Sedmileté pravidlo o přepočtu psích roků na lidské nefunguje. Vědci přišli s lepším

Známé pravidlo říká, že každý psí rok odpovídá sedmi lidským. Studie zveřejněná v odborném časopise Cell Systems popsala, v čem je tento přepočet nefunkční, a současně představila nový, lepší, založený na vědeckých poznatcích.

Psi jsou podle vědců mnohem starší, než si lidé připouštějí. Nově podle odborníků z Kalifornské univerzity v San Diegu první rok psího života znamená přibližně 31 let člověka, vycházeli přitom ze změn v DNA. 

Tato zvířata dnes v západním světě žijí v téměř stejném prostředí jako lidé a mají velmi podobnou péči. Díky tomu mohou vědci studovat, jak psi po boku svých majitelů stárnou, šediví a projevují se na nich změny spojené s příchodem vyššího věku. Problém je, že tato zvířata stárnou jiným tempem než člověk: zpočátku velice rychle, ale s příchodem vyššího věku se rychlost jejího stárnutí zpomaluje. 

„Co se týká dospělosti, tak devítiměsíční pes už může mít štěňata – tak si snadno sami spočítáte, že první rok těžko může odpovídat sedmi lidským rokům,“ uvedl hlavní autor studie Trey Ideker z Kalifornské univerzity. „Je ale překvapivé, jak moc starý je jednoletý pes – ve skutečnosti odpovídá jeho první rok asi třiceti rokům člověka,“ dodal vědec.

Co prozradí DNA

Lidská ani psí DNA se v průběhu života příliš neliší; mění se ale chemické značky na ní. Vědci tyto značky popisují jako vrásky v genomu. „Přemýšlím o nich jako o vráskách, šedivých vlasech a dalších známkách věku v lidské tváři,“ přibližuje Ideker. „Je to vlastně hrozně podobné, přinejmenším na molekulární úrovni.“

Jeho vědecká skupina pro výzkum studovala 104 labradorů ve věku od několika týdnů až po šestnáctileté seniory. S analýzou jim pomáhali dva špičkoví kynologové.

Nová rovnice, se kterou vědci přišli, tak má vystihovat stárnutí psů lépe: lidský věk = 16 * ln (psí věk) + 31. Tedy šestnáctkrát přirozený logaritmus psího věku plus 31. Podle této nové funkce věk osmitýdenního štěněte odpovídá devítiletému dítěti. A dvanáct let průměrného dožití labradora je asi sedmdesát lidských roků.

„Sám se svými psy rád chodím běhat, takže už teď lépe chápu svého šestiletého,“ uvedl Ideker – podle nové rovnice je jeho zvířecímu společníkovi téměř šedesát let. 

U obou druhů, u lidí i u psů, zodpovídají za stárnutí právě výše zmíněné genetické vrásky; vědci by rádi nyní studovali, jak se liší stárnutí nejrůznějších psích plemen. Doufají, že tak lépe pochopí, jak a proč tato zvířata stárnou a jaká plemena jsou nejvíc zranitelná komplikacemi spojenými se stárnutím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...