Ruští vojáci dle CNN dobyli Rubižne. Na Ukrajině jich je zhruba 90 tisíc, říká Kyjev

5 minut
Události: Boje na Ukrajině, den 56.
Zdroj: ČT24

Ruské jednotky podle americké CNN ovládly město Rubižne v Luhanské oblasti. Moskva tvrdí, že ruské síly mají kontrolu nad Mariupolem. V Chersonu podle ukrajinských úřadů chystají okupanti fingované referendum o nezávislosti. Kyjev se obává, že plnou ofenzivu na Donbase Rusko teprve spustí. Prezident Volodymyr Zelenskyj apeloval na to, aby Rusko bylo označeno za teroristický stát. Ruské jednotky ve čtvrtek také obsadily 42 obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

On-line přenos

Válka na Ukrajině (duben 2022)

  • 0:11

    Švédsko tvrdí, že ruské vojenské letadlo narušilo švédský vzdušný prostor. K incidentu podle švédské strany došlo v pátek pozdě večer v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Švédské ozbrojené síly v dnešním prohlášení uvedly, že ruský vrtulový letoun AN-30 letěl směrem ke švédskému vzdušnému prostoru a krátce do něj vstoupil. Informovala o tom agentura AP. Švédské vzdušné síly nasadily stíhací letouny, které ruské letadlo vyfotografovaly. Narušení vzdušného prostoru bylo "nepřijatelné" a "neprofesionální", konstatoval švédský ministr obrany Peter Hultqvis.

  • 21:58

    Šéf odboru pro nešíření jaderných zbraní ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že jaderná válka by se nikdy neměla rozpoutat a že Rusko jasně dodržuje dohody mezi jadernými mocnostmi, aby jí zabránilo. Vladimir Jermakov řekl ruské tiskové agentuře Tass, že západní "jaderná trojka" USA, Velká Británie a Francie "sklouzává do jiných pozic", stejně jako NATO, které se podle něj "staví do pozice jaderné aliance". 

  • 21:10

    Ukrajinští bojovníci obklíčení ruskými silami v ocelárně Azovstal v Mariupolu potvrdili, že skupina civilistů mohla opustit areál, píše britská BBC. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob – včetně žen a dětí – byla přemístěna na "vhodné místo". Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob. Není jasné, kam byly odvezeny. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí se ukrývají v továrně – posledním místě, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Moskva požaduje, aby se vzdali.

Ruské jednotky ve čtvrtek obsadily 42 obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, ale bránící se ukrajinské síly je mohou zase dobýt zpět, uvedla v televizi poradkyně šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře. V Donbasu na východě napadené země zahájilo Rusko tento týden novou rozsáhlou ofenzivu. Rusko na Ukrajinu zaútočilo před 57 dny.

„Na seznamu okupovaných míst přibylo 42 vsí. Stalo se tak na úkor Doněcké oblasti. To se stalo dnes (ve čtvrtek). Možná je naše síly zítra (v pátek) osvobodí,“ prohlásila Olena Symonenková podle agentury Reuters.

„Za 57 dnů války jsme osvobodili okolo tisíce obcí, které okupovalo Rusko. Ale množství okupovaných měst a obcí je mnohem vyšší,“ upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle listu RBK-Ukrajina.

Rusko raketami ostřelovalo místa v Záporožské a Dnipropetrovské oblasti, které sousedí s Donbasem. V Záporoží utrpělo zranění osm lidí, zatímco při ostřelování železnice v sousední oblasti bylo zraněno pět lidí, dva muži a tři ženy, uvedly místní úřady.

Ruské síly se pohybují bez omezení

CNN lokalizovala a ověřila autenticitu videí z Rubižného i sousední Kreminny, která se objevila na sociálních sítích. Na záběrech z Rubižného, kde podle předloňských dat žilo téměř 57 tisíc lidí, je vidět do značné míry zničené centrum a severní části města. Ruské síly se na záběrech pohybují v ulicích bez omezení.

Ve městě Kreminna, které leží zhruba jedenáct kilometrů západně od Rubižného, invazní vojska vztyčila ruské vlajky a prapory separatistů na vládních budovách.

Už ve středu večer gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj připustil, že 80 procent území regionu je pod ruskou okupací. Agentura DPA připomíná, že před 24. únorem, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, Moskvou řízení separatisté ovládali asi 30 procent území Luhanské oblasti.

Luhanský gubernátor také upozornil, že invazní vojska zničila všechny sklady potravin v Severodoněcku. Obyvatelé města jsou proto závislí na dodávkách jídla skrze humanitární pomoc.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve čtvrtek prohlásil, že ruské síly dobyly Mariupol. Vládce Kremlu Vladimir Putin odvolal útok na ocelárny Azovstal, kde zůstávají obránci přístavu.

Starosta Charkova Ihor Terechov informoval, že město na severovýchodě Ukrajiny čelí intenzivnímu ostřelování. „Silné exploze, Ruská federace zuřivě bombarduje město,“ prohlásil. V Charkově podle něj zůstává zhruba milion lidí, do bezpečí se dostala necelá třetina obyvatel, zejména ženy, děti a senioři.

Ruské ministerstvo obrany hlásí zasažení tisíce ukrajinských vojenských objektů raketami nebo dělostřelectvem za uplynulý den. Tvrzení nelze nezávisle ověřit. 

Moskva odmítla velikonoční příměří

Podle zprávy britské rozvědky ze čtvrtečního rána ruské síly postupují směrem ke Kramatorsku, který nadále čelí ostřelování. „Rusko pravděpodobně touží dosáhnout významných úspěchů před oslavou dne vítězství 9. května. To by mohlo ovlivnit rychlost a sílu jejich aktivit,“ píší zpravodajci.

Moskva také odmítla návrh na příměří během pravoslavných Velikonoc. Ke klidu zbraní vyzval generální tajemník OSN António Guterres, ruský ambasador ale tvrdí, že příměří by „kyjevským nacionalistům a radikálům dalo čas na přeskupení“.

„Bohužel Rusko odmítlo návrh na zavedení velikonočního příměří. Dobře to dokládá, jak vážně vůdci té země berou křesťanskou víru a jeden z nejveselejších a nejvýznamnějších svátků. I tak máme stále naději, naději na mír, naději na to, že život přemůže smrt,“ řekl prezident Zelenskyj ve videoproslovu.

Ruských vojáků je na Ukrajině podle poradce prezidenta Zelenského Oleksije Arestovyče přibližně 90 tisíc, přičemž dalších dvaadvacet tisíc vyčkává na hranicích. Generální štáb ukrajinské armády v pravidelném hlášení uvedl, že Rusko od začátku invaze přišlo o 21 tisíc vojáků, údaj ale nelze nezávisle ověřit. Deník The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele tento týden napsal, že Kreml na východ Ukrajiny vyslal vedle ruských vojáků až 20 tisíc žoldnéřů ze Sýrie, Libye a dalších zemí.

Fronta se významně nehýbe, tvrdí Ukrajina

Naopak ukrajinské ozbrojené síly během středy odrazily devět ruských útoků na území Luhanské a Doněcké oblasti. „Byl zničen jeden tank, deset obrněných vozů, dva automobily, jeden dělostřelecký systém, dvě jednotky zvláštní ženijní techniky, protiletadlový raketový systém a nepřátelský muniční sklad,“ hlásí ukrajinský generální štáb. Vzdušné síly podle něj sestřelily tři bezpilotní letouny a jednu řízenou raketu.

„Nepřítel se snaží pokračovat v útočných operacích na východě s cílem získat plnou kontrolu nad územím Doněcké a Luhanské oblasti,“ píše dále velení ukrajinských ozbrojených sil. Rusko podle něj také pokračuje v raketových a bombových úderech na vojenskou a civilní infrastrukturu na celém území Ukrajiny, podotkla agentura Ukrinform.

Ukrajinský generální štáb ale zároveň nehlásí žádné významné změny v první frontové linii, poznamenává ruská služba stanice BBC. Tvrzení Kyjeva ani Moskvy o situaci na frontě nelze nezávisle ověřit.

Cherson podle Kyjeva čeká falešné referendum

Kyjev už dříve varoval, že na dobytých územích na jihu Ukrajiny se Rusko chystá uspořádat falešná referenda o připojení k Rusku. Ve čtvrtek ukrajinská armáda upozornila, že v Chersonu chystají Rusové fingované hlasování o vzniku „Chersonské lidové republiky“ na 27. dubna.

„V Chersonské oblasti okupanti zintenzivnili přípravy referenda,“ konstatovalo operační velitelství Jih ukrajinské armády. Rusové se podle něho snaží bez ohledu na platné zákony a předpisy uspíšit legitimizaci okupační moci. To, že se hlasování má konat v pracovní den, dokládá, že názor místních obyvatel ruskou správu nezajímá, zdůraznila armáda. „V připraveném scénáři je výsledek známý,“ dodala.

Ukrajinští představitelé se domnívají, že ke zfalšování referenda ruské úřady využijí osobní údaje, které jim místní obyvatelé poskytli s cílem dostat humanitární pomoc.

Podle Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy není třeba si o „referendu“ dělat iluze. Připomíná podobné hlasování z Mariupolu, kde Rusové v roce 2014 reportovali účast přes 70 procent, ačkoliv otevřeny byly v bezmála půlmilionovém městě pouze čtyři volební místnosti. „Výsledky nemá vůbec cenu hodnotit, ty budou namalované už dávno dopředu,“ říká k chystanému hlasování Svoboda.

9 minut
Studio 6: Analytik Svoboda k situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Plný útok teprve přijde, varuje Kyjev

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce, aby Rusko bylo označeno za stát podporující terorismus a ruská armáda za teroristickou organizaci. „Uděláme vše, abychom každého ruského důstojníka a velitele pohnali k odpovědnosti za válečné zločiny,“ zdůraznil ve středu pozdě večer.

Ukrajinským vyšetřovatelům podle něho moderní technologie pomáhají vyjasnit mnoho detailů. „Každé příjmení, každou adresu, každý bankovní účet – vše najdeme,“ nechal se slyšet ukrajinský prezident.

O bojích na východě a jihu Ukrajiny řekl, že ruské jednotky budou maximálně kruté, jen aby dosáhly i co nejmenšího vítězství. „Okupanti využijí při své rozsáhlé ofenzivě každý pokus k tomu, aby si připsali jakékoliv vítězství, kterým by mohli živit svoji propagandu,“ varoval Zelenskyj.

Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov upozornil, že Rusové na východě země zatím podnikají jen „pokusné operace“ s cílem otestovat ukrajinskou obranu. Je podle něho jen otázkou času, než začne „ofenziva v plném rozsahu“.

Domnívá se také, že boje v Donbasu nemusí být poslední a rozhodující bitvou současné války. „Tak optimistický bych nebyl, před námi může být ještě celá řada různých věcí,“ řekl Danilov na rozhlasové stanici Radio NV.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stojíme při Ukrajině, hlásí evropští lídři po krachu jednání v Bílém domě

Podporu Ukrajině dali najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Trumpovo chování zkritizovali vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
21:23Aktualizovánopřed 3 mminutami

Schůzka Trumpa a Zelenského předčasně skončila po roztržce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opustil Bílý dům dříve, než bylo plánováno. Americký prezident Donald Trump schůzku předčasně ukončil po vzájemné roztržce v Oválné pracovně. Trump a Zelenskyj při zhruba hodinovém vystoupení v Bílém domě od počátku nemluvili společnou řečí, ke konci ale jejich výměny před novináři přerostly téměř v hádku.
16:31Aktualizovánopřed 4 mminutami

Zelenskyj měl využít tlumočníka, míní bývalý ministr

Jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským rychle skončilo po roztržce v Oválné pracovně. „K některým nedorozuměním podle mého soudu došlo i kvůli tomu, že Zelenskyj nevyužil při rozhovoru tlumočníka,“ míní bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. O situaci hovořil v 90' ČT24 spolu s dalším exministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL), Vlastislavem Břízou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy či investorem Ondřejem Jonášem.
před 39 mminutami

Za pomalý postup na Ukrajině je Moskva ochotná platit velkou cenu

Od roku 2022 plném zvratů, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, se fronta války ustálila a situace na bojišti je už dva roky téměř totožná. Jde o opotřebovávací konflikt, který stojí obě strany obrovské množství životů i výzbroje. Ruská armáda nadále velmi pomalu, ale vytrvale postupuje. Za každý kilometr čtvereční obsazeného území platí Moskva obrovskou cenu, je ale nadále ochotná v tom pokračovat. Technologicky jsou na tom obě strany konfliktu stejně, Rusové ovšem disponují výrazně větším množstvím živé síly i munice.
před 1 hhodinou

Policie se střetla s demonstranty na protestech kvůli srážce vlaků u Soluně

V Řecku se uskutečnily desítky protestů za plné a nezávislé prošetření předloňské srážky vlaků u Soluně, při které zahynulo 57 lidí. Demonstrace provázela také generální stávka. V celé zemi protestovaly podle médií statisíce lidí. V Athénách a Soluni došlo ke střetům mezi policií a demonstranty. Menší manifestace uspořádali podle agentury AP i Řekové v zahraničí. V kostelech v Řecku se konaly vzpomínkové mše.
13:07Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Škoda Auto plánuje snížit počet pracovníků

Automobilka Škoda Auto chce v příštích letech snížit počet pracovníků o patnáct procent, řekl podle německého týdeníku Automobilwoche předseda představenstva podniku Klaus Zellmer s tím, že se to týká nepřímých zaměstnanců. Firma aktuálně v Česku zaměstnává zhruba 37 tisíc lidí. Snížení počtu pracovníků v nepřímé oblasti do roku 2028 je součástí programu Next Level Efficiency+, který byl představen loni, uvedl vedoucí komunikace Škoda Auto Tomáš Kotera.
před 5 hhodinami

Dodik hrozí odtržením od Bosny, má podporu Moskvy i Bělehradu

Roční vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí uložil bosenský soud prezidentovi Republiky srbské Miloradu Dodikovi. Podle rozsudku se „vzepřel“ rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta. Dodik poté zopakoval výhrůžky odtržením regionu a bosenskosrbský parlament den nato přijal zákon omezující působnost celostátních soudů a policie. Podporu mu vyjádřili dlouhodobí spojenci – Rusko a Srbsko.
před 6 hhodinami

Zelenskyj skousnul Trumpovy urážky, americká pomoc Ukrajině je klíčová

Vztahy ukrajinského prezidenta se šéfem Bílého domu jsou složité. Donald Trump poslední dobou nebývale zesílil kritiku Kyjeva, přičemž Volodymyra Zelenského nazval diktátorem. Tento výrok vzal později zpět, nejspíš i proto, že se rýsuje rámcová dohoda o nerostech, kterou americký prezident protěžuje. Zelenskyj kritiku odmítá, jeho reakce jsou však mírné. Pro Ruskem napadenou zemi je totiž pomoc USA zásadní.
15:41Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...