Americký Kongres se nedohodl na financování federální vlády, zákon shodili radikální republikáni

Radikální křídlo amerických republikánů odmítlo na pátečním jednání kompromisní verzi zákona o dočasném financování federální vlády. Návrh legislativy měl předejít hrozícímu omezování výdajů a propouštění zaměstnanců. Žádný další návrh s reálnou šancí na schválení na stole není, podle amerických médií je takzvaný „shutdown“ téměř neodvratný. Pokud nenastane zásadní průlom, bude vláda bez peněz od půlnoci na neděli amerického času.

Americkým zákonodárcům zbývá poslední den na to, aby se před nedělním začátkem nového fiskálního roku shodli na objemu balíku peněz pro federální úřady. Prezident Joe Biden se už v květnu dohodl s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym na plánu, který částečně vycházel vstříc požadavkům pravice na omezení některých výdajů. Krajní křídlo republikánů však usiluje o výrazně vyšší škrty a odmítá schválení rozpočtů jednotlivých ministerstev.

McCarthy proto na poslední chvíli přišel s návrhem dočasného financování vlády, který měl zajistit peníze pouze na říjen a ponechat čas na další jednání. Proti představám Bidenových demokratů bylo v návrhu až o třetinu peněz méně pro některé resorty, naproti tomu počítal s financováním stavby zdi na hranicích s Mexikem. O tu usilují republikánští stoupenci exprezidenta Donalda Trumpa.

Pro radikály v McCartyho straně však nebyly škrty dostatečné a návrh odmítli. Demokraté naopak omezování výdajů považovali za příliš velké a páteční hlasování proto dopadlo 232 ku 198 v neprospěch návrhu. Podle amerických komentátorů výsledek dále oslabil již tak vratkou McCarthyho pozici v čele sněmovny, z něhož jej chce krajní křídlo dostat.

Neúspěch návrhu zároveň výrazně zvýšil pravděpodobnost, že bude federální vláda od neděle fungovat v nouzovém režimu. Statisíce federálních zaměstnanců budou dočasně propuštěny, peníze nebudou nejen na výplaty, ale ani na řadu sociálních výdajů.

Bílý dům v pátek navzdory neúspěchu McCarthyho pokusu dal najevo, že šance na dohodu podle něj trvá. Demokraté se chtějí pokusit prosadit svůj návrh na dočasné financování vlády, který má dostatečnou podporu obou stran v Senátu. Podle odhadů amerických médií však bude těžko hledat dostatečnou podporu republikánů ve sněmovně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 39 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...