Konference ve Wannsee: před 75 lety byrokrati rozhodli o osudu Židů

Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holocaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady.

 „Vysídlení Židů na východ… představuje začátek konečného řešení židovské otázky,“ napsal důstojník SS Adolf Eichmann v lednu 1942 služebnám gestapa. Konference ve Wannsee byla podle historiků vládním zločinem, správním aktem masové vraždy, jakou historie nezažila: nacisté a jejich pomahači zavraždili při této genocidě za necelé čtyři roky (od léta 1941 do konce války v květnu 1945) na šest milionů Židů, tedy asi dvě třetiny Židů v Evropě.

Konference v honosné vile na břehu jezera Wannsee postavené v roce 1914 byla označena za „tajnou říšskou záležitost“ a na pozvání šéfa hlavního bezpečnostního úřadu (RSHA) a pověřence pro „řešení židovské otázky“ Reinharda Heydricha se jí účastnilo 15 vysokých vůdců SS, státních úředníků a stranických funkcionářů. Dvě třetiny z nich byly absolventy univerzit a mnozí měli titul doktora práv. Dohodu stvrdili koňakem.

Nikdo si nikdy nic nepamatuje

Po válce účastníci konference nejprve popírali účast na poradě, poté předstírali, že si na nic nepamatují. Výjimkou byl Eichmann, který při procesu v Jeruzalémě v roce 1961 řekl: „Celá záležitost trvala sotva půldruhé hodiny. Ordonance průběžně dolévaly koňak a nakonec mluvil jeden přes druhého.“ Také on ale tvrdil, že o ničem nevěděl a nic neinicioval: „Rozkazy jsem dostával od svého nadřízeného. Většinu času jsem trávil v rohu místnosti a ořezával jsem tužky.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Text protokolu z Wannsee objevili podřízení amerického prokurátora v březnu 1947 v jednom ze šanonů ministerstva zahraničí při snaze získat podklady k následným procesům s nacistickými zločinci. Úředníci získali kopii číslo 16 – jedinou dochovanou z původních třiceti.

Britský historik Mark Roseman k tomu v úvodu své knihy Setkání ve vile u jezera (česky vydané v roce 2003) napsal: „Bezútěšnější vystižení režimu, pro který je typické systematické vraždění, neexistuje. Protokol z Wannsee dodnes zůstává nejnázornější a nejvíce programovou výpovědí o způsobu, jakým nacisté prováděli genocidu.“

Co vypovídá, že na konferenci nebyl Hitler?

Zpočátku se zdálo, že nalezený dokument zachycuje okamžik, kdy se nacisté rozhodli vyhladit Židy. Brzy však historici rozpoznali, že protokol nebyl tím, čím se zdál být. Především mezi účastníky konference nebyl Adolf Hitler, a ti, kteří tam byli, neměli takové postavení, aby mohli rozhodovat o genocidě. Zarážející byla také doba konání schůzky. Vědělo se, že masové vraždění sovětských Židů začalo o půl roku dříve, a bylo známo i to, že Židé byli usmrcováni plynem již od počátku prosince 1941 v polském Chelmnu a už se také stavěl vyhlazovací tábor Belzec.

Nahrávám video

Historici se dosud neshodli, kdy padlo definitivní rozhodnutí o holocaustu. Podle britského historika Iana Kershawa je možné, že padlo již v září 1941, kdy Hitler přijal rozhodnutí o deportaci rakouských a českých Židů na východ. Německý historik Christian Gerlach míní, že tak Hitler rozhodl na schůzi šéfů NSDAP 12. prosince 1941.

Původně se konference označovaná jako „porada státních tajemníků“ měla konat 29. listopadu 1941. Termín byl posunut na 9. prosinec, ale japonský útok na Pearl Harbor zapříčinil další změnu termínu. Porada neměla pevný program a většinu času zabírala Heydrichova přednáška. Na konferenci se nacisté též rozhodli do Terezína deportovat zejména staré Židy i z dalších zemí Evropy. „Pro konečné řešení židovské otázky v Evropě přichází v úvahu asi 11 milionů Židů,“ píše se v závěru protokolu.

V oficiálním zápisu Eichmann zastřel výroky účastníků eufemismy a víceznačnými termíny vhodnými pro oficiální dokument. Podle německého historika Götze Alyho volba jazykových prostředků neměla ani tak sloužit utajení, ale spíše „fungovat jako umírněně dávkované antiseptikum, které mělo usnadnit správu masového vraždění“.

Byrokratická koordinace byla v Německu zásadní

Götz Aly ve své publikaci Konečné řešení poznamenává, že „skutečným cílem a úspěchem konference bylo napomoci tomu, aby bylo 'konečné řešení' začleněno do běžných byrokratických a politických struktur německého státu a po pracovně-technické stránce vhodně zorganizováno. Tato metoda umožňovala každému jednotlivci, aby se zbavil osobní zodpovědnosti, a přesto se stal částečně aktivním, v zásadě ale pasivním komplicem své vlády. Více po něm nikdo nechtěl. Více v Německu nebylo potřeba.“

Roseman zase napsal: „Na jedné straně se o zabíjení hovoří velmi opatrně a používá se eufemismu 'evakuace na Východ', na druhé straně jsou věty o likvidaci židovských pracovních sil tak otevřené a důsledky pro ostatní tak jasné, že se eufemismy jako zástěrka stávají zbytečnými.“

Norimberské zákony
Zdroj: Wikiemdia Commons

Někteří účastníci konference (pokud nezemřeli již dříve jako Heydrich nebo Roland Freisler) byli po válce odsouzeni k mírným trestům a záhy dostali milost. Pouze Eichmann byl po procesu v Jeruzalémě koncem května 1962 popraven. Jako poslední z účastníků zemřel v lednu 1987 bývalý důstojník SS Gerhard Klopfer, který po válce působil opět jako advokát, „po naplněném životě pro blaho všech, kteří byli v dosahu jeho vlivu“, jak se psalo v jeho nekrologu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 14 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 18 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 20 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.