V minulosti zasahovala území Česka zemětřesení o síle 6,5 stupně. Kde hrozí dnes?

Co se týče zemětřesení, mohou se obyvatelé České republiky cítit v bezpečí. Tento jev se zde ve své smrtící a ničící podobě takřka nevyskytuje. Slabší zemětřesení jsou však v Česku zaznamenávána poměrně často. To nejsilnější za posledních 100 let o síle 4,6 Richterovy škály postihlo západ Čech před více než třiceti lety, 21. prosince 1985.

Na přelomu let 1985 a 1986 zasáhl zemětřesný roj Chebsko a nejsilnější otřes dosáhl na desetibodové Richterově škále hodnoty 4,6. „Zemětřesný roj ze zimy 1985 až 1986 je doposud nejvýznamnější přístroji zaznamenané zemětřesení v České republice. Nejsilnější otřes z tehdejší série byl 21. prosince 1985 s magnitudem 4,6. Tehdy praskaly zdi domů, řítily se chatrnější komíny, tvořily se škvíry mezi panely, padala omítka,“ uvádí Jan Šílený z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Největší škody tehdy způsobil jev v obcích Skalná, Dolní Žandov, Nový Kostel a Plesná, kde bylo poškozeno přibližně 15 procent domů. Na mnoha místech se také dočasně ztratila voda ve studních. Sílu tehdejších otřesů pocítili lidé téměř v celých Čechách.

Zemětřesení v Česku

Mírná zemětřesení jsou na západě Čech poměrně běžná. Ta silnější se ale opakují po několika letech. Roj z podzimu roku 2000 s nejsilnějšími jevy o magnitudu 3,2 byl sice slabší a nezpůsobil žádné majetkové škody, avšak pociťované otřesy se opakovaly po dobu tří měsíců.

Rekordním otřesům roje z let 1985 a 1986 se téměř vyrovnaly nejsilnější jevy z 31. května 2014, jemuž bylo přiřazeno magnitudo 4,5. Zemětřesení tehdy vyvolalo poměrně silné pohyby půdy. Největší škody vznikly v obci Stříbrná severně od Kraslic, ale celkové nahlášené škody byly mnohem menší než v roce 1985. Zemětřesení lidé pociťovali až ve vzdálenosti větší než 150 kilometrů od epicentra, a to hlavně ve výškových budovách.

Odborníci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademii věd České republiky dlouhodobým zkoumáním letos zjistili, že v posledních 20 tisících letech docházelo na našem území, konkrétně v Dolním Slezsku či v západních Čechách, k zemětřesením o magnitudu až 6,5 Richterovy stupnice. Dosud se přitom mělo za to, že v Česku se takto silná zemětřesení v minulosti nevyskytovala. Zdokumentovány byly dosud otřesy země o síle nejvýše 5 stupňů Richterovy škály. Poznatky o těchto objevech, ale i mnohé další o historické i současné zemětřesné činnosti v ČR i ve světě, vědci prezentovali v pondělí 25. září 2017 na semináři Prehistorická a současná zemětřesná aktivita v České republice.

Kde u nás hrozí zemětřesení? 

Česká republika má díky své geotektonické struktuře velmi slabou seismickou aktivitu - zemětřesení se u nás tedy díky existenci bloku Českého masivu u nás objevují zřídka a když už, tak slabá.

Objeví-li se, pak jen na obvodové části Českého masivu. Geologové přitom předpokládají, že příčinou zemětřesení u nás je tlak alpského systému na „náš“ stabilizovaný blok. Nejčastější zemětřesení jsou ta, kdy naše území zasáhnou silnější zemětřesení ze zahraničí, především z východoalpské seismicky aktivní oblasti (tedy Rakouska a Itálie), z Pannonské pánve (Maďarska), případně odjinud.

Kromě těchto „přirozených“ zemětřesení se i na našem území objevují seismické jevy, které způsobil člověk. Jde hlavně o důlní otřesy, které jsou spojené s oblastmi s intenzivní nerostnou těžbou.

Kraslické roje

„Územím s nejvýraznější vlastní seismickou aktivitou je Kraslicko v západních Čechách - na sever od Chebu. Pro tuto oblast je typický výskyt seismických otřesů v sériích trvajících několik dní i týdnů. Říká se jim zemětřesné roje. Uvolňování seismické energie probíhá formou slabých mikrootřesů, kterých lze zaznamenat denně desítky. Série kulminuje silnějším zemětřesením, po němž opět aktivita doznívá řadou slabých otřesů. Tyto roje se opakují v intervalech zpravidla několika desítek let,“ uvádí Marek Křížek (PřF UK v Praze) v odborném časopise Geografické rozhledy.

„ Ve 20.století byly na Kraslicku zaznamenány významnější zemětřesné roje v roce 1908, na přelomu let 1936-37 a 1985-86. Intenzita zemětřesení v ohnisku dosahuje maximálně hodnoty 7 podle 12stupňové makroseismické stupnice MSK-64, používané v Evropě. Intenzita 7 představuje možnost mírného poškození budov (trhliny v omítce, opadávání střešní krytiny a pod.). Makroseismické pole kraslických zemětřesení je omezeno na nejzápadnější část území České republiky mezi jižním výběžkem Krušných hor a Smrčinami. Jen výjimečně bývá pozorován maximální otřes zemětřesného roje i dále na východ.“