Bulharsko zpoplatnilo tranzit ruského plynu, Maďarsko a Srbsko protestují

Bulharsko zpoplatnilo tranzit ruského plynu, účtuje 10,2 eura za megawatthodinu plynu. Maďarsko a Srbsko, které touto cestou plyn dostávají, v úterý označily páteční krok Sofie za „nepřátelský“, informovala agentura Reuters. Rozhodnutím Bulharska plyn podle agentury Bloomberg zdražil o 20 procent ve srovnání s evropskou referenční cenou plynu na virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku.

Bulharská vláda, která je u moci čtyři měsíce, vysvětlila zavedení poplatku potřebou udržet rozpočet v rovnováze a dostat pod kontrolu inflaci. Země zároveň slíbila, že zvýší podporu Ukrajině. Bulharský premiér Nikolaj Denkov uvedl, že tento krok není namířen proti Maďarsku nebo Srbsku, ale proti Rusku, které se snaží využít zisky z energetických zdrojů k financování své války na Ukrajině.

„Neočekáváme zvýšení cen v Srbsku a Maďarsku, ale snížení zisků Gazpromu,“ uvedl Denkov na tiskové konferenci. „To znamená, že snížíme prostředky, které do státního rozpočtu Ruska přicházejí na vedení války,“ dodal.

Maďarsko a Srbsko mluví o nepřátelství

„Rozhodnutí Bulharska zpoplatnit tranzit zemního plynu z Ruska je nepřátelským krokem proti Maďarsku a Srbsku,“ uvádí prohlášení, které podepsali srbský vicepremiér Siniša Mali a maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Nové bulharské nařízení ohrožuje bezpečné dodávky energie jak v Maďarsku, tak v Srbsku,“ dodali. „Maďarsko a Srbsko budou koordinovat své pozice a nenechají toto nepřátelské bulharské rozhodnutí bez řádné reakce,“ uzavřeli.

Zatímco země západní Evropy vynaložily velké úsilí na to, aby se po invazi Moskvy na Ukrajinu od dodávek ruského plynu oprostily, vnitrozemské Maďarsko dostává od Ruska 4,5 miliardy metrů krychlových plynu ročně. Do země surovina proudí zejména přes Bulharsko a Srbsko. Maďarsko mělo na začátku topné sezony uskladněno 6,3 miliardy metrů krychlových plynu, uvedlo minulý týden ministerstvo energetiky.  

Bulharsko postupně ukončí dovoz ropy z Ruska

Bulharsko sice není významným dovozcem, ale je významnou trasou pro značně omezené toky z plynovodů, které Rusko posílá do Evropy po masivním omezení v roce 2022. Bulharsko odmítlo platit za ruský plyn v rublech, což přimělo Gazprom k zastavení dodávek do země a Sofii k přechodu k alternativním dodavatelům.

Minulý měsíc bulharští zákonodárci schválili návrh na postupné ukončení dovozu ruské ropy, čímž se země vyrovnala většině ostatních členů Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...