Kombinaci nedostatku vody, potravin a energie vidí, spolu se změnami klimatu, jako hlavní příčinu současných migračních vln Václav Cílek, publicista a geolog. Tyto faktory vidí jako určující determinanty pro to, jak se bude do budoucna vyvíjet politická situace v zemích, odkud migranti pochází, i ve státech, kam směřují.
Podle Cílka je dnes v oblastech sousedících s Evropskou unii, hlavně na Blízkém východě a v subsaharské Africe, ohroženo suchem přibližně čtyři sta milionů tamních obyvatel. „Když by jen jedno procento z nich chtělo přijít k nám, tak by mohlo doopravdy dojít k velmi závažným problémům,“ zdůrazňuje Cílek.
Analýzy sucha a dalších enviromentálních změn v uvedených regionech naznačují, že proces, který začal, bude trvat minimálně deset až dvacet let. „Proto by bylo dobré hned od začátku nastavit ta pravidla dlouhodobým způsobem. Pokud to tedy půjde, protože svět se proměňuje obrovsky rychlým způsobem,“ míní Cílek, který považuje za klíčový aspekt to, zda přijímaní imigranti dokáží respektovat zákony hostitelské země a dovedou se naučit jazyk. „Tedy zda ti lidé jsou schopni se integrovat,“ poznamenává.
Václav Cílek: „Přijmeme-li vzdělané lidi, znamená to mnohem větší šanci směrem k jejich úspěšné integraci do naší společnosti. Také je potřeba říci, jako to svého času udělala Austrálie, že nelegální uprchlíky vracíme v každém případě zpět, protože tím ohrožujeme práva legálních uprchlíků.“
Bez ohledu na to, jestli se jedná o ekonomické, enviromentální či politické uprchlíky, hlavním popudem k tomu, že se tito lidé nakonec rozhodnou opustit své domovy, je právě otázka vody. Její nedostatek stojí podle Cílka na začátku začarovaného kruhu. „Když není voda, nejsou potraviny. Lidé odcházejí v masivním počtu do měst, která destabilizují. Ve městech vzniká cosi jako distribuční mafie, jež kontroluje zdroje, když jsou dvě, tak se spolu začnou rvát a najmou si k tomu ozbrojené vojenské milice,“ tvrdí český klimatolog a upozorňuje na problém vysychání vodních zdrojů např. v Jemenu či v Sýrii coby jednoho z důležitých katalyzátorů vypuknuvších násilných střetů.
Současně dává do popředí fakt, že v moderních konfliktech je mezi oběťmi čím dál tím více civilního obyvatelstva. „Existují speciální polovojenské skupiny, které se nesoustředí na boj s jinými formacemi, ale na to, aby vytvářely uprchlíky. A ti uprchlíci jim pak za to, že mohou odejít, musí i zaplatit,“ konstatuje Cílek.
O vodě se začíná mluvit jako o nové „ropě“
Ubývání vodních zdrojů je jednou z nejzásadnějších výzev, jimž bude muset populace Země do budoucna čelit. „Uvádí se, že do dvaceti let budou nějakou formou sucha postiženy dvě třetiny lidstva. Nemusíme věřit tomu, že to bude šest miliard, ale i kdyby to byly dvě miliardy nebo 'jen' dvě stě miliónů, tak to bude hodně,“ podotýká Cílek.
Za jedno z možných řešení tohoto globálního problému považuje získávání vody pomocí odsolování. Náklady na desalinizační jednotky v posledních letech výrazně klesly, i tak jsou to stále velké projekty k financování. „Navíc se pak musí vybudovat ty dlouhé vodovody, které kamsi vedou. Proto se dnes o vodě začíná mluvit jako o nové 'ropě',“ doplňuje Cílek.
