Před Alzheimerem pomáhá chránit i duševní pohoda. Lék zatím stále nemáme

Duševní pohoda chrání určité oblasti mozku, které zasahuje Alzheimerova choroba nebo jiné podoby demence. Zjistili to vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Oznámila to mluvčí nemocnice Petra Veselá.

Podle ředitele nemocnice Martina Pavlíka mohou výsledky výzkumu přispět k poznání příčin vzniku této nevyléčitelné nemoci. Zatím nejsou známé. V současnosti skoro 50 milionů lidí na světě trpí Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence, uvedla Veselá.

Vědci z brněnského centra zpracovali studii o stárnutí mozku. „Na základě dat mimo jiné zjistili, že duševní pohoda člověka, tedy jeho spojení se sebou samým, ostatními a přírodou nebo s něčím přesahujícím jako bohem nebo vesmírem, má vliv na ochranu určitých oblastí mozku,“ sdělila Veselá.

Pohoda jako zbraň

Vědci dlouhodobě sledovali mozek pomocí magnetické rezonance. „Ukázalo se, že lidé, kteří mají vysoké skóre duševní pohody, jsou lépe chráněni proti atrofii ve frontálních oblastech mozku, obzvláště v částech, které souvisejí s emočním a sociálním chováním, s rozhodováním a sociální interakcí a empatií,“ uvedla lékařka a členka týmu Kateřina Sheardová. Atrofie je zmenšení nebo ztenčení tkáně či buňky.

Nahrávám video

Spojení člověka se sebou samým, ostatními a přírodou chrání oblast hipokampu. „To je část mozku, která souvisí s ukládáním paměťové stopy a je jednou z prvních oblastí, které jsou postižené při Alzheimerově chorobě,“ doplnila Sheardová.

Spojení člověka s něčím, co jej přesahuje, zase podle studie chrání místa ve spánkovém laloku. „Souvisí se svobodnou vůlí a uvědoměním si sama sebe, což jsou oblasti, které se aktivují například při meditaci,“ dodala Veselá.

Alzheimerova choroba je hrozba

Nyní je na světě asi 50 milionů lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence a podle Veselé se může v roce 2050 počet nemocných až ztrojnásobit. „Právě neurodegenerativní onemocnění mozku se mohou stát hlavním problémem zdravotnictví a sociálních služeb,“ zdůraznila Veselá.

Při nemoci ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Člověk zapomíná a ztrácí kontrolu nad náladami a pocity. Postupně se stává závislým na péči. Příčiny nejsou zcela objasněné, proto je nemoc nevyléčitelná. Zásadní roli tak hraje prevence.

Epidemie neléčitelné choroby

Že je tato nemoc stále větším problémem, dokládají i nová data z České republiky. Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibylo mezi klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za posledních pět let o 41 procent. Loni náklady na jejich léčbu překročily 1,1 miliardy korun.

VZP je největší česká zdravotní pojišťovna, jejími klienty je přibližně 5,9 milionu Čechů. V Česku žije podle nejnovějších dat kolem 150 tisíc lidí s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi, v roce 2036 jich bude víc než 300 tisíc.

Náklady na léčbu těchto pacientů se pojišťovně zvýšily za pět let o téměř 65 procent. V roce 2013 to bylo téměř 700 milionů korun, uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.

Nejrychleji podle pojišťovny rostou počty pacientů v Libereckém kraji, kde jich od roku 2013 přibylo o více než 77 procent. Více než o polovinu se zvýšily také v Plzeňském a Pardubickém kraji.

Náklady na péči o pacienty s Alzheimerovou chorobou nenese jen veřejné zdravotnictví, ale také sociální oblast a jejich rodiny, protože je mnohdy nutné jejich umístění v pobytových zařízeních. Takzvané domovy se zvláštním režimem zřizují města či soukromíci. V městských zařízeních je cena kolem 10 tisíc až 12 tisíc korun měsíčně, v soukromých přibližně 15 tisíc až 25 tisíc. Příspěvek na péči, který dostává rodina od státu, jde přímo zařízení.

Roste i podíl pacientů v populaci, velmi výrazně se zvyšuje u lidí nad 80 let. Onemocnění se objevuje častěji u žen, což může být důsledek i jejich vyššího věku dožití oproti mužům. Roli hrají i rizikové faktory, jako jsou deprese, dlouhodobý stres, škodliviny z vnějšího prostředí, nezdravá strava či škodlivý životní styl.

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy myšlení, paměti a úsudku. Nemocný má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky nebo je zmatený. V posledních stadiích pak není schopen se o sebe postarat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 1 hhodinou

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
04:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
před 15 hhodinami

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
před 18 hhodinami

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
před 22 hhodinami

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
včera v 08:00‌‌

„Věčný“ sníh z vrcholků hor na Nové Guineji může zmizet do dvou let

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky „věčného sněhu“ z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a dle odhadů expertů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před sto lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.
30. 9. 2026‌‌

Vláda USA hodlá rozvolnit normy pro efektivitu aut, aby ceny vozů klesly

Americké ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo předpis, který má zvrátit normy pro efektivitu automobilů schválené za vlády předchozího prezidenta USA Joea Bidena. Současná vláda si od toho slibuje, že cena vozů pro koncové spotřebitele klesne. Část expertů ale varuje, že změny mohou poškodit postavení amerických automobilek na světovém trhu.
30. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.