Kouření elektronické vodní dýmky zabíjí o 70 procent víc plicních buněk

Uživatelé vodních dýmek by se měli zamyslet nad tím, jakým způsobem je používají. Nová práce vědců z University of Cincinnati ukazuje, že některé typy jsou výrazně rizikovější, než se doposud věřilo.

Vodní dýmka sice vznikla v Persii, dnes se však kouří prakticky po celém světě. K zahřívání tabáku se tradičně používá uhlí, nejčastěji kokosové, občas však i dřevěné nebo rychlozápalné. Kolem roku 2013 se ovšem objevila populární alternativa: elektronická vodní dýmka - kde je elektronický uhlík. Velmi rychle se mezi částí uživatelů stala hitem: nejen proto, že na jednu baterii může fungovat až na 2000 potáhnutí, ale především pro komfort, který lidem nabízí.

Ryan Saadawi z University of Cincinnati ve své práci popsal, jaké jsou z medicínského hlediska rozdíly mezi dýmkami na uhlí a dýmkami na elektřinu. Vědec analyzoval několik dýmek a různé druhy uhlí. Dospěl k tomu, že elektronické podpalování je pro plíce jednoznačně nejhorší:

  • Uhlíky s nízkým podílem toxinů zabily během 24 hodin 10 procent zasažených plicních buněk.
  • Uhlíky s vysokým podílem toxinů zabily během 24 hodin 25 procent zasažených plicních buněk.
  • Elektronicky ohřívaný tabák zabil během 24 hodin 80 procent zasažených plicních buněk.

„Ve vědě nás učí, abychom nikdy nebyli překvapení. Ale já byl opravdu šokovaný a současně nadšený, že otevírám vlastně novou oblast bádání,“ popsal hlavní autor práce výsledky výzkumu. Prezentoval je na konferenci American Chemical Society 2. dubna 2017 v San Franciscu.

Jak funguje vodní dýmka – a v čem jsou její rizika

Pochází z Asie a spaluje tabák míchaný s příchutěmi medu, máty, lékořice nebo různých druhů ovoce. Vonný kouř se vdechuje dlouhou hadicí, směs tabáku je ohřívána nad uhlíky. Šiša (jak se tomuto druhu kouření také říká) je nesmírně oblíbená zejména mezi mladými, především proto, že je velmi společenská. Lidé sedí kolem dýmky, předávají si ji z ruky do ruky a baví se. Zní to zcela nevinně, ale i šiša je zdravotní hrozbou.

Nahrávám video
Události: Obalová kampaň proti kouření
Zdroj: ČT24

Neexistují žádné velké vědecké práce, které by prokazovaly, že by byly vodní dýmky v nějakém ohledu bezpečnější než cigarety. Voda nefiltruje toxiny z kouře – koncentrace nikotinu, dehtu, těžkých kovů a dalších pro člověka nebezpečných látek je v něm stejná a někdy i vyšší než při normálním kouření.

Kouření vodní dýmky prokazatelně zvyšuje šanci na rakovinu plic, žilní problémy, zvýšený krevní tlak a další choroby – například větší kazivost zubů nebo osteoporózu. Navíc kromě nich u šiši hrozí přenášení infekčních chorob, když více lidí kouří z jedné dýmky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 1 hhodinou

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 18 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 20 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 21 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026
Načítání...