Velký tygří cestovatel. Indičtí vědci popsali rekordní cestu

Indičtí vědci zaznamenali dosud nejdelší pochod tygra ve své zemi. Dvouapůlletý samec, jehož sledovali, ušel za pět měsíců asi 1300 kilometrů. Podle odborníků zřejmě hledal kořist, vlastní revír či samici. Informaci přinesl zpravodajský web BBC.

Šelma s kódovým označením C1 opustila letos v květnu chráněnou oblast ve státě Maháráštra na západě Indie. Vědci sledovali její pohyb pomocí digitálního obojku, který jim každou hodinu posílal údaje o poloze.

Zvíře nešlo přímo z jednoho bodu do druhého, ale toulalo se přes farmy, dálnice a vodní toky. Na chvíli zavítalo i na území sousedního státu. Tento víkend pak došlo do jiné rezervace opět ve státě Maháráštra.

„Tygr pravděpodobně hledá revír, potravu nebo družku. Většina oblastí vhodných pro tygry je (v Indii) obsazená, a noví tygři tak musí více hledat,“ řekl BBC biolog Bilal Habib.

Velký cestovatel

Tygr se podle zjištění vědců přes den schovával a pohyboval se především v noci. Cestou lovil divoká prasata či dobytek. S lidmi se setkal jen jednou. Při střetu poranil člověka, který omylem vlezl do houští, kde tygr právě odpočíval. Žádný vážnější incident však vědci nezaznamenali. „Lidé ani netuší, že tento tygr prošel jejich zahradou,“ prohlásil Habib.

Vědci se však obávají, že budou muset šelmu znovu odchytit a přesunout do nejbližší chráněné oblasti, aby „předešli jakýmkoli nešťastným nehodám“. Mají rovněž strach, že se zvířetem v blízké době ztratí spojení, protože baterie obojku je již z 80 procent vybitá.

Počty tygrů v Indii v poslední době rostou, ačkoli stále ubývá jejich přirozeného životního prostoru a kořisti. Tyto šelmy žijí samotářsky a setkávají se jen kvůli páření. Podle expertů potřebuje každý tygr k přežití v revíru jako kořist populaci 500 zvířat, jež se mezi sebou volně rozmnožují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 41 mminutami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 5 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 23 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled