Vědci objevili megalodoní školky. Obří pravěcí žraloci se v nich kolektivně starali o mláďata

Vyhynulý druh obřího žraloka megalodon schovával svá mláďata v mělkých přírodních prohlubních s teplou vodou. A to do doby, než budou dost velká, aby čelila predátorům. Jednalo se o jakousi formu mateřské školy pro žraloky, o které se starala skupina dospělých jedinců. Objev v časopise Biology Letters zveřejnila britská Královská společnost.

Dospělý megalodon mohl měřit až 18 metrů, tedy až třikrát víc než dnešní žraloci. Dospělí jedinci lovili i malé velryby, ale naopak mláďata se stávala kořistí jiných žraloků, protože dospělosti dosahovala až kolem pětadvacátého roku. Podle studie tak po dlouhá léta potřebovala ochranu svých rodičů.

Podobnou strategii společné výchovy mláďat v bezpečných místech s dostatkem potravy i dnes používá několik druhů žraloků. Megalodon přežíval díky společné péči o potomky dlouhá tisíciletí, ale s příchodem doby ledové a poklesem oceánů zmizela místa vhodná pro žraločí školky. Megalodon, v překladu velký zub, v důsledku toho před přibližně třemi miliony let vyhynul.

Zub megalodona
Zdroj: Flickr Commons

Vědci už dříve našli podobná mělká místa s dostatkem drobných ryb, kde žilo pohromadě velké množství malých žraloků, ale teprve teď zjistili, jak častý to byl jev. „Naše studie ukázala, že byla široce rozšířená a to jak v čase, tak v prostoru,“ uvedl biolog Carlos Martinez-Perez, jeden z autorů studie.

Místa se povedlo identifikovat díky velkému počtu zubů, které odpovídaly velikosti žraloků mezi čtyřmi a deseti metry, v případě megalodonů tedy mláďatům. Zubů bylo například v zálivu u Tarragony hodně, protože malí žraloci je během svého dospívání postupně ztráceli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 47 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...