V některých e-cigaretách mohou vznikat při zahřívání toxické plyny

Chemická látka obsažená v některých náplních elektronických cigaret může uvolňovat vysoce toxický plyn keten. Stává se to při jejím zahřátí, varují vědci v článku v odborném časopise PNAS.

V srpnu 2019 upozornilo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, že našli zvýšené množství poškození plic u osob, které užívaly některé druhy elektronických cigaret. Tehdy byla za možnou příčinu označena chemická sloučenina jménem tokoferol acetát, ale již tenkrát vědci upozorňovali, že na plicích některých osob našli stopy po chemických popáleninách, které nemohou být touto látkou způsobené.

Tato chemikálie se nejčastěji nachází v ilegálních tekutých náplních s THC. Sama o sobě není toxická, využívá se u řady vitaminových doplňků a také krémů na pokožku. Nový výzkum ale ukázal, že její zahřívání vede ke vzniku plynu ketenu, který naopak vysoce toxický je.

Keten, neboli ethenol, je bezbarvý plyn s velmi výrazným zápachem. Při vdechnutí může způsobovat vážná poškození plic, a to až 24 hodin po vystavení. Ve vysokých koncentracích je dokonce smrtelný, v nižších dráždí oči a plíce a poškozuje centrální nervový systém.

E-cigareta na skleněných nádobách

Vědci to prokázali při pokusu, kdy připevnili elektronickou cigaretu ke skleněným nádobám, z nichž potom odebrali vzorky. Kromě ketenu tam výzkumníci našli také další karcinogeny, které jsou časté v běžném cigaretovém kouři.

„Je ale nutné podotknout, že tyto experimenty byly navrženy k tomu, aby zjistily dopady e-cigaret na molekulární úrovni. Zjistit přesný dopad těchto výsledků na opravdová poškození plic vyžaduje další studie kvůli rozmanitosti různých zařízení, která se používají,“ uvedl hlavní autor studie profesor Donal O'Shea.

Přestože se výzkum týkal jen jedné chemikálie, která navíc bývá používána nelegálně, varují vědci, že problém se může týkat mnoha druhů jiných chemických látek. „Vysoké teploty, které vznikají v e-cigaretách, mohou vést k netušeným chemických reakcím. Také další složky přísad včetně dochucovadel a aditiv mohou při zahřívání produkovat toxické a karcinogenní substance,“ dodal profesor O'Shea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 17 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 19 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 20 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...