Itálie a Spojené státy zavádějí povinný test na covid pro cestující z Číny

Pro cestující z Číny bude v Itálii povinnost podstoupit test na koronavirus, oznámil italský ministr zdravotnictví Orazio Schillaci. Již dříve resort uvedl, že se obává zavlečení nových mutací koronaviru do země. Dobrovolné testování pasažérů z Číny již zahájilo milánské letiště Malpensa, kde polovina cestujících, kteří se testu v pondělí podrobili, byla pozitivní, uvedla agentura ANSA. Zavedení stejného opatření poté oznámily i Spojené státy. Česko se zatím nebude pravidly pro příjezd turistů z Číny zabývat, Německo nyní také pro zpřísnění opatření nevidí důvod. Francie tuto možnost zvažuje.

Ministr Schillaci ve středu uvedl, že nařídil povinné testování všech cestujících z Číny, včetně těch, pro které je Itálie jen tranzitní zemí. U odebraných vzorků se bude také zkoumat varianta koronaviru. „Opatření je nezbytné pro zaručení trasování a zachycení možných variant viru a pro ochranu italského obyvatelstva,“ cituje ministra deník Corriere della Sera.

O možnosti zavedení tohoto opatření informovalo ministerstvo zdravotnictví během středy. Uvedlo, že se obává, že by lidé, kteří přijíždějí z Číny, mohli zavléct do Itálie mutace a varianty koronaviru, které zatím nejsou přítomné na italském území. Resort také vyzval k prevenci a sledování vývoje nákazy, a to i v součinnosti s dalšími unijními státy, protože řada cestujících z Číny může přiletět do Itálie přes jinou zemi schengenského prostoru. Po zasedání vlády Schillaci uvedl, že cestující s pozitivním testem půjdou do izolace.

K přiměřenosti vyzvalo čínské velvyslanectví v Římě. „Vždy jsme věřili, že preventivní opatření před šířením epidemie musí být přiměřená a neměla by poškozovat obvyklé styky mezi populacemi,“ uvedla v prohlášení pro agenturu ANSA diplomatická mise.

Na milánském letišti Malpensa, kam přilétají spoje z Číny, test po cestujících už několik dní požadují. Není to ale povinnost, takže lidé mohou testování odmítnout. Podle údajů, které teď zdravotnické úřady zveřejnily, bylo v pondělí otestováno na 120 pasažérů z Číny a 52 procent z nich mělo test pozitivní. Ve středu odpoledne úřady v regionu Lazio nařídily testování cestujících z Číny, kteří přilétají na letiště ve Fiumicinu.

Povinné testování zavedly některé asijské státy

Povinnost testování pasažérů z Číny oznámily ve středu také Spojené státy. Bedlivě situaci v Číně sleduje také francouzské ministerstvo zdravotnictví, píše agentura AFP. „Prezident republiky (Emmanuel Macron) již požádal vládu o adekvátní opatření na ochranu Francouzů,“ cituje agentura AFP Elysejský palác. Ministerstvo zvažuje opatření v koordinaci na unijní úrovni a v souladu s vnitrostátní legislativou. Ta umožňuje zavést omezení při cestování z oblastí, kde se šíří nové a nebezpečné mutace koronaviru.

Česko zatím změnu pravidel pro přijíždějící z Číny samostatně řešit nebude. Případná protiepidemická opatření se budou podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba řešit koordinovaně na úrovni Evropské unie. Pro zpřísnění opatření vůči cestujícím z Číny nevidí zatím důvod ani Německo. „Podrobně sledujeme situaci v Číně, ale zatím nemáme náznaky, že tam vznikla nebezpečnější mutace (viru),“ uvedl mluvčí německého ministerstva zdravotnictví.

Itálie zrušila povinnost prokazovat se negativním testem nebo například očkováním při příjezdu ze zahraničí letos v létě pro všechny světové státy. Italské úřady podle tisku reagují na zprávy západních médií, podle kterých se koronavirus začal po prosincovém uvolnění pandemických opatření šířit v Číně velmi rychlým tempem, i na rozhodnutí čínské vlády zrušit na začátku ledna omezení pro cesty do zahraničí.

Povinné testování cestujících z Číny zavedly některé asijské státy, například Indie, Japonsko či Tchaj-wan.

Jaká je skutečná situace v Číně?

Agentury píší, že Čína se po náhlém a rychlém rozvolnění velmi přísných protipandemických pravidel dál potýká s obrovským nárůstem vážně nemocných pacientů s covidem-19. Oficiální data ale o vážnosti situace nic nenapovídají –⁠ podle nich za poslední den zemřeli kvůli koronavirové infekci tři lidé a počet infikovaných už se nezveřejňuje vůbec. Deník The Guardian s odkazem na modely britské analytické společnosti Airfinity uvádí, že nově nakažených nyní může být v Číně až milion denně a denní bilance úmrtí na covid-19 až pět tisíc.

Čína, která má 1,4 miliardy obyvatel, nyní bezpochyby zažívá nejdrtivější vlnu pandemie od prvních případů covidu-19, které se objevily koncem roku 2019 v čínském Wu-chanu. Peking začátkem měsíce po třech letech přísné politiky, kdy se do karantény uzavírala celá mnohamilionová města už při výskytu jednotlivých případů nákazy, výrazně zmírnil dosavadní opatření a zrušil i plošné testování.

2 minuty
Události ČT: Covidová situace v Číně
Zdroj: ČT24

Personál nemocnice Chua-si v šestnáctimilionovém městě Čcheng-tu na jihozápadě země tvrdí, že je kvůli nemocným s covidem „extrémně vytížený“. „Tohle zaměstnání dělám třicet let a máme teď nejvíc práce, co jsme kdy měli,“ řekl agentuře Reuters jeden z řidičů sanitek, které před nemocnicí čekaly. Zařízení navíc podle agentury nedisponuje žádnými léčivy určenými přímo pro pacienty s covidem-19, a nemocným tak může poskytnout pouze léky na kašel nebo kyslíkovou podporu.

Pohřební služba Tung-ťiao, která patří k největším v Čcheng-tu, hlásí plné kapacity. Před krematoriem jsou fronty a dým z komínů stoupá prakticky neustále. „Teď to musíme zvládnout dvěstěkrát za den. Máme tak napilno, že ani nemáme čas se najíst. Je to tak od chvíle, kdy se rozvolnilo. Předtím to bylo tak třicetkrát až padesátkrát za den,“ řekl agentuře Reuters k počtu kremací jeden z pracovníků. „Kapacita je zaplněná, nemáme místo až do Nového roku,“ řekl zaměstnanec jiné pohřební služby.

Pekingská nemocnice Čchao-jang hlásí, že většinu nových pacientů tvoří senioři. Na pohotovosti nyní ošetří asi 450 až 550 lidí denně, před uvolněním restrikcí to byla asi stovka. Doktoři a sestry kvůli nedostatku personálu pracují i v době, kdy se sami s nákazou potýkají, píše Reuters. Ve venkovských oblastech se do práce vracejí i zdravotníci, kteří už jsou v důchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko i Německo poslaly vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž třináct vojáků průzkumné mise z Německa. Americký prezident Donald Trump trvá na získání strategického ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 35 mminutami

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 1 hhodinou

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 2 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...