Testy na covid pro cestující z Číny vyžaduje stále více evropských zemí

Španělsko, Francie a Británie se v pátek staly dalšími evropskými zeměmi, které oznámily plán vyžadovat od cestujících z Číny negativní testy na koronavirus v souvislosti s uvolněním pandemických restrikcí v nejlidnatější zemi světa. Změny jsou spojované s nedávným nárůstem počtu nakažených i s nespolehlivostí čínských statistik. Povinnost předložit negativní výsledek testu zavádí také Izrael, v minulých dnech takovéto opatření ohlásily USA, Itálie či Japonsko.

Čína se chystá 8. ledna uvolnit pravidla na svých hranicích jak pro návštěvníky, tak pro své občany, kteří chtějí vycestovat. Plán navazuje na nedávné rozvolnění přísných protiepidemických opatření a přichází po týdnech, kdy Čína hlásila relativně vysoké počty nákaz koronavirem. V posledních dnech také zásadně změnila systém evidence a mimo jiné přestala oznamovat nové asymptomatické případy infekce.

Španělská ministryně zdravotnictví Carolina Dariasová zavedení kontrol vysvětlovala i nedostatkem informací o epidemii v Číně. Španělsko bude při cestách z asijské země vyžadovat negativní test nebo doklad o tom, že je cestující plně naočkovaný proti covidu-19.

„Jak na mezinárodní, tak na národní úrovni máme obavy ohledně vývoje případů v Číně a obtíží, které máme při snaze korektně posoudit situaci s covidem-19 vzhledem k nedostatečným informacím, které jsou k dispozici,“ řekla novinářům Dariasová. Madrid podle ní naléhá na Evropskou unii, aby zaujala společný postoj.

Opatrnost volí také Izrael. „Rozhodli jsme, že zahraničním aerolinkám nařídíme, aby přijímaly do letů z Číny pouze ty pasažéry, kteří mají negativní test na covid,“ uvedl v prohlášení izraelský ministr Arje Deri. Mezi země, které budou chtít po cestujících z Číny negativní test, se v pátek přidala také Jižní Korea.

Přidává se i Británie a Francie

Deník The Times informoval, že britská vláda se vydala stejným směrem mimo jiné ve snaze zvýšit tlak na Peking, aby byl v souvislosti s koronavirem transparentnější. Oficiální prohlášení pak specifikovalo, že povinné testování před odletem do Anglie začne platit 5. ledna. „Zdá se, že (Downing Street) číslo deset se přiklonilo k opatrnosti, navzdory radám expertů, které naznačují, že povinné testování nebude mít velký dopad,“ napsal reportér listu Steven Swinford.

Francie bude od 1. ledna vyžadovat pro cestující na přímých i přestupních letech z Číny negativní testy na covid staré nejvýše 48 hodin, přičemž lidé mohou volit mezi PCR a antigenními. Povinné bude také cestování s respirátorem. Podle vlády jde o „ochranu Francouzů“ před šířením nových variant. Po příletu budou hygienici provádět náhodné odběry pro PCR testy a vzorky sekvenovat kvůli sledování vývoje pandemie a zastoupení jednotlivých variant koronaviru, píše Le Monde.

Příslušný dekret by měl být zveřejněn v sobotu. Podle ministerstva zdravotnictví je situace v Číně „dostatečně závažná“ k ospravedlnění takového kroku. Do Francie aktuálně létá zhruba deset letů týdně, což představuje asi tři tisíce cestujících. Po plánovaném otevření čínských hranic po dvou letech pandemie se ale očekává prudký nárůst cestujících.

EU se zatím neshodla na jednotném postupu

Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek vyzvala, aby opatření přijala celá Evropská unie.

Evropská komise poznamenala, že koordinace národních reakcí na závažné zdravotnické hrozby je „klíčová“, Unie se ovšem při čtvrtečním jednání orgánu pro ochranu zdraví na jednotném přístupu k cestovním omezením nedohodla.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) má za to, že restrikce mířící proti cestujícím z Číny jsou neopodstatněné, neboť počet „dovezených“ případů z Číny je v porovnání s počtem nakažených v EU nízký.

Web Politico vývoj hodnotil tak, že sedmadvacítka „při prvních známkách potíží“ opustila princip kolektivního přístupu k přeshraničním hrozbám. Ten má přitom být základem takzvané zdravotní unie, kterou se EU v reakci na problémy s covidem-19 rozhodla budovat. „Netrvalo dlouho, než země EU zapomněly na největší ponaučení z pandemie,“ píše Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady, potvrdil Teherán

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý opět vrátily k růstu. Na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent přidala 3,2 procenta a uzavřela na 103,42 dolaru za barel. Od začátku měsíce zdražila o 40 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykázala nárůst ceny přes 3,6 procenta na 96,85 dolaru za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoKakaové boby nejdou na odbyt, dopady pociťují farmáři v západní Africe

Zatímco předloni kakaové boby kvůli suchu v cenách dosahovaly historických rekordů, teď nestojí ani třetinu. Silně to pociťují hlavně farmáři v Ghaně a Pobřeží slonoviny, kterým tak leží v zaplněných skladech nebo hnijí na stromech. Pokud nějaké prodali, ani téměř po půl roce za ně většinou nedostali zaplaceno. Někteří tak nemají ani na to, aby posílali děti do školy. Za pokles cen může dobrá úroda v době nižší poptávky. Řada producentů čokolády totiž začala právě kvůli předtím vysokým cenám vyrábět menší balení.
před 1 hhodinou

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 3 hhodinami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 5 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 6 hhodinami
Načítání...