Riziko číslo jedna: američtí vědci označili 18 sopek jako velmi vysokou hrozbu

Američtí vládní vědci vypracovali seznam vulkánů, které představují největší riziko pro národní bezpečnost. Jedná se o sopky, které jsou buď velmi blízko civilizaci, nebo u nich hrozí blízká erupce.

Práce je výsledkem vědců z americké vládní agentury U.S. Geological Survey (Americká geologická služba). Jedná se o první úpravu seznamu vulkanických rizik, který vznikl roku 2005.

Na prvním místě, jako největší hrozba pro Spojené státy americké a jejich občany, se umístila havajská sopka Kilauea, k jejíž erupci došlo během letošního roku. Na dalších pěti místech jsou už sopky, které leží přímo na americkém kontinentu: Mount St. Helens a Mount Rainier ve státě Washington a aljašská sopka Redoubt a kalifornská Mount Shasta.

„Tato zpráva může být pro mnoho lidí překvapením – ale ne pro vulkanology,“ uvedla v tiskové zprávě Janine Krippnerová z Concord University. „Co se týká sopečné aktivity, patří Spojené státy americké k těm nejaktivnějších místům na celé planetě,“ dodala. Od roku 1980 došlo na území USA ke 120 erupcím.

Nejrizikovější oblastí jsou pro USA tři státy – Oregon, Washington a Kalifornie, tedy místa podél západního pobřeží země. Právě tam se nachází 11 z 18 nejnebezpečnějších amerických sopek.

Ve Spojených státech se nachází 161 aktivních sopek. Jejich nebezpečnost posuzují podle speciálního modelu, který vyhodnocuje množství nejrůznějších faktorů. Patří mezi ně například druh sopky, jak nedávno byla aktivní, frekvence erupcí nebo množství hmoty, kterou je schopná vychrlit.

Model ale zahrnuje také lidské faktory, tedy blízkost a hustotu zalidnění, zda se poblíž nacházejí letiště a frekventované letecké trasy a také jak snadná je případná evakuace zasažených území.

Model pak sopky třídí podle míry rizikovosti do pěti kategorií, od velmi nízkého rizika až po riziko velmi vysoké.

Kdo hlídá sopky

Vulkanolog Erik Klemetti z Denison University varuje, že Spojené státy postrádají dostatečný monitoring řady z těchto 18 sopek. „Mnoho sopek má jen slabý monitoring, mnohdy je založený jen na jednom nebo dvou seismometrech,“ upozornil vědec. U vulkánů, kde hrozí jen průměrné nebo nízké riziko, je pak podle něj sledování ještě mnohem horší.

Seznam sopek se od roku 2005 podle něj změnil především proto, že vědci získávají čím dál lepší informace o tom, co se děje v sopkách – právě kvůli novým faktům došlo k revizi.

Další z 18 nejnebezpečnějích sopek v USA: Mount Hood, Three Sisters a Crater Lake v Oregonu; Akutan Island, Makushin, Mount Spurr au Augustine na Aljašce; Lassen a Long Valley v Kalifornii; Mount Baker a Glacier Peak ve státu Washington; a Mauna Loa na Havaji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...