Čína vyhrožuje státům odvetou za testy na covid. Odmítá „manipulaci z politických důvodů“

Peking hrozí zavedením protiopatření vůči státům, které zpřísňují podmínky pro vstup do země osobám z Číny. Ta se potýká s bezprecedentním nárůstem počtu nakažených covidem-19 poté, co v prosinci náhle zrušila většinu opatření. Čína viní tyto státy z manipulace s pandemickými pravidly z politických důvodů. Země kritiku odmítají. Informuje o tom britský The Guardian.

Povinnost předložit negativní výsledek testu na koronavirus zavedla v nedávné době řada zemí včetně Jižní Korey, Spojených států, Kanady, Austrálie, Velké Británie, Francie, Španělska, Itálie či Izraele.

Nově přitvrdilo vůči Číňanům také Japonsko. Od neděle budou muset návštěvníci z Číny absolvovat test na koronavirus ještě před odletem do Japonska a další při vstupu do země. Japonsko bude také nadále žádat letecké společnosti, aby nezvyšovaly počet přímých letů z pevninské Číny.

Některé státy se obávají nedostatku informací o situaci a počtu nakažených v Číně, ale také případného šíření nových variant koronaviru. Podle nové zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v Číně v současnosti převládají subvarianty omikronu BA.5.2 a BF.7.

Kritika z WHO

Ke kritice dat poskytovaných Pekingem se ve středu připojila také Světová zdravotnická organizace (WHO), podle níž jsou údaje o počtech případů a souvisejících úmrtích podhodnocené. „Nadále žádáme Čínu o více rychlých, pravidelných a spolehlivých dat o hospitalizacích a úmrtích a také o komplexnější virové sekvenování v reálném čase,“ řekl generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„WHO je znepokojena ohrožením životů v Číně a znovu zdůraznila důležitost očkování, včetně posilovacích dávek, pro ochranu před hospitalizací, vážným průběhem nemoci a úmrtím,“ dodal.

Záběry z některých čínských nemocnic dokládají, že šíření nákazy v zemi není pod kontrolou. Část klinik je přeplněná a pacienti se musejí léčit na chodbách. Jedná se i o nemocné s těžším průběhem choroby, kteří potřebují při dýchání podporu kyslíku.

„V Číně nadále chybí spolehlivá data o (počtu) případů covidu-19, přijetí do nemocnic, úmrtích a také o kapacitě a obsazenosti jednotek intenzivní péče. V příštích týdnech se očekávají vysoké počty infekcí SARS-CoV-2 a zvýšený tlak na zdravotnické služby v Číně kvůli nízké imunitě populace,“ uvádí Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí s tím, že situace v Číně by ale neměla mít na EU dopad kvůli vysoké imunitě a předchozímu výskytu subvariant omikronu na evropské půdě.

Nemá to vědecký základ, zuří Peking

Čína hrozí státům, které ji nutí k testům, že zavede reciproční opatření. „Domníváme se, že opatření omezující vstup přijatá některými zeměmi a zaměřená na Čínu postrádají vědecký základ a některé přehnané praktiky jsou ještě nepřijatelnější,“ řekla na brífinku mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.

„Jsme rozhodně proti pokusům o manipulaci prostřednictvím covidových opatření za politickým účelem a přijmeme protiopatření,“ zdůraznila mluvčí.

Státy, které vůči Číně přitvrdily, ale kritiku odmítají. „Toto je přístup, který je založen výhradně a výhradně na vědě,“ prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price, který zopakoval, že USA jsou připraveny sdílet své vakcíny proti covidu s Čínou, která prosazuje vlastní očkování. To je však podle mezinárodních zdravotnických expertů méně účinné.

Změny podmínek pro cestující z Číny hájila i francouzská premiérka Élisabeth Borneová. Od středy bude muset každý, kdo letí z Číny do Francie, předložit negativní test na virus provedený během předchozích 48 hodin a po příletu bude podroben náhodnému testování. „Naší rolí je chránit Francouze,“ řekla rozhlasové stanici France-Info.

Austrálie zdůraznila, že se čínskými hrozbami nenechá ovlivnit. Tamní ministr financí Jim Chalmers sdělil národní televizi ABC, že „země se budou samy rozhodovat o cestovních opatřeních a o tom, jak v širším měřítku řeší covid“. Předletový test podle něj není nic obtížného.

Na testech pro Číňany se shodla celá EU

Švédské předsednictví EU ve středu večer oznámilo, že se na požadavku negativního testu pro čínské turisty shodli představitelé vlád všech 27 členských zemí Unie. Podobné doporučení předtím učinila také Evropská komise.

Skupina pro reakci EU na krize (IPCR) rovněž doporučila, aby všichni cestující letící do Číny i opačným směrem měli nasazené roušky, aby vlády zemí EU zajistily namátkové testování pasažérů přilétajících z Číny a aby testovaly vzorky odpadních vod na mezinárodních letištích a u letounů přilétajících z Číny.

„Musíme brát současnou covidovou vlnu z Číny velmi vážně. Protože teď nesdílí skoro žádné informace, je důležitá nejen úzká evropská spolupráce, ale i součinnost se Světovou zdravotnickou organizací – aby bylo jasné, v jaké situaci Čína je,“ prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Členské státy se dohodly, že situaci a přijatá opatření znovu vyhodnotí do poloviny ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

Rutte jde za Trumpem zabránit rozpadu NATO

Americký prezident Donald Trump bude ve středu jednat s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem o možnosti vystoupení Spojených států z NATO, uvedla podle agentury AFP mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trump se podle ní domnívá, že Aliance za americko-izraelské války s Íránem neprošla testem a selhala. Jeho administrativa podle listu The Wall Street Journal (WSJ) zvažuje potrestání některých zemí NATO za nedostatečnou podporu války s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 10 hhodinami
Načítání...