Sklizeň 400 kilometrů nad Zemí. Na ISS dozrál salát

Na konci minulého týdne si astronaut Shane Kimbrough pochutnal poprvé na salátu, který si vlastnoručně vypěstoval na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Jde o experiment, který má přinést na stanici čerstvé živiny.

Astronaut Kimbrough začal nejnovější sérii zahrádkářského experimentu jménem Veggie 25. října. Nešlo zdaleka o první pokus s pěstováním salátu na ISS, tentokrát je to výjimečné v tom, že se všech šest rostlinek salátu pěstuje současně. Shane Kimbrough se o ně staral prakticky od začátku sám, jen v případech krize se obracel na pozemskou centrálu, aby mu poradila, co si počít.

Salát z vesmíru
Zdroj: NASA

Na ISS se pěstují rostlinky červeného římského salátu, neboli lociky seté. Tato listová zelenina je nejen ideálním zdrojem živin, ale navíc skvěle snáší výjimečné podmínky, jež na ISS panují. Nejvíc pomoci astronaut potřeboval hned na začátku experimentu, kdy udělal několik začátečnických chyb. „Během prvního týdne dostávaly sazeničky příliš mnoho vody,“ popsala problém vedoucí tohoto projektu Nicole Dufourová. „Kvůli tomu rostly zpočátku o něco pomaleji, ale poté, co jsme Kimbroughovi poradili, aby větrákem vysušili vlhkost, se vzpamatovaly.“

NASA zvolila pro sklizeň metodu „Cut-and-come-again“ neboli „uřízni a přijď zase“. Je založená na tom, že astronaut vždy odtrhne jen jeden nebo dva lístky, aniž by poškodil samotnou rostlinu. Díky ní se dají trhat lístky salátu opakovaně – salát je schopen vyrůst dalších přibližně každých 10 dní.

Cílem tohoto projektu je zvýšit produkci čerstvých potravin ve vesmíru, což astronautům umožní zdravou stravu a dostatek živin. „Testovat tuto metodu ve vesmíru po testech na Zemi je pro nás velmi vzrušující,“ uvedla Dufourová. „Opakovaná sklizeň nám umožňuje získávat více salátu pro jídlo i pro výzkum, takže pro nás je to dvojnásobná výhra.“

Dějiny vesmírného zahrádkaření

Poprvé se salát na ISS začal pěstovat roku 2014. Tehdy byly vzorky salátu používány čistě pro výzkumné účely a pro analýzy toho, co s rostlinkami dělá stav beztíže. Roku 2015 už astronauti salát poprvé jedli; prvním člověkem, který si na něm pochutnal, byl Scott Kelly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
před 6 hhodinami

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
před 9 hhodinami

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
před 9 hhodinami

VideoAI dokáže žákům vygenerovat cvičení na míru, pomáhá i učitelům

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.
před 13 hhodinami

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
včera v 10:01

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026
Načítání...