Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že výsledky summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byly očekávatelné. Přesto je dobře, že se oba státníci v Ženevě sešli. Mírným vítězem setkání se podle části hostů ČT24 zdá být Putin, skutečné důsledky ale ukáže až čas, shodují se politici, diplomaté a komentátoři. Za klíčovou považují oblast kyberbezpečnosti či jednání o jaderných zbraních.
Ženeva přinesla očekávaný výsledek. Biden i Putin mají, pro co přijeli, hodnotí experti
Mimořádné pořady ČT24: Setkání prezidentů Ruska a USA (zdroj: ČT24)
Odborníci se shodují, že výsledky summitu byly očekávatelné. Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek považuje setkání v Ženevě za pouhé vyklusání před samotným závodem, který teprve nastane. Někdejší velvyslanec Česka v USA Petr Gandalovič upozornil na to, že návrat velvyslanců, na němž se Biden s Putinem dohodli, by měl být naprostou samozřejmostí, a proto si nemyslí, že se vztahy Washingtonu a Moskvy posunuly.
„Nejlepší charakterizaci řekl Biden na tiskové konferenci. Kvalitu pudinku poznáte až poté, co ho sníte,“ glosuje velvyslanec v USA Hynek Kmoníček v narážce na to, že je potřeba počkat, než bude možné důsledky summitu hodnotit.
Podle komentátora Českého rozhlasu Plus Libora Dvořáka byl summit důležitý už jen proto, že se vůbec odehrál. „Je jasné, že když dva politici si vyměňují ostré připomínky na dálku, přes půl světa, aniž by se viděli, tak to není ono,“ vysvětluje.
Setkání považuje za přínosné z hlediska reálné politiky Michael Žantovský, rovněž bývalý velvyslanec ve Washingtonu. Bylo by podle něj ale mylné si namlouvat, že summit přinesl výsledky. Naproti tomu publicista z Občanského institutu Roman Joch si nemyslí, že setkání pro setkání je vždy dobré a některé summity v minulosti dokázaly vzájemné vztahy i zhoršit – například ten ve Vídni mezi Kennedym a Chruščovem, který dle Jocha vedl až ke Karibské krizi.
O vítězi jasno není
Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák se domnívá, že nepatrným vítězem summitu se stal Vladimir Putin – právě z důvodu, že k jednání vůbec došlo. Podle Žantovského byla patrná Bidenova opatrnost. „Summit asi nejvíc připomínal setkání z období studené války, kdy při vrcholných setkáních bylo zřejmé, že si strany vzájemně nevěří, nechtějí udělat chybu,“ konstatuje ředitel Knihovny Václava Havla.
Joch usuzuje, že americký prezident si byl vědom chyb svých předchůdců z podobných summitů a vyvaroval se jich. Také je přesvědčen, že ženevská schůzka více pomůže šéfovi Kremlu: „Ukazuje svým voličům a celému světu, že je silným vůdcem.“ Pokud podle Jocha Biden očekával, že svůj protějšek přesvědčí k vstřícnosti, podcenil Putinovu brutalitu.
UK: Biden a Putin – přelom, nebo epizoda? (zdroj: ČT24)
Hodnocení na základě tiskových konferencí bezprostředně po summitu by však bylo krátkozraké, upozorňuje Jindrák. „Je potřeba sledovat, co se teď bude dít na rovině expertní,“ komentuje vládní zmocněnec pro česko-ruské konzultace. S tím souhlasí i Votápek: „Obávám se, že tady opět drží většinu es v ruce Moskva, protože ona je ochotna to bezdůvodně zablokovat.“
Bývalý velvyslanec v Moskvě i Washingtonu Petr Kolář si netroufá říct, kdo si odváží lepší výsledek. Putin podle jeho slov dosáhl toho, že byl viděn s prezidentem supervelmoci, Biden zase dal najevo, že sjednocuje Západ a zaujímá tvrdou pozici vůči Kremlu, nikoliv vstřícnou jako jeho předchůdci. „Putin je ten, který tahá v tuto chvíli za kratší konec provazu. Biden ukázal, že ví, kdo je Putin, jak s ním jednat,“ míní Kolář.
Normalita, chladnost, korektnost
Expremiér Mirek Topolánek považuje za zásadní, na čem se lídři dohodli, ale co nezaznělo na brífincích. „To se budeme dovídat v následujících měsících,“ avizuje. Náměstek ministra zahraničí Jan Kohout se domnívá, že summit oteplil vztahy a vyslal signál směrem k normalitě, připouští ale, že teprve čas ukáže, co se skutečně podaří dohodnout a jak daleko sahá ruská vůle.
Pozorovatelé se shodli na tom, že z vystoupení obou státníků byla patrná chladnost, nikoliv přátelské vztahy. Jindrák poukazuje například na fakt, že se prezidenti navzájem nepozvali na státní návštěvy, rovněž řeč těla podle něj nebyla přátelská. O studeném jazyku celého setkání hovořil také Žantovský, který upozornil na Bidenovy popuzené reakce z tiskové konference. „Oba si dávali velký pozor, aby nevypadali jako ti, kteří nabídli příliš mnoho,“ shrnuje Votápek.
Brífink amerického prezidenta Bidena po setkání s Putinem (zdroj: ČT24)
Podle Kmoníčka připomínalo korektní a civilizované jednání z obou stran šachovou partii, v níž obě strany dosáhly svých cílů: Putin respektu pro Rusko, který získal, jelikož schůzka se konala na přání Bílého domu. Spojené státy zase chtějí nastavit mantinely pro kyberkriminalitu, což by mohl být hlavní výsledek ženevského rokování, uvažuje velvyslanec.
Biden ukázal jednotu Západu
Právě jednání v oblasti bezpečnosti považují oslovení experti za klíčová. Jindrák vítá, že obě velmoci hodlají mluvit o jaderném odzbrojování, Gandalovič má za nejdůležitější aspekt kybernetické útoky. Joch vyzývá, aby tolerance vůči hackerským atakům byla nulová a nevztahovala se pouze na vybranou kritickou infrastrukturu, jak ve Švýcarsku nastínil šéf Bílého domu.
Dalším výrazným rysem ženevského summitu byl širší rámec celé Bidenovy první zahraniční cesty. Na té prezident USA zamířil nejprve do Británie, posléze jednal s lídry elitních ekonomik zemí G7, představiteli Evropské unie a také Severoatlantické aliance. Na setkání s Putinem zamířil až v závěru cesty.
Podle Žantovského se tak americký prezident snaží posílit vztahy, které v minulosti utrpěly. Joch vnímá program Bidenovy cesty za největší pozitivum, jelikož návštěvy alespoň rétoricky zahojily napjaté transatlantické vztahy. „Je to důležité i pro nás jako Českou republiku. Jsme součástí spojenectví, ale jsme o něco blíž rizikovým oblastem,“ hodnotí symboliku Bidenovy cesty Gandalovič.
Brífink ruského prezidenta Putina po setkání s Bidenem (zdroj: ČT24)
Díky tomuto plánování ruský prezident vidí, že jeho soupeřem nejsou pouze Spojené státy a Joe Biden, ale celý Západ, souhlasí Jindrák. Žantovský se domnívá, že je potřeba udržovat a stupňovat tlak na Moskvu, například kvůli věznění opozičníka Alexeje Navalného či dalších politických vězňů. „Pokud Putin uvidí, že nemá jiné nástroje, jak na Západ tlačit, tak nakonec bude muset začít dělat ústupky,“ je přesvědčen bývalý velvyslanec.
Skeptický je k možné změně komentátor Dvořák a za příklad uvádí situaci na Ukrajině. Dokud podle něj Putin neskončí v čele Ruské federace, na Ukrajině se nezmění nic. „Vladimir Putin je mužem minulosti, velmi se blíží tomu, co byl Brežněv pro konec Sovětského svazu,“ míní.