Před Alzheimerem pomáhá chránit i duševní pohoda. Lék zatím stále nemáme

Duševní pohoda chrání určité oblasti mozku, které zasahuje Alzheimerova choroba nebo jiné podoby demence. Zjistili to vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Oznámila to mluvčí nemocnice Petra Veselá.

Podle ředitele nemocnice Martina Pavlíka mohou výsledky výzkumu přispět k poznání příčin vzniku této nevyléčitelné nemoci. Zatím nejsou známé. V současnosti skoro 50 milionů lidí na světě trpí Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence, uvedla Veselá.

Vědci z brněnského centra zpracovali studii o stárnutí mozku. „Na základě dat mimo jiné zjistili, že duševní pohoda člověka, tedy jeho spojení se sebou samým, ostatními a přírodou nebo s něčím přesahujícím jako bohem nebo vesmírem, má vliv na ochranu určitých oblastí mozku,“ sdělila Veselá.

Pohoda jako zbraň

Vědci dlouhodobě sledovali mozek pomocí magnetické rezonance. „Ukázalo se, že lidé, kteří mají vysoké skóre duševní pohody, jsou lépe chráněni proti atrofii ve frontálních oblastech mozku, obzvláště v částech, které souvisejí s emočním a sociálním chováním, s rozhodováním a sociální interakcí a empatií,“ uvedla lékařka a členka týmu Kateřina Sheardová. Atrofie je zmenšení nebo ztenčení tkáně či buňky.

Nahrávám video
Události: Alzheimerovou nemocí trpí v Česku přes 150 tisíc lidí
Zdroj: ČT24

Spojení člověka se sebou samým, ostatními a přírodou chrání oblast hipokampu. „To je část mozku, která souvisí s ukládáním paměťové stopy a je jednou z prvních oblastí, které jsou postižené při Alzheimerově chorobě,“ doplnila Sheardová.

Spojení člověka s něčím, co jej přesahuje, zase podle studie chrání místa ve spánkovém laloku. „Souvisí se svobodnou vůlí a uvědoměním si sama sebe, což jsou oblasti, které se aktivují například při meditaci,“ dodala Veselá.

Alzheimerova choroba je hrozba

Nyní je na světě asi 50 milionů lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence a podle Veselé se může v roce 2050 počet nemocných až ztrojnásobit. „Právě neurodegenerativní onemocnění mozku se mohou stát hlavním problémem zdravotnictví a sociálních služeb,“ zdůraznila Veselá.

Při nemoci ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Člověk zapomíná a ztrácí kontrolu nad náladami a pocity. Postupně se stává závislým na péči. Příčiny nejsou zcela objasněné, proto je nemoc nevyléčitelná. Zásadní roli tak hraje prevence.

Epidemie neléčitelné choroby

Že je tato nemoc stále větším problémem, dokládají i nová data z České republiky. Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibylo mezi klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za posledních pět let o 41 procent. Loni náklady na jejich léčbu překročily 1,1 miliardy korun.

VZP je největší česká zdravotní pojišťovna, jejími klienty je přibližně 5,9 milionu Čechů. V Česku žije podle nejnovějších dat kolem 150 tisíc lidí s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi, v roce 2036 jich bude víc než 300 tisíc.

Náklady na léčbu těchto pacientů se pojišťovně zvýšily za pět let o téměř 65 procent. V roce 2013 to bylo téměř 700 milionů korun, uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Nejrychleji podle pojišťovny rostou počty pacientů v Libereckém kraji, kde jich od roku 2013 přibylo o více než 77 procent. Více než o polovinu se zvýšily také v Plzeňském a Pardubickém kraji.

Náklady na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou nenese jen veřejné zdravotnictví, ale také sociální oblast a jejich rodiny, protože je mnohdy nutné jejich umístění v pobytových zařízeních. Takzvané domovy se zvláštním režimem zřizují města či soukromíci. V městských zařízeních je cena kolem 10 tisíc až 12 tisíc korun měsíčně, v soukromých přibližně 15 tisíc až 25 tisíc. Příspěvek na péči, který dostává rodina od státu, jde přímo zařízení.

Roste i podíl pacientů v populaci, velmi výrazně se zvyšuje u lidí nad 80 let. Onemocnění se objevuje častěji u žen, což může být důsledek i jejich vyššího věku dožití oproti mužům. Roli hrají i rizikové faktory, jako jsou deprese, dlouhodobý stres, škodliviny z vnějšího prostředí, nezdravá strava či škodlivý životní styl.

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy myšlení, paměti a úsudku. Nemocný má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky nebo je zmatený. V posledních stadiích pak není schopen se o sebe postarat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 5 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 6 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...