, představuje úžasný příspěvek k rozvoji a popularizaci vědy. Zatímco diváci vidí především Daniela v roli moderátora, my, kteří jsme se pořadu zúčastnili, zároveň vidíme i Gabrielu coby dramaturgyni, jež mu našeptává do ucha. Oba tak vnímáme na stejné úrovni a ocenění proto udělujeme oběma,“ říká předseda Učené společnosti Pavel Jungwirth. 

Daniel Stach a Gabriela Cihlářová vysílají Hyde Park Civilizace od jeho vzniku v roce 2012. Oba jsou členy samostatné vědecké redakce ČT, která vznikla v roce 2016 a jsou rovněž autory dvou knih – Hyde Park Civilizace a Hyde Park Civilizace 2. Společně pro diváky také připravují týdeník Věda 24

„Věda je všude kolem nás“

„Snažíme se ukazovat, že věda je všude kolem nás. A jsme moc rádi, že sami vědci to berou tak, že popularizací vědy pomáháme v rozvoji vědy v ČR,“ říká Daniel Stach a dodává: „Do různých koutů na první pohled složitého vědeckého světa můžeme brát diváky díky tomu, že jsme součástí veřejnoprávní televize a máme tak možnosti ukazovat, čím vším věda ovlivňuje náš každodenní život a svět jako takový.“

Gabriela Cihlářová ho doplňuje: „Medaile Za zásluhy o rozvoj vědy je oceněním pro celou redakci vědy. Díky ní můžeme vědecké výzkumy i vědecký pohled na svět nabízet každý den ve spoustě podob ve vysílání ČT. My dva s Danem jsme jen součástí týmu, který pracuje na každém vysílání.“

„Neúspěch nepřichází v úvahu“

Daniel Stach působí v České televizi od roku 2010. Začínal jako redaktor pořadu Hyde Park ČT24 a o dva roky později se stal moderátorem navazující relace Hyde Park Civilizace pod dramaturgickým vedením Gabriely Cihlářové.

Za svou práci byl Stach oceněn již několikrát. V roce 2016 mu Akademie věd České republiky, jako nejmladšímu laureátovi v historii, udělila medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy, ve stejném roce získal Cenu Václava Havla za přínos občanské společnosti. Je držitelem ocenění Novinářská křepelka a v roce 2018 po něm pojmenovali planetku číslo 93256, která obíhá v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem. Letos obdržel i prestižní novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2020.

Gabriela Cihlářová pracuje v České televizi od roku 2002. Po nástupu pomáhala při mimořádném vysílání o povodňové situaci a v ČT už zůstala. Pracovala jako redaktorka a editorka zpravodajství a dramaturgyně publicistických pořadů. Zodpovědná byla například za přímý přenos státního pohřbu Václava Havla.

Při zvaní hostů do pořadu Hyde Park Civilizace, který již navštívilo třicet nositelů Nobelovy ceny, se řídí mottem ředitele letu Apolla 13 Genea Kranze: „Neúspěch nepřichází v úvahu.“ Některé hosty pořadu tak kontaktuje roky, než se jí podaří je přesvědčit. S NASA jednala o prvním televizním rozhovoru v české historii s astronautem na oběžné dráze Země plný rok a půl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...