Americké prezidentské volby

"Očekávám Ameriku, kde prezident Biden bude spíše působit umírněně, bude se snažit zemi sjednocovat, ale situace je tak vyhrocená, že se mu to nepodaří. Hlavně radikální levicové křídlo jeho strany na něj bude tlačit a požadovat zásadní reformy," míní publicista a ředitel Občanského institutu Roman Joch, podle kterého se však tyto požadavky nepodaří uskutečnit kvůli očekávané republikánské většině v Senátu.

Bidenovo volební vítězství zatím neuznala řada vlivných členů Republikánské strany, čeká se například na reakci jejich lídra v Senátu Mitche McConnella.

Britský premiér Boris Johnson označil Spojené státy za nejbližšího a nejdůležitějšího spojence Velké Británie. Doplnil přitom, že Washington považuje za tvrdého vyjednavače a vyjádřil naději, že se posunou bilaterální jednání v otázce obchodu a obnoví se spolupráce na ochraně klimatu.

Biden bude politicky předvídatelnější než Trump, píší americké listy The Washington Post (WP) a The Wall Street Journal (WSJ). Mezi nejnaléhavější body své agendy řadí Biden návrat k pařížské klimatické dohodě, Světové zdravotnické organizaci (WHO), zvýšení daní korporacím a nejbohatším, snížení cen léků, změny v systému zdravotního pojištění a především cílená opatření na boj s pandemií covidu-19 a jejími dopady na americkou ekonomiku. Média se shodují, že Bidena čeká nelehký úkol a pravděpodobně i kompromisy, pokud si v Senátu zachovají většinu republikáni.

S poznámkou, že USA mají klíčovou roli z hlediska bezpečnosti Evropy, síly západní civilizace, obrany demokracie a svobody ve světě, popřál na Twitteru Bidenovi i předseda ODS Petr Fiala.

Uvedl také, že Bidenův protikandidát, dosavadní prezident Donald Trump, prohrál sám se sebou. "Dokázal mobilizovat svoje voliče, ale i svoje odpůrce. Trumpova problematická osobnost negativně přebila úspěšnou konzervativní agendu a prokazatelné výsledky," uvedl Fiala. Rozdíl mezi vítězstvím a prohrou v rozdělené americké společnosti podle něj způsobil Trumpův populistický a nenávistný narcisismus.

"Zda poražený dokáže přiznat porážku a důstojně předat úřad vítězi, je důležitým testem síly demokracie," komentoval na Twitteru průběh voleb ve Spojených státech předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Na sociální síti blahopřál Bidenovi i kandidátce na viceprezidentku Kamale Harrisové. "USA a Česko sdílejí stejné hodnoty a věřím, že je budeme v rámci transatlantické spolupráce společně prosazovat," uvedl.

Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) považuje výsledky voleb v USA za dostatečné průkazné. V pořadu Primy uvedl, že i podle něj je ale nepřijatelné a nepředstavitelné, aby se v Česku nakládalo s volebními hlasy jako v USA. "Míra ověření je nízká," konstatoval s tím, že problémy nejsou masové, ale některé lístky zřejmě vyřazené byly, i když být neměly.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury není možné, aby bylo hlasování na dálku zavedeno v Česku. V pořadu televize Prima uvedl, že v USA není například možné identifikovat, kdo volební lístek poslal, z některých adres jich pak přichází víc. "Je to obrovské varování před tím, abychom zaváděli korespondenční volbu," uvedl s poukazem na snahu TOP 09 a dalších stran korespondenční volbu v Česku zavést. Vzhledem k sporům o průběh volby chce Okamura s konečným přijetím nového amerického prezidenta počkat na oficiální vyhlášení.

Průběh voleb amerického prezidenta, v nichž přinesly zvrat a vítězství Joe Bidena korespondenční hlasy, podle některých českých politiků ukazuje slabiny korespondenčního hlasování. Podle předsedy ODS a politologa Petra Fialy nové formy hlasování představují riziko, protože pro demokracii je důležitá důvěra lidí a taky přijetí porážky jako legální i legitimní. "Platí dvakrát měř, jednou řež, než se rozhodneme pro jiné způsoby hlasování," uvedl na sociálních sítích.

"USA bojují s nedůvěrou v regulérnost korespondenčních hlasů posílenou rozdílnými zákony v jednotlivých státech, což ovlivňuje sčítání a zdržuje vyhlášení výsledku. Netrpělivost, podezřívavost a rozhořčení jsou pochopitelné, bez ohledu na to, zda jsou namístě. Tohoto ať si všímají všichni sociální inženýři, co u nás chtějí pořád něco měnit," napsal Fiala v reakci na volby pro internetový deník Forum 24.

Íránský prezident Hasan Rouhání prohlásil, že nová americká vláda by měla využít své příležitosti a napravit chyby prezidenta Trumpa. "Americký lid se postavil proti Trumpově škodlivé politice. Příští americká vláda by měla využít příležitosti a urovnat minulé chyby," citovala íránská média Rúháního. "Írán upřednostňuje konstruktivní spolupráci se světem."

Palestinský prezident Mahmúd Abbás pogratuloval Bidenovi ke zvolení. V prohlášení také naznačil, že palestinské vedení opustí svůj tři roky trvající bojkot Bílého domu. "Těším se na spolupráci se zvoleným prezidentem a jeho vládou v zájmu posílení palestinsko-amerických vztahů a dosažení svobody, nezávislosti, spravedlnosti a důstojnosti pro náš lid, ale také v úsilí o mír, stabilitu a bezpečnost pro všechny v našem regionu a na světě," uvedl Abbás v prohlášení. Pogratuloval také nové viceprezidentce Kamale Harrisové.

Bidenova ekonomická opatření kvůli koronavirové krizi patrně navážou na dosavadní americká opatření, nelze čekat nějaký zvrat k přístupu, míní ekonom a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník. "Spíše než o změnu obsahu půjde o změnu formy – aby všichni Američané pochopili, že covid-19 je velmi zásadní problém. Toto téma bylo Trumpem velmi zlehčováno. Z hlediska té ekonomické doktríny – jediné co si, myslím, bude muset nový prezident hlídat, bude fiskální disciplína," řekl Zahradník.

Biden přichází do Bílého domu uprostřed ekonomické krize. V podobné situaci se již ocitl za vlády Baracka Obamy, který si ho vybral za viceprezidenta. Na rozdíl od roku 2008, kdy globální ekonomiku zasáhla hypoteční krize a kolaps investiční banky Lehman Brother a to nejhorší měla teprve před sebou, se nyní analytici a ekonomové shodují, že nyní má již americká ekonomika možná ten nejhorší propad za sebou a bude důležité podpořit dále její oživení, uvedla agentura Reuters.

"Nejzajímavější věc je, že volby pro republikány nedopadly špatně. Dopadly pro ně nad očekávání dobře, ale nedopadly tak dobře pro Trumpa. To znamená, že tam musela být nezanedbatelná část – ne moc velká, několik procent – republikánských voličů, kteří volili republikány ve volbách do Senátu a do Sněmovny reprezentantů, ale nevolili Trumpa," dodal sociolog Tomáš Kostelecký. 

Z lidí, kteří se označují za liberály, volilo 90 procent Bidena, mezi konzervativci bylo 84 až 85 procent pro Trumpa, říká sociolog Tomáš Kostelecký. "De facto rozhodli ti, kteří se označují jako moderates, umírnění, nehlásí se k jedné, ani k druhé straně. Dvě třetiny z nich se přiklonily k Bidenovi," uvádí sociolog.

"Čím víc hlasů volitelů Biden získá, tím přesvědčivěji bude jeho vítězství působit a o to více to bude oslabovat rétoriku současného prezidenta a jeho lidí, kteří výsledky voleb zpochybňují. Můžeme do budoucna čekat, že prezident Trump bude nadále delegitimizovat nejenom výsledek voleb, ale bude i naznačovat, že Biden není legitimní prezident, že nebyl zvolen férově, a že jemu (Trumpovi) ty volby někdo ukradl," konstatoval amerikanista Jan Beneš. 

"Nový prezident má kompetence k tomu, aby byl případně schopen jakékoliv osoby, které by se neoprávněné snažily setrvat v Bílém domě a podobně, 'nechat vyvést' z Bílého domu. Biden to jasně řekl, že pokud budou nějací trespassers, tedy osoby, které tam nemají co dělat, tak je prostě vyvedou," komentoval ústavní právník Maxim Tomaszek z Univerzity Palackého v Olomouci možnost, že by Trump odmítl z prezidentské funkce odstoupit.

Skutečnost, že Trump dosud nepogratuloval Bidenovi k vítězství a neuznal porážku, je bezprecedentní, říká amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity. "Ten projev, který jsme slyšeli od Joea Bidena, by typicky začínal tím – volal mi stávající prezident, pogratuloval mi k výhře. A to se tady nestalo. Otázka je, kdy se to stane a jestli se to vůbec stane," řekl Beneš s tím, že uznání porážky stávajícím prezidentem však není nutné k tomu, aby zvolený prezident nastoupil do úřadu.

V hlavním městě Washingtonu, které většinově volí demokraty, se v ulicích v noci slavilo, stejně jako v New Yorku či Chicagu. Na jiných místech zase protestovali příznivci Donalda Trumpa. "Podle informací, které máme k dispozici, k žádným velkým násilným střetům nedošlo, zatím to vše proběhlo poklidně," informoval reportér ČT Martin Řezníček.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na Twitteru pogratuloval Bidenovi a Harrisové k vítězství v prezidentské volbě, zároveň pochválil Trumpa a poděkoval mu za přátelství.

Zpráva o projektovaném Bidenově vítězství zastihla demokratického kandidáta v jeho domově v Delaware. Prezident Donald Trump se o vývoji dozvěděl na svém golfovém hřišti ve Sterlingu ve Virginii.

Indický premiér Nárendra Módí ve své gratulaci kromě Bidena zvlášť ocenil i Harris, jejíž matka do USA imigrovala právě z Indie. "Váš úspěch je průkopnický a záležitostí neuvěřitelné pýchy nejenom pro vaše tetičky, ale pro všechny Indoameričany," napsal Módí.

"Vřelé gratulace Joeu Bidenovi a Kamale Harris. Těším se, až s vámi budu pracovat na dalším posílení japonsko-americké aliance a zajištění míru, svobody a prosperity v indo-tichomořském regionu a jinde," pogratuloval japonský premiér Jošihide Suga.