Kukulkánova pyramida v Mexiku je jako matrjoška. Uvnitř skrývá dvě menší pyramidy

Slavná Kukulkánova pyramida ve východním Mexiku, která bývá společně s dalšími stavbami někdejšího mayského města Chichén Itzá řazena mezi sedm novodobých divů světa, obsahuje dvě menší pyramidy. Oznámili to mexičtí archeologové, kteří stavbu přirovnali k „matrjošce“ –tradiční ruské dřevěné hračce nejčastěji v podobě panenky, která se skládá ze dvou částí a která v sobě ukrývá několik stále menších figurek.

Kukulkánova pyramida, pojmenovaná podle hlavního mayského boha Kukulkána, se tyčí do výšky 30 metrů a je nejznámější stavbou v Chichén Itzá v mexickém státě Yucatán.

Archeologové již dříve uvnitř stavby objevili 20 metrů vysokou pyramidu. Nyní zjistili, že v ní je skryta ještě třetí pyramida o výšce deset metrů, napsal dnes zpravodajský server BBC News.

Nejmenší pyramida byla postavena mezi roky 550 a 800 našeho letopočtu, uvedli experti. Středně velká stavba se datuje do let 800 až 1000 našeho letopočtu a ta největší byla dokončena mezi roky 1050 a 1300.

Nález ukazuje, že pyramida zasvěcená bohu slunce a nebes Kukulkánovi byla postavena ve třech fázích. „Je jako ruská matrjoška. Pod jednou velkou je skryta další a zase další,“ řekl šéf výzkumu René Chávez Segura.

Důvody k takovémuto vrstvení staveb bývaly různé. Někdy stavitelé chtěli zabránit chátrání původní pyramidy, jindy byla nová stavba spojena s nástupem nového vedení města, uvedla Denisse Argoteová z Národního ústavu antropologie a historie.

Nejmenší pyramida byla odhalena s pomocí moderních skenovacích technik, díky nimž nedochází k narušení struktury budov. 

Objev by mohl přispět k lepšímu porozumění mayské kultury v podobě, jak existovala před tím, než ji ovlivnily populace z centrální části Mexika, prohlásila Argoteová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 3 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 7 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 10 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 11 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...