V množství hrozeb, jež se v posledních letech objevují, nám může připadat odolnost bakterií vůči antibiotikům jako drobnost nebo něco, co se bude týkat až velmi vzdálených generací. Jde však o mnohem reálnější a aktuálnější problém, než by si kdokoliv přál.
Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) informovalo, že v září zemřela v Nevadě žena na infekci, proti níž nezabrala žádná léčba. „Super-bakterie“ byla schopná odolat všem 26 druhům použitých antibiotik, nakonec ženu zabila.
„Testovali jsme na ní všechno, co je ve Spojených státech dostupné… Nestačilo to,“ uvedl Dr. Alexander Kallen z CDC. Přestože nejde o první případ, kdy se nějaký občas USA nakazil podobnou bakterií, je to podle lékařů ukázka toho, jak špatná bude budoucnost. Vědci o tomto případu informovali ve zprávě zveřejněné v odborném časopise Morbidity and Mortality Weekly Report.
Nejvyšší čas začít něco dělat
Autoři studie zdůrazňují, že tento případ musí vést lékařské autority k tomu, aby se zavedla přísnější pravidla pro přijímání pacientů, kteří pobývali v zemích, kde jsou tyto druhy bakterií rozšířenější. Sedmdesátiletá žena, která bakterii podlehla, totiž žila dlouhou dobu v Indii, kde si před několika lety zlomila stehenní kost. V minulých dvou letech byla několikrát hospitalizována v indických nemocnicích, naposledy v červnu.
V srpnu pak byla hospitalizována v americké nemocnici, protože normální léčba u ní selhávala. Diagnóza: bakterie rezistentní vůči karbapenemům. Karbapenemy jsou jedním z druhů antibiotik „poslední záchrany“ u mnoha bakteriálních infekcí - v tuto chvíli nejsou ve vývojovém procesu žádná nová antibiotika, která by byla schopna ničit bakterie rezistentní na karbapenemy, proto se rozšíření genu po celé planetě považuje za noční můru.
Noční můra lékařů
Přesně slovy „noční můra“ označil tento případ ředitel CDC Tom Frieden. Konkrétní bakterií byla Klebsiella pneumoniae, která často způsobuje infekce v močovém ústrojí. Testy v nemocnici odhalily, že bakterie odolává 14 lékům, tedy všem antibiotikům, které měla klinika k dispozici. Lékaři pak odeslali vzorek bakterie na centrálu CDC do Atlanty na další testování; tam se prokázalo, že žádný z léků, který v USA existuje, proti bakterii nezabírá.
Doktor Kallen popsal, že pro lékaře i vědce jde o zcela novou situaci: „Zvykli jsme si na stále novější a novější antibiotika. Ale je zjevné, že bakterie si mohou vytvářet odolnost rychleji, než jsme schopní vyvíjet nové.“
Bakterie mohou mít i pozitivní dopad:
Podle Organizace spojených národů jde o velmi vážnou hrozbu: kolem roku 2050 by mohly antibiotikům odolné bakterie po celém světě zabíjet až 10 milionů lidí. V září se touto otázkou zabývalo i Valné shromáždění OSN – šlo teprve o čtvrtý případ v dějinách, kdy se tento nejvyšší orgán OSN zabýval nějakým zdravotním tématem.
Podle nemocnice, kde byla žena hospitalizována, se zde držela ta nejpřísnější zdravotní a hygienická opatření, aby se bakterie nemohla šířit dál. Zatím se zdá, že to bylo úspěšné, od září se neobjevil žádný další případ šíření této bakterie.
Kde se vzal problém?
Antibiotika jsou považována za nejúčinnější zbraň proti bakteriím i 80 let od revolučního Flemingova objevu a 60 let od počátku svého masivního užívání. V současnosti se ale jejich síla vytrácí, bakterie se dokázaly používaným látkám přizpůsobit, pomáhá jim v tom i nadužívání antibiotik.
Odolnost vzniká dvěma mechanismy, jednak je to nadužívání nebo časté používání antibiotik a může to být také přenos těch rezistentních mikroorganismů mezi pacienty.
