Vědci objevili zkamenělého prapředka většiny dnešních živočichů

Vědci v australské buši objevili zkamenělinu prapředka většiny živočichů včetně člověka. Stvoření podobné červovi bylo menší než zrnko rýže a před 555 miliony let si hledalo útočiště na dnech tehdejších moří.

Tvor, pojmenovaný ikaria wariootia, je podle vědců nejstarším známým zástupcem skupiny vývojově nejvyspělejších mnohobuněčných živočichů zvané bilateria. Její zástupci, mezi kterými jsou i obratlovci, se vyznačují dvojstrannou tělní symetrií, tedy prakticky stejnou levou a pravou polovinou těla. Nepatří do ní pouze několik málo živočichů, například korály, sasanky nebo medúzy.

„Původ a počáteční vývoj skupiny bilateria pro vědce vždy představoval důležitou otázku, protože do ní – samozřejmě – patříme i my. Je přirozené, že chceme vědět, kdy se naši předchůdci poprvé objevili a jak vypadali,“ prohlásila Mary Droserová, geoložka a spoluautorka studie zveřejněné v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Zástupci druhu ikaria byli zhruba šest milimetrů dlouzí a ze všeho nejvíc se podobali dnešním červům, ačkoli se jejich trubicovité tělo na jednom konci rozšiřovalo.

Jejich vnější podobu vědcům pomohl odhalit sofistikovaný skener, díky kterému nalezli 118 fosílií. O jejich vnitřních orgánech se toho příliš neví, podle předchozích studií však tvorové používali svalstvo k tomu, aby si na dně mělkých moří hloubili drobné tunely. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...