Primáti z Karibiku. Vědci vysvětlili tajemství záhadné opice s chováním lenochoda

Analýza DNA záhadné vyhynulé opice jménem Xenothrix ukázala na původ velmi podivného druhu primáta, který žil a vyhynul na Jamajce. Je také další ukázkou specifického vývoje druhů na ostrovech.

Vyhynulá opice jménem Xenothrix je pro vědce už dávno záhadou. Měla totiž některé vlastnosti, které ji zcela odlišovaly od všech žijících druhů jejích příbuzných. Nová analýza však prokázala, že jsou příbuzné s jihoamerickými opicemi titi. Na Jamajku se Xenothrixové dostali zřejmě z Jižní Ameriky na přirozených vorech z plovoucích rostlin. Jejich kosti prozradily, že tyto opice podstoupily velmi bouřlivé evoluční změny.

Výzkum zveřejněný v odborném časopise PNAS současně ukázal, že tyto opice musely kolonizovat ostrovy v Karibiku více než jednou. Odhalil také, jak výjimečné ekologické podmínky v této oblasti měnily evoluci opic.

Lenochod, krysa, nebo opice?

Xenothrix se nechoval jako opice, ale spíš jako lenochod. Žil na stromech a dokázal se po nich jen velmi pomalu pohybovat. Měl jen málo zubů a kosti na zadních končetinách podobné spíš hlodavcům než opicím. Právě tyto neobvyklé vlastnosti mátly vědce při pátrání po tom, kde se toto zvláštní zvíře vzalo, komu bylo příbuzné a jak se vyvinulo.

Teď se poprvé podařilo odebrat z kostí jednoho Xenothrixe nalezeného v jeskyni na Jamajce vzorek DNA. Při analýze se povedlo získat informace o tom, čí geny nejvíc připomíná. Profesor Samuel Turvey, který se na výzkumu podílel, uvedl: „Nové pochopení evoluční historie Xenothrixů ukazuje, že evoluce se může vydávat zcela netušenými cestičkami, pokud zvířata osidlují ostrovy a jsou vystavená neznámému prostředí. Vymření Xenothrixů navíc ukazuje, jak zranitelná mohou být zvířata i bez lidského vlivu. Tato opice totiž záhadně vyhynula na ostrově, kde neměla žádné predátory.“

Jak vypadá opičí kolonizace

Vědci jsou z této práce nadšení. V poslední době se sice daří odebírat DNA z kostí stále úspěšněji, ale v tropických oblastech je to stále náročné. Horko a vlhko totiž DNA rychle poškozují. Podle autorů z analýzy vyplývá, že Xenothrixové kolonizovali Jamajku asi před 11 miliony lety, když uvízli na kusech vegetace a proud z velkých jihoamerických řek je nahnal směrem k ostrovům. Podobným způsobem se na jinak izolované karibské ostrovy dostali také další živočichové, například „stromové nutrie“ hutia-konga, které žijí na Kubě. 

„Z té pradávné DNA vyplývá, že záhadná jamajská opice je ve skutečnosti jen opice titi s několika nezvyklými tělesnými vlastnostmi, a nikoliv úplně jedinečný druh opice Nového světa,“ komentoval výsledky práce spoluautor studie Ross MacPhee. „Evoluce na ostrovech pracuje nečekanými způsoby, vznikají tam miniaturní sloni, obří ptáci nebo primáti, kteří se chovají jako lenochodi. Tyto příklady odporují starému klišé, že anatomie je neměnná,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 11 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 13 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 15 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 16 hhodinami
Načítání...