Riziko číslo jedna: američtí vědci označili 18 sopek jako velmi vysokou hrozbu

Američtí vládní vědci vypracovali seznam vulkánů, které představují největší riziko pro národní bezpečnost. Jedná se o sopky, které jsou buď velmi blízko civilizaci, nebo u nich hrozí blízká erupce.

Práce je výsledkem vědců z americké vládní agentury U.S. Geological Survey (Americká geologická služba). Jedná se o první úpravu seznamu vulkanických rizik, který vznikl roku 2005.

Na prvním místě, jako největší hrozba pro Spojené státy americké a jejich občany, se umístila havajská sopka Kilauea, k jejíž erupci došlo během letošního roku. Na dalších pěti místech jsou už sopky, které leží přímo na americkém kontinentu: Mount St. Helens a Mount Rainier ve státě Washington a aljašská sopka Redoubt a kalifornská Mount Shasta.

„Tato zpráva může být pro mnoho lidí překvapením – ale ne pro vulkanology,“ uvedla v tiskové zprávě Janine Krippnerová z Concord University. „Co se týká sopečné aktivity, patří Spojené státy americké k těm nejaktivnějších místům na celé planetě,“ dodala. Od roku 1980 došlo na území USA ke 120 erupcím.

Nejrizikovější oblastí jsou pro USA tři státy – Oregon, Washington a Kalifornie, tedy místa podél západního pobřeží země. Právě tam se nachází 11 z 18 nejnebezpečnějších amerických sopek.

Ve Spojených státech se nachází 161 aktivních sopek. Jejich nebezpečnost posuzují podle speciálního modelu, který vyhodnocuje množství nejrůznějších faktorů. Patří mezi ně například druh sopky, jak nedávno byla aktivní, frekvence erupcí nebo množství hmoty, kterou je schopná vychrlit.

Model ale zahrnuje také lidské faktory, tedy blízkost a hustotu zalidnění, zda se poblíž nacházejí letiště a frekventované letecké trasy a také jak snadná je případná evakuace zasažených území.

Model pak sopky třídí podle míry rizikovosti do pěti kategorií, od velmi nízkého rizika až po riziko velmi vysoké.

Kdo hlídá sopky

Vulkanolog Erik Klemetti z Denison University varuje, že Spojené státy postrádají dostatečný monitoring řady z těchto 18 sopek. „Mnoho sopek má jen slabý monitoring, mnohdy je založený jen na jednom nebo dvou seismometrech,“ upozornil vědec. U vulkánů, kde hrozí jen průměrné nebo nízké riziko, je pak podle něj sledování ještě mnohem horší.

Seznam sopek se od roku 2005 podle něj změnil především proto, že vědci získávají čím dál lepší informace o tom, co se děje v sopkách – právě kvůli novým faktům došlo k revizi.

Další z 18 nejnebezpečnějích sopek v USA: Mount Hood, Three Sisters a Crater Lake v Oregonu; Akutan Island, Makushin, Mount Spurr au Augustine na Aljašce; Lassen a Long Valley v Kalifornii; Mount Baker a Glacier Peak ve státu Washington; a Mauna Loa na Havaji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 1 hhodinou

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 2 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 3 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.