Riziko číslo jedna: američtí vědci označili 18 sopek jako velmi vysokou hrozbu

Američtí vládní vědci vypracovali seznam vulkánů, které představují největší riziko pro národní bezpečnost. Jedná se o sopky, které jsou buď velmi blízko civilizaci, nebo u nich hrozí blízká erupce.

Práce je výsledkem vědců z americké vládní agentury U.S. Geological Survey (Americká geologická služba). Jedná se o první úpravu seznamu vulkanických rizik, který vznikl roku 2005.

Na prvním místě, jako největší hrozba pro Spojené státy americké a jejich občany, se umístila havajská sopka Kilauea, k jejíž erupci došlo během letošního roku. Na dalších pěti místech jsou už sopky, které leží přímo na americkém kontinentu: Mount St. Helens a Mount Rainier ve státě Washington a aljašská sopka Redoubt a kalifornská Mount Shasta.

„Tato zpráva může být pro mnoho lidí překvapením – ale ne pro vulkanology,“ uvedla v tiskové zprávě Janine Krippnerová z Concord University. „Co se týká sopečné aktivity, patří Spojené státy americké k těm nejaktivnějších místům na celé planetě,“ dodala. Od roku 1980 došlo na území USA ke 120 erupcím.

Nejrizikovější oblastí jsou pro USA tři státy – Oregon, Washington a Kalifornie, tedy místa podél západního pobřeží země. Právě tam se nachází 11 z 18 nejnebezpečnějších amerických sopek.

Ve Spojených státech se nachází 161 aktivních sopek. Jejich nebezpečnost posuzují podle speciálního modelu, který vyhodnocuje množství nejrůznějších faktorů. Patří mezi ně například druh sopky, jak nedávno byla aktivní, frekvence erupcí nebo množství hmoty, kterou je schopná vychrlit.

Model ale zahrnuje také lidské faktory, tedy blízkost a hustotu zalidnění, zda se poblíž nacházejí letiště a frekventované letecké trasy a také jak snadná je případná evakuace zasažených území.

Model pak sopky třídí podle míry rizikovosti do pěti kategorií, od velmi nízkého rizika až po riziko velmi vysoké.

Kdo hlídá sopky

Vulkanolog Erik Klemetti z Denison University varuje, že Spojené státy postrádají dostatečný monitoring řady z těchto 18 sopek. „Mnoho sopek má jen slabý monitoring, mnohdy je založený jen na jednom nebo dvou seismometrech,“ upozornil vědec. U vulkánů, kde hrozí jen průměrné nebo nízké riziko, je pak podle něj sledování ještě mnohem horší.

Seznam sopek se od roku 2005 podle něj změnil především proto, že vědci získávají čím dál lepší informace o tom, co se děje v sopkách – právě kvůli novým faktům došlo k revizi.

Další z 18 nejnebezpečnějích sopek v USA: Mount Hood, Three Sisters a Crater Lake v Oregonu; Akutan Island, Makushin, Mount Spurr au Augustine na Aljašce; Lassen a Long Valley v Kalifornii; Mount Baker a Glacier Peak ve státu Washington; a Mauna Loa na Havaji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 2 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 21 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
1. 4. 2026
Načítání...