Uprostřed Wu-chanu je laboratoř na výzkum smrtících virů. Vědci před ní varovali už před třemi roky

Čínský Wu-chan je v karanténě, která brání místním město opustit i navštívit. Na koronavirus, který se zde objevil vůbec poprvé, už zemřelo 26 osob a další nejméně stovky lidí se nakazily. Místní úřady ale mohou využívat špičkového pracoviště, které zde roku 2017 vzniklo.

Zařízení určené k výzkumu těch nejsmrtelnějších patogenů, které existují, stojí přímo v centru Wu-chanu. Je součástí čínské snahy mít do roku 2025 až sedm laboratoří stejného typu, které mohou provádět za těch nejlepších podmínek výzkum virů a bakterií.

V Číně vzbudil tento projekt nadšení, mezi lékaři z jiných zemí ale před třemi roky spustil i vlnu kritiky. „Poskytne to více příležitostí čínským výzkumníkům a náš příspěvek k výzkumu patogenů úrovně BSL-4 obohatí svět,“ uvedl George Gao z čínské akademie věd pro odborný časopis Nature.

Zařízení typu BSL-4 do té doby Čína neměla, dvě nejbližší se nacházela na Tchaj-wanu. Česká republika má takové pracoviště v Těchoníně, malé obci v okrese Ústí nad Orlicí, kde ho provozuje armáda. Zkratka BSL-4 znamená nejvyšší stupeň rizika i potřebného zabezpečení pro výzkum.


Wuchanská laboratoř byla certifikována pro tyto standardy v lednu 2017. Ve většině zemí světa jsou přitom tato pracoviště značně kontroverzní. Vůbec první vzniklo v Japonsku už roku 1981, ale plně na úrovni BSL-4 začalo pracovat až roku 2015. Ve Wu-chanu šlo schvalování mnohem rychleji.

Tamní zařízení stálo 44 milionů dolarů. Musí odolat zemětřesení magnitudy 7 a bylo postavené mimo povodňová území. Jeho cílem je soustředit se na výzkum nových nemocí a také je v něm uloženo množství těch nejnebezpečnějších patogenů na světě.

Myšlenka na tuto obří laboratoř pochází už roku 2003, kdy Čínu zasáhla epidemie SARS. S jejím vybudováním pomohli Francouzi, čínské straně totiž chyběly zkušenosti s podobnými projekty. Podle časopisu Nature byla výstavba tohoto zařízení výrazně zpožděna především vinou pomalého schvalování, nedostatku financí a také nezkušenosti.

Co se tam zkoumá?

O současném výzkumu není mnoho informací, ale když zařízení vznikalo, měl být jeho prvním úkolem výzkum viru s nebezpečností BSL-3, který způsobuje krymsko-konžskou hemoragickou horečku. Dalšími v pořadí měly být koronaviry, zejména SARS – tento výzkum už potřebuje laboratoř na úrovni BSL-4. A v budoucnu se pozornost vědců má obrátit také k ebole a horečce Lassa, které se vyskytují v Africe.

Čína totiž v Africe mohutně investuje a dlouhodobě na tomto kontinentu pobývá více než milion jejích občanů. Podle čínských expertů je třeba být připravení na všechny scénáře, protože „viry neznají hranice“.

Nature uvádí, že většina vědců v této laboratoři získávala zkušenosti ve francouzském Lyonu, kde mají zařízení na stejné úrovni. Wuchanský ústav také spolupracoval s americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí

Je laboratoř hrozba?

Už roku 2017 se ale objevily obavy, zda je wuchanská laboratoř dostatečně bezpečná, zejména v centru tak velkého města. Podle Richarda Ebrighta, molekulárního biologa z Rutgersovy university, virus SARS unikl z vysoce zabezpečených zařízení v Pekingu rovnou několikrát.

Tim Trevan, konzultant v oboru biologické bezpečnosti, zase zdůraznil, že aby byly laboratoře BSL-4 opravdu bezpečné, je potřeba, aby vše probíhalo maximálně transparentně – a je podle něj otázkou, zda je to v Číně možné.

Laboratoř leží jen 18 kilometrů od trhu, kde se poprvé objevil wuchanský koronavirus

Podle Ebrighta také není věrohodná argumentace nutností výzkumu. Domnívá se, že rozšiřování počtu těchto laboratoří v Číně je spíše reakcí na jejich rozvoj v Evropě a USA.

Dodal, že vlády budou Čínu podezřívat z potenciálního vývoje biologických zbraní, která tato zařízení také umožňují. „Tyto laboratoře mají vždy dvojí možné využití,“ uvedl pro Nature.
Možnost vstřikovat zde opicím a dalším zvířatům smrtící patogeny ho tak již roku 2017 naplňovala spíše obavami než nadšením: „Mohou utéct, mohou škrábat, mohou kousat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
před 3 hhodinami

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
15:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
před 4 hhodinami

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
před 8 hhodinami

Do Lužických hor se vrátily divoké kočky. Fotopasti ukázaly koťata

Vzácné kočky divoké už zase žijí v Lužických horách. Že se tam úspěšně usadily, prokazují nejen genetické analýzy z odebraných vzorků srsti a trusu, ale také fotopasti Hnutí Duha, které odhalily jejich mláďata.
před 8 hhodinami

Nanotyrannus nebyl jen mladý T. rex, definitivně potvrdili vědci

Vědci desetiletí debatovali o tom, zda masožravý dinosaurus Nanotyrannus nebyl ve skutečnosti jen mladým jedincem druhu Tyrannosaurus rex. Zdá se však, že během pěti týdnů byla tato záležitost definitivně vyřešena dvěma novými studiemi. Ty ukazují, že Nanotyrannus se od Tyranosaura rexe značně lišil.
před 9 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:25

Vědci chtějí změnit jeden z nejnepříjemnějších zvuků na světě

Zvuk zubní vrtačky je tak nepříjemný, že může lidi od návštěvy dentisty odradit, upozorňují vědci. Hledají proto cestu, jak tento problém alespoň zmenšit.
včera v 10:00
Načítání...