Testy na covid pro cestující z Číny vyžaduje stále více evropských zemí

Španělsko, Francie a Británie se v pátek staly dalšími evropskými zeměmi, které oznámily plán vyžadovat od cestujících z Číny negativní testy na koronavirus v souvislosti s uvolněním pandemických restrikcí v nejlidnatější zemi světa. Změny jsou spojované s nedávným nárůstem počtu nakažených i s nespolehlivostí čínských statistik. Povinnost předložit negativní výsledek testu zavádí také Izrael, v minulých dnech takovéto opatření ohlásily USA, Itálie či Japonsko.

Čína se chystá 8. ledna uvolnit pravidla na svých hranicích jak pro návštěvníky, tak pro své občany, kteří chtějí vycestovat. Plán navazuje na nedávné rozvolnění přísných protiepidemických opatření a přichází po týdnech, kdy Čína hlásila relativně vysoké počty nákaz koronavirem. V posledních dnech také zásadně změnila systém evidence a mimo jiné přestala oznamovat nové asymptomatické případy infekce.

Španělská ministryně zdravotnictví Carolina Dariasová zavedení kontrol vysvětlovala i nedostatkem informací o epidemii v Číně. Španělsko bude při cestách z asijské země vyžadovat negativní test nebo doklad o tom, že je cestující plně naočkovaný proti covidu-19.

„Jak na mezinárodní, tak na národní úrovni máme obavy ohledně vývoje případů v Číně a obtíží, které máme při snaze korektně posoudit situaci s covidem-19 vzhledem k nedostatečným informacím, které jsou k dispozici,“ řekla novinářům Dariasová. Madrid podle ní naléhá na Evropskou unii, aby zaujala společný postoj.

Opatrnost volí také Izrael. „Rozhodli jsme, že zahraničním aerolinkám nařídíme, aby přijímaly do letů z Číny pouze ty pasažéry, kteří mají negativní test na covid,“ uvedl v prohlášení izraelský ministr Arje Deri. Mezi země, které budou chtít po cestujících z Číny negativní test, se v pátek přidala také Jižní Korea.

Přidává se i Británie a Francie

Deník The Times informoval, že britská vláda se vydala stejným směrem mimo jiné ve snaze zvýšit tlak na Peking, aby byl v souvislosti s koronavirem transparentnější. Oficiální prohlášení pak specifikovalo, že povinné testování před odletem do Anglie začne platit 5. ledna. „Zdá se, že (Downing Street) číslo deset se přiklonilo k opatrnosti, navzdory radám expertů, které naznačují, že povinné testování nebude mít velký dopad,“ napsal reportér listu Steven Swinford.

Francie bude od 1. ledna vyžadovat pro cestující na přímých i přestupních letech z Číny negativní testy na covid staré nejvýše 48 hodin, přičemž lidé mohou volit mezi PCR a antigenními. Povinné bude také cestování s respirátorem. Podle vlády jde o „ochranu Francouzů“ před šířením nových variant. Po příletu budou hygienici provádět náhodné odběry pro PCR testy a vzorky sekvenovat kvůli sledování vývoje pandemie a zastoupení jednotlivých variant koronaviru, píše Le Monde.

Příslušný dekret by měl být zveřejněn v sobotu. Podle ministerstva zdravotnictví je situace v Číně „dostatečně závažná“ k ospravedlnění takového kroku. Do Francie aktuálně létá zhruba deset letů týdně, což představuje asi tři tisíce cestujících. Po plánovaném otevření čínských hranic po dvou letech pandemie se ale očekává prudký nárůst cestujících.

EU se zatím neshodla na jednotném postupu

Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek vyzvala, aby opatření přijala celá Evropská unie.

Evropská komise poznamenala, že koordinace národních reakcí na závažné zdravotnické hrozby je „klíčová“, Unie se ovšem při čtvrtečním jednání orgánu pro ochranu zdraví na jednotném přístupu k cestovním omezením nedohodla.

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) má za to, že restrikce mířící proti cestujícím z Číny jsou neopodstatněné, neboť počet „dovezených“ případů z Číny je v porovnání s počtem nakažených v EU nízký.

Web Politico vývoj hodnotil tak, že sedmadvacítka „při prvních známkách potíží“ opustila princip kolektivního přístupu k přeshraničním hrozbám. Ten má přitom být základem takzvané zdravotní unie, kterou se EU v reakci na problémy s covidem-19 rozhodla budovat. „Netrvalo dlouho, než země EU zapomněly na největší ponaučení z pandemie,“ píše Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusy unavují množící se omezení. Přibývá těch, kteří chtějí emigrovat

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.
před 10 mminutami

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 28 mminutami

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Třináct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou metropoli Oděsu, oznámil ráno šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu. Mezi zraněnými jsou dvě děti.
před 1 hhodinou

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Při střetu komunit kvůli studni bylo na východě Čadu zabito nejméně 42 lidí

Při střetu mezi komunitami na východě afrického Čadu bylo v sobotu zabito nejméně 42 osob. V neděli to napsala agentura AFP s odvoláním na zástupce vlády, podle nějž se lidé pohádali kvůli studni. Střety mezi zemědělci a pastevci si v zemi v letech 2021 až 2024 podle nevládní organizace ICG vyžádaly více než tisíc mrtvých a dva tisíce zraněných.
před 10 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu si podle ministerstva vyžádaly 14 mrtvých

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.
před 11 hhodinami

Dohoda Londýna s Paříží má migrantům zkomplikovat riskantní cesty po moři

Londýn a Paříž se dohodly na nové tříleté smlouvě, na jejímž základě by se na Britské ostrovy mělo z Francie dostávat na malých lodích bez dokladů méně migrantů. Británie přidá peníze, Francie posílí hlídky na pobřeží. Jen loňský rok se přes Lamanšský průliv dostalo nelegálně do Spojeného království víc než 41 tisíc lidí.
před 14 hhodinami

Zelenskyj 40 let od havárie v Černobylu obvinil Rusko z jaderného terorismu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti čtyřicátého výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jaderného terorismu, informovala agentura AFP. Zelenskyj také uvedl, že ruské drony pravidelně létají nad odstavenou černobylskou elektrárnou a že jeden z nich loni narazil do ochranného pláště jednoho z reaktorů. Moskva loni v únoru zodpovědnost za tento incident odmítla.
před 22 hhodinami
Načítání...