Kouření elektronické vodní dýmky zabíjí o 70 procent víc plicních buněk

Uživatelé vodních dýmek by se měli zamyslet nad tím, jakým způsobem je používají. Nová práce vědců z University of Cincinnati ukazuje, že některé typy jsou výrazně rizikovější, než se doposud věřilo.

Vodní dýmka sice vznikla v Persii, dnes se však kouří prakticky po celém světě. K zahřívání tabáku se tradičně používá uhlí, nejčastěji kokosové, občas však i dřevěné nebo rychlozápalné. Kolem roku 2013 se ovšem objevila populární alternativa: elektronická vodní dýmka - kde je elektronický uhlík. Velmi rychle se mezi částí uživatelů stala hitem: nejen proto, že na jednu baterii může fungovat až na 2000 potáhnutí, ale především pro komfort, který lidem nabízí.

Ryan Saadawi z University of Cincinnati ve své práci popsal, jaké jsou z medicínského hlediska rozdíly mezi dýmkami na uhlí a dýmkami na elektřinu. Vědec analyzoval několik dýmek a různé druhy uhlí. Dospěl k tomu, že elektronické podpalování je pro plíce jednoznačně nejhorší:

  • Uhlíky s nízkým podílem toxinů zabily během 24 hodin 10 procent zasažených plicních buněk.
  • Uhlíky s vysokým podílem toxinů zabily během 24 hodin 25 procent zasažených plicních buněk.
  • Elektronicky ohřívaný tabák zabil během 24 hodin 80 procent zasažených plicních buněk.

„Ve vědě nás učí, abychom nikdy nebyli překvapení. Ale já byl opravdu šokovaný a současně nadšený, že otevírám vlastně novou oblast bádání,“ popsal hlavní autor práce výsledky výzkumu. Prezentoval je na konferenci American Chemical Society 2. dubna 2017 v San Franciscu.

Jak funguje vodní dýmka – a v čem jsou její rizika

Pochází z Asie a spaluje tabák míchaný s příchutěmi medu, máty, lékořice nebo různých druhů ovoce. Vonný kouř se vdechuje dlouhou hadicí, směs tabáku je ohřívána nad uhlíky. Šiša (jak se tomuto druhu kouření také říká) je nesmírně oblíbená zejména mezi mladými, především proto, že je velmi společenská. Lidé sedí kolem dýmky, předávají si ji z ruky do ruky a baví se. Zní to zcela nevinně, ale i šiša je zdravotní hrozbou.

Nahrávám video
Události: Obalová kampaň proti kouření
Zdroj: ČT24

Neexistují žádné velké vědecké práce, které by prokazovaly, že by byly vodní dýmky v nějakém ohledu bezpečnější než cigarety. Voda nefiltruje toxiny z kouře – koncentrace nikotinu, dehtu, těžkých kovů a dalších pro člověka nebezpečných látek je v něm stejná a někdy i vyšší než při normálním kouření.

Kouření vodní dýmky prokazatelně zvyšuje šanci na rakovinu plic, žilní problémy, zvýšený krevní tlak a další choroby – například větší kazivost zubů nebo osteoporózu. Navíc kromě nich u šiši hrozí přenášení infekčních chorob, když více lidí kouří z jedné dýmky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 11 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 12 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...