Německá vláda prosazuje zákon o samořiditelné dopravě, ten ale vzbuzuje obavy

Nahrávám video

Berlín chce v německém parlamentu prosadit sporný zákon o samořiditelné dopravě a pomocí něj se stát světovým lídrem na tomto poli. Potřebné právní normy hodlá vláda dosáhnout před koncem svého mandátu letos v létě. Zákon ale vzbuzuje obavy odborníků – kvůli bezpečnosti, právním otázkám i ochraně dat.

Němečtí vědci a konstruktéři pracují na nových automobilech budoucnosti – autonomních, které samy převážejí cestující. Děje se tak v berlínské laboratoři DAI, která zkoumá a vyvíjí různé technologie nové generace. Jádrem projektu je tři a půl kilometrů dlouhá laboratoř pod širým nebem, kde výzkum probíhá.

„Máme algoritmy, které rozeznávají automobily a chodce. Díky nim je vidět, jak se chodci blíží ke kruhovému objezdu, přičemž senzory informují auta o stavu dopravy,“ říká jeden z odborníků z laboratoře.

Řídící centrála automobilového projektu stojí přímo nad ulicí, která je v rámci výzkumu sledována. Vědci Technické univerzity v Berlíně ji obklopili více než stovkou senzorů. Podle nich nestačí pouze informace, které mají k dispozici auta, ale musí je také sbírat ze samotného provozu.

Díky zvláštním senzorům se auto dozví o zácpě nebo o nehodě daleko dřív, než k ní dojede. Stejně jako o volném parkovacím místě.

Kontroverzní zákon

Experimentální ulice leží na dohled od Spolkového sněmu. Jeho poslanci mají do léta vyřešit jiný problém. Jestli proměnit v experimentální zónu celé Německo.

Ministr dopravy Andreas Scheuer, velký zastánce autonomního řízení, poslancům předložil zákon, který mimo jiné slibuje bezpečnější silnice. „Devět z deseti nehod způsobuje lidská chyba. Tady řídí umělá, strojová inteligence,“ řekl o projektu.

Už teď v Německu jezdí autobusy bez řidičů – všechny ale v uzavřených areálech. Nový zákon jim má otevřít cestu do běžného provozu. Siegfried Brockmann, přední německý expert na příčiny dopravních nehod, ale varuje. Auta bez řidičů podle něj do ulic mohou, nanejvýš ale rychlostí 20 kilometrů v hodině.

„To dnešní technika velmi dobře zvládá. Bohužel, zákon je napsaný tak volně, že umožňuje i mnoho jiného. Například, aby se nákladní auta pohybovala bez řidičů po dálnicích, a to na dlouhých tratích. To technika ještě neumí,“ tvrdí Brockmann.

Pochybnosti panují i o tom, kdo by ručil za následky v případě nehody. Tlak na schválení zákona je přesto veliký. Autonomní řízení v sobě skrývá obrovský finanční potenciál – což dokládá projekt nákladního vozu od Daimleru. Řidičům má umožnit, aby pro firmu vyřizovali administrativu – a to během jízdy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
17:27Aktualizovánopřed 2 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Z webových stránek, které zřídila venezuelská opozice ze zahraničí, vyplývá, že se v zemi pohřešuje přes deset tisíc lidí.
01:03Aktualizovánopřed 10 mminutami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 46 mminutami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Nové teplotní maximum zaznamenalo i Švýcarsko.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Rusko neuzavřely na Aljašce žádné dohody, odmítl Rubio ruská tvrzení

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.
před 3 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 3 hhodinami

Krize na Krymu trvá, na jihu Ruska vzplál ropný sklad

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
12:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...