Sklizeň 400 kilometrů nad Zemí. Na ISS dozrál salát

Na konci minulého týdne si astronaut Shane Kimbrough pochutnal poprvé na salátu, který si vlastnoručně vypěstoval na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Jde o experiment, který má přinést na stanici čerstvé živiny.

Astronaut Kimbrough začal nejnovější sérii zahrádkářského experimentu jménem Veggie 25. října. Nešlo zdaleka o první pokus s pěstováním salátu na ISS, tentokrát je to výjimečné v tom, že se všech šest rostlinek salátu pěstuje současně. Shane Kimbrough se o ně staral prakticky od začátku sám, jen v případech krize se obracel na pozemskou centrálu, aby mu poradila, co si počít.

Salát z vesmíru
Zdroj: NASA

Na ISS se pěstují rostlinky červeného římského salátu, neboli lociky seté. Tato listová zelenina je nejen ideálním zdrojem živin, ale navíc skvěle snáší výjimečné podmínky, jež na ISS panují. Nejvíc pomoci astronaut potřeboval hned na začátku experimentu, kdy udělal několik začátečnických chyb. „Během prvního týdne dostávaly sazeničky příliš mnoho vody,“ popsala problém vedoucí tohoto projektu Nicole Dufourová. „Kvůli tomu rostly zpočátku o něco pomaleji, ale poté, co jsme Kimbroughovi poradili, aby větrákem vysušili vlhkost, se vzpamatovaly.“

NASA zvolila pro sklizeň metodu „Cut-and-come-again“ neboli „uřízni a přijď zase“. Je založená na tom, že astronaut vždy odtrhne jen jeden nebo dva lístky, aniž by poškodil samotnou rostlinu. Díky ní se dají trhat lístky salátu opakovaně – salát je schopen vyrůst dalších přibližně každých 10 dní.

Cílem tohoto projektu je zvýšit produkci čerstvých potravin ve vesmíru, což astronautům umožní zdravou stravu a dostatek živin. „Testovat tuto metodu ve vesmíru po testech na Zemi je pro nás velmi vzrušující,“ uvedla Dufourová. „Opakovaná sklizeň nám umožňuje získávat více salátu pro jídlo i pro výzkum, takže pro nás je to dvojnásobná výhra.“

Dějiny vesmírného zahrádkaření

Poprvé se salát na ISS začal pěstovat roku 2014. Tehdy byly vzorky salátu používány čistě pro výzkumné účely a pro analýzy toho, co s rostlinkami dělá stav beztíže. Roku 2015 už astronauti salát poprvé jedli; prvním člověkem, který si na něm pochutnal, byl Scott Kelly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 9 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
včera v 15:50

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
včera v 10:20

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
včera v 08:59

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
včera v 07:30

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
včera v 06:30

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...