Itálie a Spojené státy zavádějí povinný test na covid pro cestující z Číny

Pro cestující z Číny bude v Itálii povinnost podstoupit test na koronavirus, oznámil italský ministr zdravotnictví Orazio Schillaci. Již dříve resort uvedl, že se obává zavlečení nových mutací koronaviru do země. Dobrovolné testování pasažérů z Číny již zahájilo milánské letiště Malpensa, kde polovina cestujících, kteří se testu v pondělí podrobili, byla pozitivní, uvedla agentura ANSA. Zavedení stejného opatření poté oznámily i Spojené státy. Česko se zatím nebude pravidly pro příjezd turistů z Číny zabývat, Německo nyní také pro zpřísnění opatření nevidí důvod. Francie tuto možnost zvažuje.

Ministr Schillaci ve středu uvedl, že nařídil povinné testování všech cestujících z Číny, včetně těch, pro které je Itálie jen tranzitní zemí. U odebraných vzorků se bude také zkoumat varianta koronaviru. „Opatření je nezbytné pro zaručení trasování a zachycení možných variant viru a pro ochranu italského obyvatelstva,“ cituje ministra deník Corriere della Sera.

O možnosti zavedení tohoto opatření informovalo ministerstvo zdravotnictví během středy. Uvedlo, že se obává, že by lidé, kteří přijíždějí z Číny, mohli zavléct do Itálie mutace a varianty koronaviru, které zatím nejsou přítomné na italském území. Resort také vyzval k prevenci a sledování vývoje nákazy, a to i v součinnosti s dalšími unijními státy, protože řada cestujících z Číny může přiletět do Itálie přes jinou zemi schengenského prostoru. Po zasedání vlády Schillaci uvedl, že cestující s pozitivním testem půjdou do izolace.

K přiměřenosti vyzvalo čínské velvyslanectví v Římě. „Vždy jsme věřili, že preventivní opatření před šířením epidemie musí být přiměřená a neměla by poškozovat obvyklé styky mezi populacemi,“ uvedla v prohlášení pro agenturu ANSA diplomatická mise.

Na milánském letišti Malpensa, kam přilétají spoje z Číny, test po cestujících už několik dní požadují. Není to ale povinnost, takže lidé mohou testování odmítnout. Podle údajů, které teď zdravotnické úřady zveřejnily, bylo v pondělí otestováno na 120 pasažérů z Číny a 52 procent z nich mělo test pozitivní. Ve středu odpoledne úřady v regionu Lazio nařídily testování cestujících z Číny, kteří přilétají na letiště ve Fiumicinu.

Povinné testování zavedly některé asijské státy

Povinnost testování pasažérů z Číny oznámily ve středu také Spojené státy. Bedlivě situaci v Číně sleduje také francouzské ministerstvo zdravotnictví, píše agentura AFP. „Prezident republiky (Emmanuel Macron) již požádal vládu o adekvátní opatření na ochranu Francouzů,“ cituje agentura AFP Elysejský palác. Ministerstvo zvažuje opatření v koordinaci na unijní úrovni a v souladu s vnitrostátní legislativou. Ta umožňuje zavést omezení při cestování z oblastí, kde se šíří nové a nebezpečné mutace koronaviru.

Česko zatím změnu pravidel pro přijíždějící z Číny samostatně řešit nebude. Případná protiepidemická opatření se budou podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba řešit koordinovaně na úrovni Evropské unie. Pro zpřísnění opatření vůči cestujícím z Číny nevidí zatím důvod ani Německo. „Podrobně sledujeme situaci v Číně, ale zatím nemáme náznaky, že tam vznikla nebezpečnější mutace (viru),“ uvedl mluvčí německého ministerstva zdravotnictví.

Itálie zrušila povinnost prokazovat se negativním testem nebo například očkováním při příjezdu ze zahraničí letos v létě pro všechny světové státy. Italské úřady podle tisku reagují na zprávy západních médií, podle kterých se koronavirus začal po prosincovém uvolnění pandemických opatření šířit v Číně velmi rychlým tempem, i na rozhodnutí čínské vlády zrušit na začátku ledna omezení pro cesty do zahraničí.

Povinné testování cestujících z Číny zavedly některé asijské státy, například Indie, Japonsko či Tchaj-wan.

Jaká je skutečná situace v Číně?

Agentury píší, že Čína se po náhlém a rychlém rozvolnění velmi přísných protipandemických pravidel dál potýká s obrovským nárůstem vážně nemocných pacientů s covidem-19. Oficiální data ale o vážnosti situace nic nenapovídají –⁠ podle nich za poslední den zemřeli kvůli koronavirové infekci tři lidé a počet infikovaných už se nezveřejňuje vůbec. Deník The Guardian s odkazem na modely britské analytické společnosti Airfinity uvádí, že nově nakažených nyní může být v Číně až milion denně a denní bilance úmrtí na covid-19 až pět tisíc.

Čína, která má 1,4 miliardy obyvatel, nyní bezpochyby zažívá nejdrtivější vlnu pandemie od prvních případů covidu-19, které se objevily koncem roku 2019 v čínském Wu-chanu. Peking začátkem měsíce po třech letech přísné politiky, kdy se do karantény uzavírala celá mnohamilionová města už při výskytu jednotlivých případů nákazy, výrazně zmírnil dosavadní opatření a zrušil i plošné testování.

Nahrávám video

Personál nemocnice Chua-si v šestnáctimilionovém městě Čcheng-tu na jihozápadě země tvrdí, že je kvůli nemocným s covidem „extrémně vytížený“. „Tohle zaměstnání dělám třicet let a máme teď nejvíc práce, co jsme kdy měli,“ řekl agentuře Reuters jeden z řidičů sanitek, které před nemocnicí čekaly. Zařízení navíc podle agentury nedisponuje žádnými léčivy určenými přímo pro pacienty s covidem-19, a nemocným tak může poskytnout pouze léky na kašel nebo kyslíkovou podporu.

Pohřební služba Tung-ťiao, která patří k největším v Čcheng-tu, hlásí plné kapacity. Před krematoriem jsou fronty a dým z komínů stoupá prakticky neustále. „Teď to musíme zvládnout dvěstěkrát za den. Máme tak napilno, že ani nemáme čas se najíst. Je to tak od chvíle, kdy se rozvolnilo. Předtím to bylo tak třicetkrát až padesátkrát za den,“ řekl agentuře Reuters k počtu kremací jeden z pracovníků. „Kapacita je zaplněná, nemáme místo až do Nového roku,“ řekl zaměstnanec jiné pohřební služby.

Pekingská nemocnice Čchao-jang hlásí, že většinu nových pacientů tvoří senioři. Na pohotovosti nyní ošetří asi 450 až 550 lidí denně, před uvolněním restrikcí to byla asi stovka. Doktoři a sestry kvůli nedostatku personálu pracují i v době, kdy se sami s nákazou potýkají, píše Reuters. Ve venkovských oblastech se do práce vracejí i zdravotníci, kteří už jsou v důchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 24 mminutami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzínky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 53 mminutami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 2 hhodinami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V největším egyptském zlatém dole se zřítila hornina, jeden člověk zemřel

Při zřícení horniny v největším egyptském zlatém dole přišel o život jeden pracovník, dalších pět bylo zraněno. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení tamního ministerstva ropného průmyslu a minerálních zdrojů. Provoz v dole je do ukončení vyšetřování neštěstí pozastaven.
04:02Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump vybral nového právního poradce Bílého domu

Novým hlavním právním poradcem Bílého domu a asistentem prezidenta se od 1. září stane Will Scharf. Dosud působil jako tajemník personálu Bílého domu a zajišťoval administrativu spojenou s prezidentovou agendou. Oznámil to americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
04:41Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRok a půl po pádu Asada roste v Sýrii nespokojenost

Rok a půl po pádu režimu Bašára Asada slábne v Sýrii důvěra v nové vedení země. Vládě prezidenta Ahmada Šaráa podle průzkumu věří zhruba pětina obyvatel, téměř polovina Syřanů se naopak domnívá, že země míří špatným směrem. Nespokojenost živí pomalá obnova válkou zničených oblastí, vysoké životní náklady i nesplněné sliby. V damašském Džobáru, někdejším symbolu odporu proti Asadovu režimu, zůstává poškozených 93 procent budov.
před 7 hhodinami

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.