Kamenný kruh na Hebridách mohl přivolávat blesky, ukázal archeologický objev

Archeologové, kteří zkoumají Vnější Hebridy, odkryli pozoruhodný monument, který se nachází jen kousek od slavného kamenného kruhu Callanish. Podle vědců bylo místo intenzivně spojeno s blesky a možná je dokonce úmyslně přitahovalo.

Nově objevený monument obsahoval kameny, které byly uspořádané do kruhu kolem místa, které bylo mnohokrát silně zasažené blesky. Podle výzkumu mohla být celá tato megalitická stavba úmyslně vybudovaná tak, aby blesky přitahovala.

Přišli na to vědci z projektu Calanais Virtual Reconstruction Project, kteří oblast zkoumají. Domnívají se, že kamenné monumenty byly spojené a inspirované touto ničivou přírodní silou. Na lidi žijící v mladší době kamenné měly blesky silný vliv. Svědčí tom i existence mnoha starověkých božstev blesků – od Thora přes Peruna až po Dia nebo keltského Taranise. Většinou to byly mytologické bytosti nadané výjimečnou silou i postavením v panteonu.

Kamenný kruh Callanish
Zdroj: Eric/ Flickr Commons


Archeologové o novém objevu informovali v odborném žurnálu Remote Sensing. Už delší dobu věděli, že centrální kruh megalitických kamenů Callanish obklopují další kultovní místa; jak hlavní svatyně, tak i její okolí vznikly asi před pěti tisíci lety.

Dnes je vše pokryté rašeliništi, vědci proto museli výzkum provádět pomocí neinvazivních technik, jako je například elektomagnetické mapování povrchu nebo elektrická tomografie. Díky nim mohli „nahlédnout“ pod hladinu rašelinišť a podívat se, co tam leží.

Hvězdná anomálie

Na vrchu Airigh na Beinne Bige, který leží nad velkým kruhem megalitů, našli jeden velký stojící kámen. Geofyzikální analýza ukázala, že byl součástí celého kruhu kamenů. Ještě zajímavější byla podivná magnetická anomálie ve tvaru hvězdy, která se nacházela v centru tohoto kamenného kruhu.

Kamenný kruh Callanish
Zdroj: Wikimedia Commons

Pochází z doby před nejméně čtyřmi tisíci lety a vznikla buď jedním úderem mimořádně silného blesku, anebo opakovanými slabšími údery mnoha blesků. Vědci sice nejsou s to říci, zda k úderům blesků došlo ještě před stavbou kruhu, jsou si ale jistí, že existence něčeho takového v přímém středu kamenného kruhu nemůže být náhodou.

„Jestli se blesk na tomto místě soustředil na strom nebo kámen, které tu už nejsou, nebo na monument samotný, není jisté. Každopádně tento pozoruhodný nález naznačuje, že přírodní síly tu mohly být spojené s každodenním životem a vírou těchto zemědělských komunit na ostrově,“ uvedl profesor Richard Bates.

Možnost, že by byly megalitické stavby úmyslně postavené tak, aby sváděly do svého středu blesky, je podle archeologa fascinující a hodlá ji ještě detailněji prozkoumat. „Konstrukce kamenného kruhu úmyslně lokalizovaného v dominantní pozici nad hlavním kruhem mohla zvýšit pravděpodobnost výskytu těchto jevů,“ dodal profesor Bates.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 7 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 8 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 10 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 10 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 14 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 16 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...