Nejen luskouni. Kvůli tradiční čínské medicíně vymírají tygři i aligátoři

Luskouni, pozoruhodní savci žijící v Africe a Asii, jsou nejčastěji pašované zvíře na planetě. Vypadalo to, že ho před pytláky už nic nezachrání, ale reakce světových politiků přišla nečekaně rychle.

  • Cites je zkratka mezinárodní Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Tento týden se v jižní Africe koná zasedání CITES. Tato organizace složená ze zástupců 183 vlád se ve středu rozhodla, že poskytne luskounům tu největší míru ochrany, která je možná.

Zákaz obchodování s luskouny byl jednou z priorit, které si letos CITES zvolil. Zástupci vlád se shodli, že všech osm druhů luskounů dostane nejvyšší možnou míru ochrany – to znamená absolutní zákaz komerčního obchodování s těmito tvory i s jejich orgány. O zákazu se sice bude hlasovat ještě jednou příští týden, ale první hlasování bylo natolik jednoznačné, že se zdá být výsledek jasný.

Miliardový byznys s neznámými luskouny

Přestože většina lidí o luskounech nikdy neslyšela, je obchodování s nimi velmi výnosným obchodem. Za jednoho luskouna se může pohybovat až kolem 140 000 korun – během poslední dekády jich bylo pašováno prokazatelně víc než milion.

Pašeráci zpočátku lovili všechny čtyři asijské druhy, ale jejich počet začal extrémně klesat. Pozornost lovců se pak obrátila do Afriky, kde doposud žilo luskounů víc. Nikdo dnes netuší, kolik luskounů vlastně ještě žije – jde o zvířata velmi opatrná žijící v ústraní a značně nenápadně.

  • Jedinou zemí, která hlasovala proti návrhu, byla Indonésie. Podle jejího zástupce zákaz obchodování jen zvýší poptávku po mase a šupinách luskounů na černém trhu.

Luskouni vymírají kvůli své výjimečnosti. Jde o jediného savce na světě, jehož tělo je pokryté šupinami. To mu dává v nejrůznějších systémech přírodních medicín světa zvláštní postavení: byť prokazatelně žádný jeho orgán nemá silnější léčivé vlastnosti než placebo, stejně je vyhledávaný.

Nejvíce se v tradiční čínské medicíně cení jeho šupiny, léčí vše od akné až po rakovinu, oblíbené je i maso, které má dodávat konzumentovi sílu. Nejléčivější je ovšem polévka z nenarozeného plodu luskouna; ta léčí jeden z nejstarších a dodnes nejvýdělečnějších problémů lidstva – mužskou impotenci.
Kvůli „tradiční lidové“ a alternativní medicíně je dnes ohrožena celá řada živočišných druhů. U všech zmíněných je spolehlivě vyvráceno, že by jejich orgány byly jakkoliv léčivé:

Nosorožci: vymírají, protože se příliš dlouho páří

Z rohů všech druhů nosorožců se vyrábí prášek, který má léčit vše od nachlazení po rakovinu. V Číně a Vietnamu je po něm poptávka také kvůli tomu, že má pomáhat proti impotenci: nosorožec se vydrží pářit několik desítek minut, tato síla se pak má údajně přenášet i na člověka, který roh zkonzumuje.

Nosorožec zabitý pytláky
Zdroj: ČT24

Buvol: asijský nosorožec pro chudé

Nosorožec byl vždy velmi obtížně ulovitelným zvířetem. V řadě asijských zemí se tedy hledaly náhrady za jeho roh. A našly se v buvolech – dnes se jedná o jakéhosi „nosorožce chudých“: jejich rohy jsou pro místní obyvatelstvo podobně víceúčelovým lékem jako nosorožčí rohovina. S tím, jak začalo ubývat nosorožců, začalo přibývat ulovených buvolů. Zmizel tak už z velkých částí Laosu, Bangladéše, Indonésie a Srí Lanky.

Buvol
Zdroj: ČT24

Aligátor čínský: čínský drak se schopností vymřít

Těchto tvorů žije ve volné přírodě posledních asi 200 exemplářů. Nejvíce mu ublížilo ničení jeho životního prostředí, ale také fakt, že je podobný legendárnímu čínskému drakovi. Symbol síly a energie musí mít „logicky“ spoustu léčivé síly, a tak se jeho maso používá jako prevence před nachlazením a rakovinou.

Aligátor čínský
Zdroj: Wikimedia Commons

Kabar: šavlozubý „jelen“ s intenzivním pachem

Tento čínský šavlozubý přežvýkavec podobný drobnému jelenovi produkuje a vyměšuje nahnědlé pižmo, jímž si značkuje území. Dlouhá staletí se využívalo do těch nejdražších parfémů a také jako afrodisiakum. Čínská medicína mu určila léčivé vlastnosti pro krevní oběh, srdce a plíce. Kilogram kabařího pižma dnes stojí na černém trhu přes 40 000 dolarů – pro jeho získání je totiž třeba pobít asi 50 kabarů.

Kabar pižmový
Zdroj: Wikimedia Commons

Sviňucha kalifornská vymírá kvůli jinému zvířeti

Tento chytrý delfín vymírá kvůli údajným léčivým vlastnostem jiného tvora. V pobřežních vodách Mexika žije ryba smuha MacDonaldova. Vzduchový měchýř této až stokilové ryby se v Číně vysoce cení: používá se jako přísada do polévky, která má léčit plodnost a krevní oběh. Smuhy se loví pomocí obřích statických sítí, do nichž se ale chytají také sviňuchy kalifornské – dnes jich žije už jen asi 100 posledních kusů a šance, že by přežily, již téměř neexistuje. Od roku 2015 se mezi kriticky ohroženými zvířaty ocitla i smuha, ale protože za jeden její měchýř si může v Číně říct prodavač asi 250 000 korun, nedá se očekávat, že by se něco zlepšilo.

Sviňucha kalifornská
Zdroj: Wikimedia Commons

Tygr ukázal, že změna je možná i v tradiční čínské medicíně

V přírodě dnes žije jen asi 6000 tygrů – významný podíl na jejich ohrožení má tradiční čínská medicína. Až do roku 1993 totiž tygří kosti doporučovala jako všelék na většinu problémů, které by člověka mohly potkat. Od té doby sice už tygří orgány nedoporučuje a dokonce vybízí k používání náhrad (například psí kosti nebo orgány rypoše lysého). V Číně se již podařilo používání tygrů pro léčebné účely téměř vymýtit, neplatí to však v čínských komunitách ve zbytku světa: podle neziskovky TRAFFIC nabízí tygří orgány 43 procent obchodů s tradiční čínskou medicínou v Severní Americe.

obrázek
Zdroj: ČT24

Mořští koníci jsou všude – jako přísada

Na orgánech mořských koníků je založeno přes 90 léků z oblasti tradiční lidové nebo alternativní medicíny. Ročně to znamená asi 20 milionů zabitých zvířat, z nichž se získá asi 500 tun léčiv. Už v 90. letech 20. století poklesl počet mořských koníků asi na polovinu.

konik
Zdroj: National Geographic

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 7 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 9 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 11 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 12 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 14 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...