Astronomové našli exoplanetu u červeného trpaslíka. Leží kousek od Země u blízké Barnardovy hvězdy

Nově objevená planeta dostala jméno „Barnardova hvězda b“. Podle jejích objevitelů se jedná o „Superzemi“ – tím upozorňují na to, že má hmotnost jako přibližně 3,2 Zemí. Kolem své hvězdy oběhne jednou za 233 dní.

Barnardova hvězda je po Alfě Centauri druhou nejbližší hvězdnou soustavou – leží ve vzdálenosti pouhých 6 světelných let. Protože má ale tato hvězda velmi výrazný pohyb, už za „pouhých“ 10 tisíc let se dokonce stane naším nejbližším hvězdným a planetárním vesmírným sousedem.

Život zde nehledejte

Planeta u Barnardovy hvězdy je zřejmě kamenitá, od hvězdy se nachází značně daleko – tak daleko, že se nenachází v takzvané obyvatelné zóně hvězdy. To znamená, že na ní nemůže existovat voda v tekutém skupenství, která je podle vědců nezbytnou podmínkou pro existenci života. Pokud zde nějaká voda je, pak se vyskytuje ve skupenství ledu o teplotě kolem 170 stupňů pod nulou.

Vědci ale podotýkají, že pokud by měla planeta atmosféru (což nejsou schopní potvrdit ani vyvrátit), mohla by se na planetě teplota pohybovat výše a podmínky by tedy byly více pohostinné.

Astronomové zveřejnili výsledky výzkumu v odborném časopise Nature. Guillem Anglada Escudé z londýnské Queen Mary University, která na studii spolupracovala, uvedl: „Barnardova hvězda je mezi astronomy nechvalně známý objekt – byla to totiž první hvězda, kde měly být nalezeny planety – ale později se ukázalo, že se vědci spletli. Doufejme, že tentokrát mají pravdu.“

Blízká hvězda

Barnardova hvězda je slabá, málo hmotná hvězda typu červený trpaslík. Právě červení trpaslíci jsou astronomy považovaní za nejlepší kandidáty na existenci exoplanet, tedy planet, které se nacházejí mimo naši sluneční soustavu. Její nově objevená planeta je tedy druhou nejbližší od Země – tou úplně nejbližší je Proxima b, která obíhá kolem červeného trpaslíka Proxima Centauri ve vzdálenosti čtyř světelných let od Země. Také ji objevil tým vědců z Queen Mary University.

Barnardova hvězda
Zdroj: IEEC/Science-Wave - Guillem Ramisa

Vědci tentokrát vycházeli z analýzy dvaceti let dat o chování Barnardovy hvězdy z celé řady přístrojů umístěných v několika zemích světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.